STAV A VÝVOJ SLOŽEK PROSTŘEDÍ |
B1 - OVZDUŠÍ |
V oblasti ochrany čistoty ovzduší je především pro účely informačního zajištění příslušných rozhodovacích procesů vytvořena a dále rozvíjena celá soustava nástrojů pro objektivní sledování a hodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší na území státu:
Rozhodujícím legislativním rámcem, zajišťujícím uvedené komponenty informační podpory ochrany ovzduší, je zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. v platném znění, včetně prováděcích předpisů, který vstoupil v platnost 1. června 2002, a nařízení vlády 350/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
B1.1 Emisní situace
Podkladem pro národní emisní bilanci je Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je od r. 1980 metodicky vedený a od r. 1993 provozovaný (včetně archivních dat od r. 1980) Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Zdroje znečišťování ovzduší byly v r. 2003 v databázi REZZO evidovány v souladu s platnou legislativou v jednotlivých kategoriích – zvláště velké a velké, střední, malé a mobilní zdroje. Jednotlivé soustavy databází REZZO se neliší pouze typem a počtem zdrojů, ale zejména způsobem sběru a pořizování dat. Aktualizace ročních emisních údajů bodově sledovaných zdrojů (zvláště velké, velké a střední zdroje) byla prováděna z údajů Souhrnné provozní evidence předaných provozovateli zvláště velkých a velkých zdrojů České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a provozovateli středních zdrojů úřadům obcí s rozšířenou působností. Aktualizace plošně a liniově sledovaných zdrojů (malé a mobilní zdroje) byla prováděna na základě meziročního vývoje příslušných socioekonomických ukazatelů.
Poznámky k tabulkám a obrázkům:
Tab. B1.1.1 až tab. B1.1.3 Celkové emise hlavních druhů látek znečišťujících ovzduší, podíly jednotlivých krajů na emisích a měrné emise
V souladu s platnou legislativou zajišťovaly v r. 2004 jednotlivé oblastní inspektoráty ČIŽP a úřady obcí s rozšířenou působností sběr údajů souhrnné provozní evidence podle vyhlášky MŽP ČR č. 356/2002 Sb., která je základním zdrojem údajů pro zpracování databází REZZO 1 a REZZO 2.
Metodický rozvoj a technické zajištění každoročního celorepublikového zpracování a vedení archivu databází REZZO 1 a REZZO 2 provádí ČHMÚ. V rámci emisní části ISKO je zajišťována archivace ročních vykazovaných emisních údajů a doprovodných technických údajů asi z 3350 zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) a technické zajištění datového servisu. V rámci databáze REZZO 2 je prováděna archivace vykazovaných emisních a doprovodných technických údajů z více než 29 000 středních zdrojů včetně datového servisu.
Pro potřeby bilance malých zdrojů (domácí topeniště) byla v r. 2002 přepracována a upřesněna metodika zpracování údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), jejímž výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů paliv spalovaných v domácnostech. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií. Do výpočtu byly převzaty výsledky SLDB provedeného ČSÚ v r. 2001. Konečným výstupem databáze REZZO 3 jsou údaje o emisích znečišťujících látek a palivové skladbě domácích topenišť na úrovni jednotlivých obcí za rok 2003. Celková bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných provozoven, evidovaných, popř. zpoplatňovaných obecními a městskými úřady. Údaje o emisích znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 4 byly pro r. 2003 zpracovány CDV Brno podle metodiky stanovení emisí znečišťujících látek z dopravy. Podle mezinárodní metodiky vykazování emisí byly k emisím TZL z výfukových plynů připočteny poprvé v bilanci za rok 2003 také emise z otěrů pneumatik, brzd a povrchu vozovek ve výši asi 17 000 t. Rozpočet těchto emisí na území jednotlivých krajů je v současné době obtížně proveditelný.
Měrné emise jsou emise znečišťujících látek za určité časové období, připadající na jednotku plochy území.
Tab. B1.1.3 Emise oxidu uhličitého a dalších plynů přispívajících ke změně klimatu, 1990–2003
Emise oxidu uhličitého (CO2) a dalších skleníkových plynů jsou sledovány Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu na základě Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/EC. Hodnoty emisí jsou stanovovány podle předepsané metodiky IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change). Z důvodů neustálého vývoje metodiky a důsledného zavádění kontrolních mechanismů QA/QC dochází v případě potřeby ke zpětným přepočtům, a proto může v jednotlivých letech docházet i k drobným změnám v průběžně vykazovaných údajích. Podrobnější údaje o emisích skleníkových plynů lze nalézt kromě následných citací (P. Fott et al. 2002–2005) též na internetové adrese: http://www.chmi.cz/cc/start.html.
