A2 - VÝROBA A SPOTŘEBA |
Uváděné údaje jsou v souladu s daty publikovanými ve Statistické ročence České republiky.
A2.1 Hrubý domácí produkt
Hrubý domácí produkt je základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonu celé ekonomiky. Údaje o něm jsou získávány jako klíčový ukazatel ze systému národního účetnictví. V České republice tento systém vychází z metodiky ESA 1995 (Evropský systém účtů, který je standardem národního účetnictví v Evropské unii).
Poznámky k tabulkám:
Hrubý domácí produkt (HDP) se v ČR sestavuje dvěma nezávislými způsoby – metodou výrobní a metodou výdajovou. HDP tedy představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích činností, považovaných v systému národního účetnictví za produktivní, tj. včetně tržních a netržních služeb. Zahrnuje také daně z produktů a dovozu, snížené o dotace na produkty a na dovoz. Zároveň představuje souhrn výdajů na konečnou spotřebu a na tvorbu hrubého kapitálu a čistý vývoz výrobků a služeb. Prvotní propočet je proveden v běžných cenách, pro potřeby sledování vývoje s vyloučením vlivu změny cen následuje převod do průměrných cen předchozího roku a následně do stálých cen r. 1995.
Podle výdajové metody se vypočítávají jednotlivé výdaje na HDP:
Výdaje na konečnou spotřebu domácností jsou dány hodnotou výrobků a služeb užitých domácnostmi pro uspokojení individuálních potřeb.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a soukromých neziskových institucí (včetně společenských organizací) sloužících převážně domácnostem představují hodnotu výrobků a služeb jednak vyprodukovaných těmito institucemi, jednak jimi nakoupených od tržních výrobců, které slouží pro uspokojení individuálních a kolektivních potřeb domácností. Jsou tedy hrazeny ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí a jiných příspěvků.
Ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu zahrnuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku využívaného k produktivní činnosti, zmenšenou o úbytky fixních aktiv a zvýšenou o určitá zvýšení k hodnotě nevyráběných aktiv. Tvorba hrubého kapitálu ve formě změny stavu zásob a rezerv se určuje jako rozdíl mezi doplňováním a čerpáním zásob produkčních jednotek.
Saldo zahraničního obchodu (vývoz zmenšený o dovoz – zvaný též netto vývoz) vychází především z údajů platební bilance.
Časová řada hrubého domácího produktu i všech dalších národohospodářských ukazatelů za roky 1996 až 2004 se skládá z hodnot ročních účtů lišících se úrovní přesnosti. Hrubý domácí produkt za roky 1996 až 2002 je získán propočtem z definitivních ročních národních účtů, a je proto přesný a nebude se měnit, pokud nedojde ke změně metodiky národního účetnictví. Údaje HDP za rok 2003 byly převzaty ze semidefinitivních ročních účtů 2003, údaje za rok 2004 z předběžných ročních účtů 2004 budou proto nahrazeny údaji z definitivních ročních národních účtů za tyto roky, až budou sestaveny.
A2.2 Zaměstnanost
Údaje v této kapitole byly získány z odlišných zdrojů; jednak z šetření v domácnostech respondentů výběrovým šetřením pracovních sil (tab. A2.2.1), jednak z šetření u ekonomických subjektů (kombinace metod výběrových a vyčerpávajících zjišťování – tab. A2.2.2 a A2.2.3).
Za zaměstnané v národním hospodářství se ve výběrovém šetření pracovních sil podle metodiky ILO (International Labour Organization) považují všechny osoby, které vykonávaly ve sledovaném období jakoukoliv práci s cílem dosažení příjmu (včetně osob na rodičovské dovolené, studentů a učňů, kteří splňují uvedenou podmínku). Za osoby zaměstnané se považují i osoby na mateřské dovolené, vojáci v základní službě, vč. služby civilní a osoby, které mají zaměstnání, ale z nějakého důvodu nebyly v práci přítomny (povětrnostní podmínky, nemoc apod.). Za nezaměstnané se považují všechny osoby, které nepřísluší mezi zaměstnané, hledaly si zaměstnání a byly ochotné nastoupit do zaměstnání během čtrnácti dní. Za neaktivní se považují všechny osoby, které nepatří mezi zaměstnané nebo nezaměstnané (včetně rodičovské dovolené).
Tab. A2.2.2 Průměrný počet zaměstnanců v národním hospodářství podle odvětví, 1998–2003
Za zaměstnance v národním hospodářství se podle podnikové statistiky považují zaměstnanci v evidenčním počtu ekonomických subjektů. Do evidenčního počtu patří osoby, které jsou v hlavním i vedlejším pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah) k zaměstnavateli (dále jen „pracovní poměr“).