B1.2 Imisní situace v ČR v r. 2004
Hodnocení míry znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřicích stanic. Při hodnocení stavu znečištění ovzduší je především sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům. V r. 2002 vstoupila v platnost v návaznosti na nový zákon o ovzduší (zákon 86/2002 Sb.) nařízení vlády 350/2002 Sb. stanovující imisní limity, které jsou v souladu s požadavky směrnic Evropské unie o kvalitě venkovního ovzduší. Imisní limity a meze tolerance stanovuje nařízení vlády 350/2002 Sb. pro tyto znečišťující látky:
1. oxid siřičitý
2. suspendované částice frakce PM10
3. oxid dusičitý a oxidy
dusíku
4. oxid uhelnatý
5. benzen
6. ozon
7. olovo
8. kadmium
9. arzen
10. nikl
11. rtuť
12. benzo(a)pyren
13. amoniak
14. prašný
spad
Skupina látek 1–5 představuje především základní znečišťující látky, vesměs primární polutanty, pro které byly limitní hodnoty převzaty do národní legislativy z první a druhé dceřiné směrnice (99/30/EC a 2000/69/EC). Pro ozon, který je sekundárním polutantem (viz níže), převzala národní legislativa limitní hodnoty ze třetí dceřiné směrnice 2002/3/EC. Pro skupinu látek 7–12 (těžké kovy a benzo(a)pyren jako indikátor polycyklických aromatických uhlovodíků) byla (s výjimkou olova) vydaná nová směrnice EP a rady 2004/107/ES, která bude zapracována do české legislativy. Ostatní látky nemají limitní hodnoty stanoveny směrnicemi EU. V tab. B1.2.1 jsou uvedeny limitní hodnoty a meze tolerance pro tyto látky z uvedeného nařízení vlády o imisních limitech.
Poznámky k tabulkám a obrázkům:
Imisní limit: nejvýše přípustná úroveň znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku.
Cílový imisní limit pro ozon: hodnota přípustné úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem stanovená tak, aby se zamezilo dlouhodobým negativním vlivům na zdraví lidí, zvířat nebo na životní prostředí, která musí být dosažena nejpozději ve lhůtě stanovené tímto nařízením.
Dlouhodobý imisní cíl pro ozon: taková úroveň znečištění ovzduší troposférickým ozonem, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí.
Suspendované částice: částice atmosférického aerosolu, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře.
PM10: suspendované částice frakce PM10 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %.
Tab. B1.2.1 Limitní hodnoty a meze tolerance pro r. 2004 podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší
Staniční sítě monitoringu kvality ovzduší
Tab. B1.2.2 až tab. B1.2.5 Počty stanic měřících znečištění ovzduší podle
organizací, měřené veličiny a způsobu měření v r. 2004
Obr. B1.2.1 Významné staniční sítě sledování kvality venkovního ovzduší v r. 2004
Počty stanic (měřicích programů) byly stanoveny na základě skutečně došlých dat ze stanic do imisní databáze systému ISKO v daném roce. Aktualizace registrace stanic včetně aktualizace druhu měření na registrovaných stanicích je prováděna na podkladě údajů z evidenčních karet revidovaných pravidelně každoročně správci sítí. Během r. 2004 byla dokončena reorganizace měřicí sítě ČHMÚ a registrace měřicích programů v databázi ISKO.
Na měřicím místě je zpravidla instalován pouze jeden typ měřicí stanice (jeden měřicí program). Na několika měřicích místech ČHMÚ je však instalováno více typů stanic (např. Libuš, Košetice, Bílý Kříž a další). Na těchto místech jsou vedle stanice typu AIM (automatizovaný imisní monitoring) i stanice manuální a stanice pro sledování těžkých kovů v aerosolu, případně další.
Stanice AIM jsou řešeny formou unifikovaných, klimatizovaných kontejnerů s modulární přístrojovou výbavou. Na většině stanic AIM je sledován oxid siřičitý, oxid dusnatý, dusičitý, suma oxidů dusíku NOx a prašný aerosol. Od r. 1995 byly na převážné většině stanic AIM instalovány hlavice PM10 pro měření respirabilní frakce prašného aerosolu. Ve vybraných lokalitách jsou měřeny ozon, oxid uhelnatý a aromatické uhlovodíky (především benzen, toluen a o-, m- a p-xylen – BTX) a dále některé meteorologické prvky (rychlost a směr větru, tlak a teplota). Kontinuální metody měření použité na stanicích AIM jsou založeny na selektivních fyzikálně-chemických principech, umožňujících sledování znečišťujících látek přímo v plynné fázi (metoda fluorescence UV pro SO2, chemiluminiscenční metoda pro měření oxidů dusíku, měření absorbance záření UV pro sledování O3, měření CO infračervenou korelační spektrometrií a měření koncentrací aromatických uhlovodíků kontinuálními analyzátory na principu plynové chromatografie s plamenoionizační detekcí). U kontinuálních analyzátorů instalovaných do měřicích sítí je kontrolována pravidelně automaticky jejich kalibrace a ověřována stabilita měrného rozpětí a nuly.
Na stanicích s kontinuálními metodami měření, především na stanicích AIM, je zaveden hodinový interval měření. Na stanicích s manuálními, převážně aspiračně fotometrickými metodami měření je většinou interval měření 24 hodin, popřípadě 1x za 2 dny měření 24 hodin. Na stanicích manuálně provozovaných sítí je sledován především oxid siřičitý převážně aspiračně kolorimetrickou Westovou-Gaekovou metodou. Prašný aerosol je na manuálně provozovaných stanicích měřen gravimetrickou metodou a koncentrace oxidů dusíku je stanovována převážně modifikovanou aspiračně kolorimetrickou metodou podle Saltzmana.
Datovým podkladem pro grafickou a tabelární prezentaci vývoje znečištění ovzduší a jeho územního rozložení v ČR jsou verifikované údaje z imisní databáze systému ISKO. V imisní bázi jsou archivována data od r. 1970. Data jsou do imisní databáze předávána jako verifikovaná zpravidla v měsíčních cyklech. Za správnost dat předávaných do imisní databáze ISKO zodpovídají dodavatelé.
Kvalita ovzduší ve vztahu k ochraně zdraví populace
Obr. B1.2.2. až obr. B1.2.5 Průběhy imisních charakteristik základních znečišťujících
látek podle požadavků nařízení vlády č. 350/2002 Sb., pro ochranu zdraví, 1992–2004
Tab. B1.2.7 až tab. B1.2.10 Stanice s maximálními imisními charakteristikami
a vyznačením případného překročení imisního limitu, případně limitu včetně
toleranční meze pro základní znečišťující látky podle nařízení vlády č.
350/2002 Sb., pro ochranu zdraví
Suspendované částice frakce PM10
Tab. B1.2.8 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10 v r. 2004
Tab. B1.2.9 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM10 v r. 2004
Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků a časových termínů legislativy.
Znečištění ovzduší frakcí PM10 překračuje stále imisní limity včetně mezí tolerance. Imisní limity pro 24hodinové koncentrace PM10 byly i v roce 2004 překročeny více než 35x téměř ve všech krajích. V oblastech, kde koncentrace PM10 v roce 2004 překročily imisní limity, žije více než 34 % populace (3,5 % území ČR). Imisní limit pro suspendované částice, a to už s nulovou mezí tolerance, vstupuje v platnost k 1. 1. 2005. Existuje reálný předpoklad, že v r. 2005 bude tento limit překročen, čímž vznikne významný problém se všemi právními důsledky ve vztahu k české i evropské legislativě.
Přízemní ozon
Tab. B1.2.12 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních osmihodinových klouzavých průměrných koncentrací ozonu v r. 2004
V přízemních vrstvách atmosféry vzniká přízemní ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí, zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přízemní ozon je označován za sekundární znečišťující látku, protože není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší.
Těžké kovy
Obr. B1.2.6 až obr. B1.2.8 Průběhy ročních průměrných koncentrací těžkých
kovů v ovzduší na vybraných stanicích, 1992–2004
Tab. B1.2.13 až tab. B1.2.16 Stanice s maximálními ročními koncentracemi
těžkých kovů s vyznačením případného překročení LV, případně LV + MT podle
nařízení vlády č. 350/2002 Sb., pro ochranu zdraví
Obsah těžkých kovů v prašném aerosolu je na území České republiky sledován na relativně velkém počtu stanic. Vedle dat ze stanic Českého hydrometeorologického ústavu (21 stanic v r. 2004) se systematické předávání dat o sledování těžkých kovů v ovzduší včetně údajů o příslušných stanicích a metodách měření do celostátní imisní databáze systému ISKO v r. 1997 výrazně rozšířilo o početnou síť stanic Zdravotních ústavů (48 stanic v r. 2004).