Tab. A2.2.3 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle odvětví na fyzické osoby, 1998–2003
Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.
V údajích o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.
Údaje o počtu zaměstnanců a průměrných mzdách jsou čerpány z výsledků zpracování ročních statistických výkazů ČSÚ. Od roku 2002 se ke zjištění aktivity ekonomických subjektů a stanovení jejich velikosti využívají dostupné administrativní zdroje. Stejná metoda byla použita i pro zpřesnění výsledků zpracování ročních výkazů za roky 2000 a 2001. Časová řada není proto zcela metodicky srovnatelná.
Údaje uvedené v tab. A2.2.2, A2.2.3 nejsou srovnatelné s Ročenkami životního prostředí publikovanými v předchozích letech.
A2.3 Zemědělství
Do odvětví zemědělství jsou zařazeny podnikatelské subjekty zemědělské prvovýroby, jejichž činností jsou rostlinná a živočišná výroba a služby pro zemědělství. Základní evidenční jednotkou v zemědělské statistice je zemědělský subjekt, který vykonává činnost podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), pro odvětví 01 a 05. Od r. 2002 se veškeré údaje šetří a dopočítávají pouze za zemědělský sektor bez domácích hospodářství obyvatelstva.
Poznámky k tabulkám:
Tab. A2.3.1 Produkce zemědělského odvětví ve stálých cenách r. 2000, 1999–2003
Produkce zemědělského odvětví představuje sumu zemědělských výrobků a zemědělských služeb vyprodukovaných příslušnými jednotkami tohoto odvětví plus vedlejší neoddělitelné činnosti. Produkce se podle nové metodiky oceňuje v základní ceně, tj. částkou, kterou výrobce obdrží od kupujícího za jednotku jím vyprodukovaného zboží a služeb, minus daně na produkty plus dotace na produkty.
Tab. A2.3.2 Plochy osevu, hektarové výnosy a sklizeň hlavních zemědělských plodin, 1999–2004
V tabulce jsou uvedeny hlavní skupiny zemědělských plodin nebo samostatné zemědělské plodiny, jejichž výměra je zjišťována jarním soupisem ploch osevů k 31. květnu. Plochami osevu, které se zjišťují soupisem, se rozumí jarní produktivní plocha, tj. plocha orné půdy, plocha osevu v ovocných sadech a zahradách a plocha trvalých travních porostů dočasně rozoraných a využitých pro osev, ze které se ve sledovaném roce očekává sklizeň.
Hektarový výnos je poměr sklizně a produkční plochy. Sklizeň představuje celkové množství plodiny sklizené v normální vlhkosti a čistotě, včetně podřadnějších částí využitelných např. ke krmení hospodářských zvířat (zadiny, drobných vyřazených brambor apod.) bez sazeček a semenaček. Produkční plocha do r. 2001 zahrnuje výměru, ze které byla skutečně provedena sklizeň sledované plodiny. Od r. 2002 se produkční plocha s výjimkou kukuřice na zrno, kukuřice na zeleno a na siláž a trvalých travních porostů rovná osevní ploše.
Tab. A2.3.3 Hospodářské zvířectvo, 1999–2004
Tab. A2.3.4 Intenzita chovu hospodářských
zvířat, 1999–2004
Počet hospodářských zvířat se uvádí podle soupisu stavu hospodářských zvířat k 1. 4. následujícího roku (do r. 2001 včetně k 1. 3. následujícího roku).
Tab. A2.3.6 Ekologické zemědělství, 1998–2004
Ekologické zemědělství se vyznačuje:
1. šetřením přírodních zdrojů s omezeními či zákazy používání látek a postupů,
které zatěžují životní prostředí,
2. chovem hospodářských zvířat v souladu s jejich etologickými požadavky
a přirozenými způsoby chovu s omezeným využíváním veterinárních léčiv,
3. šetrnými zpracovatelskými postupy.
Legislativa ekologického zemědělství je upravena interním předpisem MZe ČR, a to Metodickým pokynem pro ekologické zemědělství č. j. 655/93-340 ze dne 22. 6. 1993 včetně dalších doplňků. Hospodaření subjektu, který chce označovat svoji produkci jako produkt ekologického zemědělství s garantovanou značkou BIO, je podrobeno nezávislé kontrole.
A2.4 Lesnictví
Do odvětví lesnictví se zařazují všechny ekonomické subjekty, jejichž činnost spočívá v zakládání, obnově a ochraně lesa a v těžbě dřeva.
Poznámky k tabulkám:
Tab. A2.4.2 Stav a lov zvěře, 1999–2004
Stav k 31. březnu sledovaného roku. U drobné zvěře, která se může rychle namnožit, případně i umělým odchovem, mohou být odstřely větší než jarní kmenové stavy, což platí zejména pro bažanty.
A2.5 Průmysl
Průmyslovým odvětvím (dále jen průmysl) se rozumí soubor podnikatelských subjektů, které vyrábějí průmyslové výrobky s obdobným ekonomickým určením, při jejichž výrobě byly použity stejné nebo obdobné druhy surovin a materiálů nebo stejné technologické postupy. Do průmyslového odvětví se zahrnuje průmyslová činnost celého podnikatelského subjektu. Vyrábí-li podnikatelský subjekt výrobky patřící do několika odvětví, zařazuje se do toho odvětví, které kvantitativně převažuje. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) člení průmysl na tři základní skupiny (sekce): Těžbu nerostných surovin, Zpracovatelský průmysl a Výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody. Podrobnější členění pak zahrnuje 17 odvětví (subsekcí).
Základní zpravodajskou jednotkou průmyslové statistiky je podnikatelský subjekt (tj. právnická nebo fyzická osoba, která má postavení podnikatele) s převažující průmyslovou činností, zařazený podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), platné od 1. 12. 1993, do odvětví 101000 až 410020.
Poznámky k tabulkám:
Tab. A2.5.1 Základní ukazatele průmyslu v r. 2004
Tab. A2.5.2 Základní ukazatele
průmyslu podle odvětví v r. 2004
Údaje v tabulkách jsou čerpány ze zpracování čtvrtletních statistických výkazů, přičemž se jedná o předběžné údaje za soubor podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci. Za podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, které nejsou zahrnuty do čtvrtletního statistického zjišťování, je v tab. A2.5.1 uveden odhad údajů. Odhad byl zpracován na základě poznatků o této velikostní skupině z předchozích let, informací z Registru ekonomických subjektů i vývoje v příbuzných velikostních skupinách zahrnutých do čtvrtletního statistického zjišťování. Podíl podnikatelských subjektů ve velikostní skupině 0–19 zaměstnanců (odhad) na průmyslu celkem se liší podle jednotlivých ukazatelů a lze jej vypočítat z údajů v tabulce.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců zahrnuje všechny kategorie stálých, sezonních i dočasných zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli. Do počtu pracovníků (zaměstnaných osob) se zahrnují zaměstnanci v evidenčním počtu ekonomických subjektů a soukromí podnikatelé.
Mzdy zaměstnanců jsou peněžitá plnění nebo plnění formou naturální mzdy poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům (vedeným v evidenčním počtu zaměstnanců) za práci.
Průměrná hrubá měsíční mzda jednoho zaměstnance příslušné kategorie zaměstnanců vyjadřuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na výsledcích hospodaření a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům v evidenčním počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů.
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům.
Tržby za prodej zboží představují tržby za prodej obchodního zboží, tj. produktů nakoupených za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.
Výkony včetně obchodní marže zahrnují tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, obchodní marži (rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na prodané zboží), změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku.
Výkonová spotřeba – spotřebované nákupy (hodnota spotřebovaného materiálu a energií) a služby (externí služby, náklady na reprezentaci a drobný nehmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým majetkem).
Účetní přidaná hodnota je rozdíl mezi výkony včetně obchodní marže a výkonovou spotřebou.
Ve všech tabulkách jsou používány pojmy podvojného účetnictví, i když jsou v nich zahrnuty též údaje za podnikatelské subjekty účtující v jednoduchém účetnictví. Individuální údaje nejsou publikovány a v příslušných tabulkách jsou nahrazeny „.“.
Index průmyslové produkce
Výpočet indexu průmyslové produkce (dále IPP) – tab. A2.5.3 se opírá o měsíční výsledky statistiky produkce průmyslových výrobků a dvoustupňový váhový systém. Zobecňuje trendy průmyslové produkce postupnou agregací indexů produkce vybraných výrobků – reprezentantů (dále jen reprezentantů). Individuální indexy produkce vybraných reprezentantů, počítané z objemů jejich produkce za základní a běžné období, se agregují do dílčích indexů skupin výrobků podle jejich podílů – vah. Váhy jsou určeny podle podílu produkce reprezentanta na produkci dané skupiny výrobků, měřené metodou hrubého obratu. Tím vzniká dílčí index průmyslové produkce za danou skupinu reprezentantů. Dílčí indexy produkce dané skupiny reprezentantů se ve 2. kroku postupné agregace dále váží váhami stanovenými podle jejich podílu na vytvořené přidané hodnotě průmyslu celkem. Jde tedy o výběrový index představující vážený aritmetický průměr indexů produkce vybraných reprezentantů agregovaných pomocí dvoustupňového systému vah, a to vždy podle Laspeyresovy formule:
Iq = 3 (iq . W) : 3 W
přičemž v 1. kroku Iq představuje dílčí objemový index skupiny,
iq jsou objemové indexy jednotlivých produktů,
W jsou stálé podíly hodnoty produktů na hodnotě produkce skupiny,
v 2. kroku Iq je úhrnný index průmyslové produkce,
iq jsou dílčí objemové indexy skupin,
W jsou stálé váhy (podíly skupin na přidané hodnotě průmyslu).
Tento index je indikátorem měsíčních změn fixované přidané hodnoty, spočitatelným za celek i strukturovaně podle třímístného číselného znaku odpovídajících pododdílů Standardní klasifikace produkce (dále SKP). Fixovanou přidanou hodnotou se rozumí aproximace obsahu přidané hodnoty závislé pouze na změnách objemu a složení celkové průmyslové produkce, nikoli však na změnách cen a obsahu přidané hodnoty v jednotlivých průmyslových produktech.
IPP je počítán z výsledků statistických zjišťování u zpravodajských jednotek (podnikatelských subjektů) s převažující průmyslovou činností a s počtem zaměstnanců 20 a více, bez ohledu na právní formu.
Při měření vývoje průmyslové produkce se vychází z výpočtu měsíčního bazického IPP (průměrný měsíc 2000 = 100), od kterého jsou odvozeny měsíční a kumulativní meziroční IPP. Meziroční IPP se v letech 1996–2000 používal i pro výpočet indexu produktivity práce.
Všechny vypočtené IPP jsou agregovány podle kategorií, subkategorií, oddílů, pododdílů a skupin SKP a podle pěti hlavních odvětvových seskupení (Main Industrial Groupings – MIG: energie, výrobky pro mezispotřebu, investiční výrobky a výrobky dlouhodobé či krátkodobé spotřeby).
Tab. A2.5.4 Produkce vybraných chemických výrobků v podnicích s 20 a více pracovníky, 1998–2004
Produkce vybraných výrobků zahrnuje veškerou produkci daného výrobku nebo jejich agregátu vymezeného příslušným kódem. Jde o ukazatel typu hrubého obratu, který zahrnuje i objem produkce předané v rámci podnikatelského subjektu k další výrobě či do zásob. Obsah kódu vybraného výrobku (agregátu) je specifikován v Seznamu vybraných výrobků pro vyplnění výkazu, měsíčního Prům 2-12, který vychází ze Standardní klasifikace produkce.
Tab. A2.5.9 Celková energetická bilance, 1999–2004
Tab. A2.5.11 Bilance elektrické
energie, 1999–2004
Energetická bilance je zpracovávána podle metodiky vytvořené na FSÚ.
Domácí přírodní zdroje – uvádí se těžba prvotních zdrojů paliv na úrovni odbytové těžby po prvotní úpravě, elektřina z vodních sil měřená na svorkách generátorů, teplo vyrobené v jaderných elektrárnách pro výrobu elektřiny a pro rozvod, teplo v exotermických chemických reakcích (např. teplo vznikající při výrobě kyseliny sírové), které je dále využité. Čerpání ze zásob (snížení zásob) zvyšuje disponibilní zdroje, a je proto označeno (+), doplnění zásob (zvýšení zásob) omezuje tyto zdroje a je označeno (–). Jiné zdroje (+), jiné úbytky (–) představují ostatní evidované přírůstky nebo úbytky zdrojů.
Hrubá spotřeba primárních energetických zdrojů se rovná součtu přírodních zdrojů, dovozu, množství čerpaného ze zásob a jiných zdrojů sníženého o vývoz, množství dodané na zásoby a jiný úbytek.
Bilanční rozdíly vznikají v důsledku časového posunu mezi evidencí výrobce a obchodními organizacemi a spotřebitelem. Konečná spotřeba je spotřeba paliv a energie zachycená před vstupem do spotřebičů, ve kterých se využije pro finální užitný efekt, nikoli pro výrobu jiné energie (s výjimkou druhotných energetických zdrojů).
A2.6 Stavebnictví
Do stavebních podniků se sídlem v ČR jsou od r. 1997 zahrnuty podnikatelské subjekty s převažující stavební činností (odpovídá zařazení do oddílu 45 v odvětvové klasifikaci ekonomických činností – OKEČ):
a) stavební podniky s 20 a více zaměstnanci,
b) stavební podniky s méně než 20 zaměstnanci a fyzické osoby podnikající
s živnostenským oprávněním podle zákona č. 455/1991 Sb., za které se provádí
měsíční odhad stavebních prací.
(Do konce r. 1996 byla hranice velikosti stavebních podniků 25 a více zaměstnanců a méně než 25 zaměstnanců.)
V objemu prací provedených podle dodavatelských smluv jsou započteny práce, které provedly dodavatelské stavební podniky pro své odběratele, a to včetně prací provedených poddodavateli. Jde tedy o součet všech výkonů (stavebních prací provedených na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele) vlastních a cizích (od poddodavatelů) zúčtovaných dodavatelem konečnému uživateli (stavebníkovi). Do stavebních prací na nové výstavbě se zahrnují stavební práce na nově pořizovaném hmotném investičním majetku (zejména budovách a stavbách) pro konečného uživatele. Rekonstrukce a modernizace jsou nástavby, přístavby a stavební úpravy hmotného investičního majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů nebo rozšiřují jeho vybavenost a použitelnost. Do stavebních oprav a údržby patří stavební práce spojené se zajištěním běžné provozní funkce stavebních objektů. Do ostatních stavebních prací se zahrnují veškeré stavební práce, které nelze zahrnout do nové výstavby nebo oprav, např. demolice (na místě, kde se nebude stavět jiná stavba), stavební práce pro technický rozvoj, geologický průzkum, skrývkové práce nebo také přirážka za inženýrskou činnost a event. ostatní přirážky.
A2.7 Doprava
Do odvětví dopravy se zařazují organizační jednotky, které obstarávají přemísťování nákladů a osob.
Veřejnou dopravu tvoří:
Uváděné údaje byly získány z pravidelných statistických šetření Ministerstva dopravy.
Poznámky k tabulkám:
Tab. A2.7.1 Základní údaje o dopravní síti, 1999–2004
Provozní délka železničních tratí je délka průběžných kolejí. Nezapočítávají se do ní ostatní dopravní a manipulační koleje.
V rámci sítě silnic jsou uvedeny souhrnné délky silnic I., II. a III. třídy (včetně úseků ve městech a obcích zařazených do silniční sítě).
Tab. A2.7.2 Přeprava zboží a výkony nákladní dopravy podle druhů přeprav, 1999–2004
Tab. A2.7.3 Přeprava osob a výkony osobní dopravy podle druhů přeprav, 1999–2004
Objem přepravy v tunách vyjadřuje skutečnou hmotnost přepraveného zboží.
Výkony v tkm (tunový kilometr) – rovná se přepravě 1 tuny nákladu na vzdálenost 1 kilometru.
Počet přepravených osob vyjadřuje počet osob přepravených veřejnou osobní dopravou.
Výkony v oskm (osobových km) – rovná se přepravě 1 cestujícího na vzdálenost 1 kilometru. V železniční nákladní dopravě se vykazují tarifní tunové kilometry vypočtené z přepravní vzdálenosti uvedené na nákladním listu.
A2.8 Výdaje obyvatelstva
Výsledky jsou zpracovány za soubor 3000 domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů vybraných záměrným kvótním výběrem. Základními výběrovými znaky jsou:
Od r. 1999 se vydání domácností za zboží a služby třídí podle Klasifikace individuální spotřeby – CZ-COICOP. Podle této klasifikace se do individuální (konečné) spotřeby domácností nezahrnují investiční výdaje (výstavba domu nebo bytu) a výdaje spojené s péčí o užitkovou zahradu a užitková zvířata. Tyto výdaje jsou nyní vyčleněny do zvláštního oddílu vydání neklasifikovaných jako spotřební.
Poznámky k tabulkám:
Hrubá peněžní vydání nezahrnují vklady, splátky bezhotovostních půjček, splátky úvěrů a půjčky soukromým osobám.
Čistá peněžní vydání se od hrubých vydání liší o částky zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň z příjmů.
A2.9 Cestovní ruch
Poznámky k tabulkám:
Tab. A2.9.1 Hraniční statistika podle druhu dopravy, 1999–2004
Zahraniční osoby jsou všechny osoby, které přijely do České republiky, tj. turisté, jednodenní návštěvníci, resp. tranzitující osoby. Údaje o výjezdech občanů České republiky do zahraničí a o příjezdech zahraničních osob do České republiky jsou zpracovávány z podkladů Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie. Počet výjezdů občanů do zahraničí a počet příjezdů zahraničních osob je na silničních a železničních přechodech zjišťován kvalifikovaným odhadem, za leteckou dopravu je uváděn jejich přesný počet.
Tab. A2.9.2 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, 1998–2004
Tab. A2.9.3 Domácí hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, 1998–2004
Tab. A2.9.4 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu podle krajů v r. 2004
Tab. A2.9.5 Domácí hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu podle krajů v r. 2004
Hosté v ubytovacím zařízení jsou osoby (včetně dětí), které použily služeb hromadného ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování z důvodu dovolené, zájezdu, služební cesty, školení, kurzu, kongresu, sympozia, lázeňského léčebného pobytu, pobytu dětí ve škole v přírodě nebo na letních a zimních táborech. Mezi hosty se nezapočítávají osoby (občané ČR i cizinci), které používají služeb ubytovacího zařízení pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia (pokud doba jeho trvání překročí 1 rok).
Zahraniční hosté jsou zahraniční návštěvníci, kteří alespoň jednou přenocovali v hromadném ubytovacím zařízení sloužícím cestovnímu ruchu.
Domácí hosté jsou osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR, které alespoň jednou přenocovaly v ubytovacím zařízení sloužícím cestovnímu ruchu.
Údaje o počtu osob a počtu pobytových dnů jsou získávány ze statistického zjišťování o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu.
Od r. 1998 do r. 2002 jsou uváděny dopočtené údaje, které jsou souhrnem údajů za předložené dotazníky a dopočtených údajů za ta ubytovací zařízení, od kterých nebyl získán vyplněný dotazník nebo která nebyla zařazena do výběru. Od r. 2003 je šetření plošné a dopočítavají se údaje za zařízení, která na dotazník neodpověděla.
Údaje uváděné v dřívějších vydáních Statistické ročenky životního prostředí ČR se mohou lišit v kapitolách A2.1, A2.2, A2.3, A2.6 a A2.7 od aktuálních údajů v časových řadách v důsledku změn metodiky a s tím souvisejících zpětných přepočtů dotčených údajů provedených ČSÚ.
A2.1 Hrubý domácí produkt
Gross Domestic Product
Tab. A2.1.1 |
Hrubý domácí produkt, 1996–2004 Gross Domestic Product, 1996–2004 |
HDP GDP |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
20031) |
20042) |
v mld. Kč běžných cen |
1 660,6 |
1 785,1 |
1 962,5 |
2 041,4 |
2 150,1 |
2 315,3 |
2 414,7 |
2 555,8 |
2 767,7 |
Index (předchozí rok = 100) |
113,2 |
107,5 |
109,9 |
104,0 |
105,3 |
107,7 |
104,3 |
105,8 |
108,3 |
Ve stálých cenách r. 1995 |
1 527,7 |
1 516,6 |
1 499,2 |
1 517,3 |
1 576,3 |
1 617,9 |
1 642,0 |
1 694,7 |
1 774,2 |
Index (předchozí rok = 100) |
104,2 |
99,3 |
98,9 |
101,2 |
103,9 |
102,6 |
101,5 |
103,2 |
104,7 |
běžné ceny v Kč |
160 988 |
173 252 |
190 626 |
198 521 |
209 302 |
226 449 |
236 714 |
250 526 |
271 161 |
podle korunového |
. |
. |
. |
5 383 |
5 878 |
6 644 |
7 683 |
7 867 |
8 499 |
v paritě kupní síly |
11 510 |
11 742 |
11 839 |
12 172 |
12 811 |
13 531 |
14 319 |
14 719 |
15 708 |
podle korunového |
5 932 |
5 463 |
5 906 |
5 738 |
5 424 |
5 953 |
7 231 |
8 875 |
10 551 |
1) semidefinitivní verze ročních národních účtů
Semi-definitive annual national
accounts
2) předběžná verze ročních národních účtů
Preliminary annual national accounts
Případné rozdíly na posledním místě jsou způsobeny zaokrouhlováním.
Potencial
differences in the last digit position accur due to rounding off the absolute
number.
Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ
Tab. A2.1.2 |
Výdaje na HDP v běžných cenách, 1996–2004 GDP Expenditures at current prices, 1996–2004 |
HDP GDP |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
20041) |
mld. Kč CZK, Bil. |
|||||||||
Konečná spotřeba celkem |
1 211,3 |
1 334,8 |
1 424,3 |
1 515,7 |
1 597,8 |
1 705,3 |
1 789,9 |
1 919,4 |
2 011,2 |
Spotřeba domácností |
847,2 |
932,8 |
998,3 |
1 046,3 |
1 108,8 |
1 179,4 |
1 220,6 |
1 300,5 |
1 372,4 |
Spotřeba vlády |
352,3 |
389,2 |
412,5 |
456,1 |
475,0 |
513,0 |
555,2 |
604,4 |
622,1 |
Spotřeba neziskových institucí |
11,8 |
12,8 |
13,6 |
13,3 |
14,0 |
12,9 |
14,1 |
14,6 |
16,7 |
Tvorba hrubého kapitálu celkem |
548,4 |
545,4 |
560,2 |
550,0 |
618,5 |
668,6 |
674,2 |
692,9 |
769,6 |
Tvorba hrubého fixního kapitálu |
521,0 |
534,4 |
554,6 |
550,6 |
594,9 |
638,6 |
643,3 |
685,6 |
743,8 |
Změna stavu zásob a čisté |
27,4 |
11,0 |
5,6 |
–0,6 |
23,6 |
30,0 |
30,9 |
7,3 |
25,8 |
Saldo zahraničního obchodu |
–99,0 |
–95,1 |
–22,1 |
–24,3 |
–66,3 |
–58,7 |
–49,5 |
–56,5 |
–13,1 |
Vývoz zboží a služeb |
822,1 |
941,3 |
1 080,9 |
1 152,6 |
1 385,9 |
1 539,3 |
1 485,5 |
1 590,1 |
1 972,0 |
Dovoz zboží a služeb |
921,1 |
1 036,4 |
1 103,0 |
1 176,9 |
1 452,2 |
1 598,0 |
1 535,0 |
1 646,6 |
1 985,1 |
1) předběžná verze ročních národních účtů
Preliminary annual national accounts
Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ
Tab. A2.1.3 |
Výdaje na HDP ve stálých cenách r. 1995, 1996–2004 GDP Expenditures at 1995 constant prices, 1996–2004 |
HDP GDP |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
20041) |
mld. Kč CZK, Bil. |
|||||||||
Konečná spotřeba celkem |
1 122,7 |
1 139,7 |
1 126,7 |
1 165,2 |
1 192,4 |
1 223,0 |
1 265,4 |
1 310,9 |
1 330,0 |
Spotřeba domácností |
788,9 |
800,9 |
790,3 |
810,3 |
834,8 |
856,9 |
879,2 |
915,3 |
945,1 |
Spotřeba vlády |
323,1 |
328,1 |
326,0 |
344,9 |
347,5 |
357,2 |
376,7 |
385,9 |
375,6 |
Spotřeba neziskových institucí |
10,7 |
10,7 |
10,4 |
10,0 |
10,1 |
8,9 |
9,5 |
9,8 |
10,9 |
Tvorba hrubého kapitálu celkem |
525,0 |
492,7 |
480,8 |
460,3 |
502,5 |
534,3 |
552,8 |
559,9 |
604,3 |
Tvorba hrubého fixního kapitálu |
498,8 |
482,9 |
480,3 |
471,1 |
500,8 |
529,4 |
547,5 |
549,8 |
579,0 |
Změna stavu zásob a čisté |
26,2 |
11,1 |
3,8 |
1,0 |
–29,0 |
–38,1 |
–39,7 |
10,1 |
25,3 |
Saldo zahraničního obchodu |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
x |
Vývoz zboží a služeb |
784,9 |
850,7 |
939,9 |
991,3 |
1 154,7 |
1 287,1 |
1 314,8 |
1 413,3 |
1 715,7 |
Dovoz zboží a služeb |
904,9 |
967,7 |
1 049,4 |
1 101,8 |
1 281,6 |
1 448,4 |
1 519,4 |
1 639,0 |
1 940,8 |
Bilanční rozdíl |
0,0 |
2,8 |
5,6 |
10,9 |
20,2 |
29,2 |
38,0 |
49,6 |
63,4 |
1) předběžná verze ročních národních účtů
Preliminary annual national accounts
Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ
Tab. A2.1.4 |
Odvětvová struktura HDP v běžných cenách, 1996–2004 GDP by Type of Activity at current prices, 1996–2004 |
HDP |
ESA 95 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
20041) |
mld. Kč CZK, Bil. |
||||||||||
HDP v kupních cenách |
B.1g |
1 660,6 |
1 785,1 |
1 962,5 |
2 041,4 |
2 150,1 |
2 315,3 |
2 414,7 |
2 555,8 |
2 767,7 |
Daně z produktů minus dotace na produkty |
D.21-D.31 |
164,5 |
169,5 |
183,7 |
201,2 |
205,8 |
219,9 |
225,5 |
234,1 |
285,1 |
HDP v základních cenách |
A,...,P |
1 496,1 |
1 615,6 |
1 778,8 |
1 840,2 |
1 944,3 |
2 095,4 |
2 189,2 |
2 321,7 |
2 482,6 |
v tom: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zemědělství, lesnictví, rybolov |
A,B |
71,8 |
70,1 |
75,0 |
70,5 |
77,7 |
78,8 |
68,7 |
71,8 |
83,6 |
průmysl |
C,D,E |
511,9 |
546,6 |
556,1 |
599,6 |
627,6 |
646,7 |
697,3 |
719,4 |
785,7 |
stavebnictví |
F |
123,3 |
127,4 |
150,5 |
130,1 |
134,2 |
137,5 |
148,0 |
165,3 |
173,5 |
obchod, opravy, pohostinství, ubytování |
G,H |
199,8 |
241,4 |
265,8 |
276,8 |
303,8 |
323,4 |
320,6 |
340,9 |
366,5 |
doprava, spoje |
I |
155,9 |
174,5 |
189,7 |
194,9 |
192,7 |
224,5 |
248,2 |
269,1 |
276,3 |
peněžnictví a pojišťovnictví |
J |
47,5 |
45,7 |
71,5 |
64,4 |
50,9 |
67,6 |
78,6 |
67,2 |
77,5 |
komerční služby |
K |
189,2 |
200,4 |
242,3 |
254,3 |
283,6 |
321,4 |
309,8 |
321,0 |
334,5 |
ostatní služby |
L,...,P |
241,7 |
255,3 |
271,7 |
293,5 |
308,9 |
333,4 |
360,5 |
412,4 |
433,4 |
FISIM (-) |
P.119 |
–45,0 |
–45,9 |
–43,8 |
–43,9 |
–35,1 |
–37,9 |
–42,5 |
–45,4 |
–48,4 |
1) předběžná verze ročních národních účtů
Preliminary annual national accounts
Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ
Tab. A2.1.5 |
Odvětvová struktura HDP ve stálých cenách r. 1995, 1996–2004 GDP by Type of Activity at 1995 constant prices, 1996–2004 |
HDP |
ESA 95 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
20041) |
mld. Kč CZK, Bil. |
||||||||||
HDP v kupních cenách |
B.1g |
1 527,7 |
1 516,6 |
1 499,2 |
1 517,3 |
1 576,3 |
1 617,9 |
1 642,0 |
1 694,7 |
1 774,2 |
Daně minus dotace |
D.21–D.3 |
155,8 |
168,4 |
160,7 |
161,6 |
159,0 |
174,0 |
170,5 |
180,0 |
190,5 |
HDP v základních cenách |
A,...,P |
1 371,8 |
1 348,6 |
1 339,1 |
1 356,0 |
1 416,2 |
1 445,0 |
1 471,5 |
1 515,4 |
1 584,7 |
v tom: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zemědělství, lesnictví, rybolov |
A,B |
63,1 |
61,1 |
68,3 |
71,1 |
75,2 |
69,9 |
71,7 |
75,2 |
92,0 |
průmysl |
C,D,E |
478,8 |
478,8 |
430,2 |
467,1 |
500,2 |
475,0 |
512,2 |
546,6 |
563,8 |
stavebnictví |
F |
110,4 |
97,1 |
100,5 |
78,4 |
78,1 |
71,8 |
74,0 |
77,8 |
80,6 |
obchod, opravy, pohostinství, ubytování |
G,H |
194,5 |
219,5 |
228,7 |
232,3 |
242,8 |
264,4 |
248,6 |
251,4 |
267,4 |
doprava, spoje |
I |
142,9 |
138,5 |
135,0 |
139,2 |
136,0 |
149,0 |
158,1 |
163,0 |
174,0 |
peněžnictví a pojišťovnictví |
J |
55,1 |
54,4 |
81,8 |
73,7 |
64,7 |
79,1 |
85,7 |
73,3 |
82,7 |
komerční služby |
K |
162,3 |
154,6 |
169,2 |
169,2 |
184,6 |
203,2 |
189,9 |
194,0 |
200,3 |
ostatní služby |
L,...,P |
218,9 |
203,6 |
191,7 |
194,7 |
202,1 |
204,8 |
206,6 |
207,7 |
210,2 |
FISIM (-) |
P.119 |
–54,1 |
–57,4 |
–58,9 |
–62,5 |
–60,6 |
–63,9 |
–65,3 |
–66,0 |
–69,6 |
Bilanční rozdíl |
|
0,0 |
–2,1 |
–8,0 |
–7,6 |
–5,8 |
–9,3 |
–10,2 |
–8,2 |
–17,7 |
1) předběžná verze ročních národních účtů
Preliminary annual national accounts
Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