Metody odběru prašného aerosolu a analytické postupy pro stanovení obsahu uvedených prvků v aerosolu vycházejí z obdobných metodických postupů. Do r. 1996 se v ČHMÚ pro stanovení koncentrace kovů v ovzduší převážně prováděla analýza technikou atomové absorpční spektrometrie (AAS) s odběry (obvykle týdenními) na membránové filtry s následnou mineralizací kyselinou dusičnou. Tato metoda je nadále používána na stanicích Zdravotních ústavů na některých stanicích se po mineralizaci vzorků atmosférického aerosolu užívá ke stanovení obsahu těžkých kovů také metoda polarografická a metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP-AES). V ČHMÚ se od r. 1997 provádělo stanovení koncentrace těžkých kovů v atmosférickém aerosolu také nedestruktivní analýzou rentgenové fluorescence (XRF) s odběrem na teflonové filtry a v posledních letech se analýza provádí metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS) s velkoobjemovým odběrem na skleněné filtry. Tuto metodu pro některá stanovení používá i Zdravotní ústav.
Polyaromatické uhlovodíky
Tab. B1.2.17 Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v r. 2004
Mezi další toxikologicky významné znečišťující látky patří polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Příčinou vnosu benzo(a)pyrenu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků, jejichž je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště. Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, hlavního představitele PAH, na většině stanic překračují úroveň 1 ng.m-3, která je určena jako imisní limit v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Celoživotní expozici koncentraci benzo(a)pyrenu 1 ng.m-3 odpovídá podle WHO riziku onemocnění rakovinou plic 8,7 případů ze 100 000.
Kvalita ovzduší ve vztahu k ochraně vegetace a ekosystémů
Vedle limitních hodnot pro ochranu zdraví zavádí nařízení vlády v souladu s příslušnými směrnicemi EU i limitní hodnoty pro ochranu vegetace a ekosystémů.
Obr. B1.2.9 až obr. B1.2.11 Průběhy imisních charakteristik relevantních
z hlediska ochrany vegetace a ekosystémů, včetně AOT40, na vybraných stanicích, 1992–2004
Tab. B1.2.18 a tab. B1.2.19 Stanice s nejvyššími hodnotami imisních charakteristik
na venkovských stanicích, podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. v r. 2004
Tab. B1.2.20 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských a předměstských
stanicích, průměr let 2000–2004
AOT40: kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a prahovou úrovní 80 µg.m-3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle požadavků směrnice 2002/3/EC se AOT40 počítá pro období tří měsíců od května do července, změřených každý den mezi 8.00 a 20.00 SEČ (= 7.00 až 19.00 světového času – UTC).
V tab. B1.2.6–B1.2.19 a na obr. B1.2.2–B1.2.11 jsou prezentovány zejména ty imisní charakteristiky, u kterých došlo v r. 2004 k prekročení příslušného imisního limitu.
Obr. B1.2.12 Interpolovaná distribuce celkového obsahu rtuti v mechu Hypnum
cupressiforme v okolí závodu Spolana, a. s., v r. 2004, odpovídající rozložení
aktuálního atmosférického spadu rtuti
Obr. B1.2.13 Interpolovaná distribuce celkového obsahu rtuti v lesním nadložním
humusu (Oh) v okolí závodu Spolana, a. s., v r. 2004, odpovídající rozložení
dlouhodobě hromaděných spadů rtuti a deponovaných kontaminovaných říčních
sedimentů po povodni v r. 2002
V závodě Spolana probíhá od roku 1948 výroba chloru amalgámovou elektrolýzou solanky. Pro uvedenou technologii se uvádějí typické úniky rtuti na 1 tunu vyrobeného chloru 0,5–0,8 g. Známé jsou např. velmi vysoké obsahy rtuti v půdních pokryvech v areálu závodu, v potočních a říčních sedimentech a v rybách v blízkosti Spolany. V r. 2002 byl areál závodu během povodně zatopen a kontaminovaný materiál pravděpodobně byl roznesen do okolí.
Vzorky z epixylárních výskytů mechu a humusu k analýze byly odebrány v r. 2004 ve vzdálenostech dvou, čtyř, šesti, osmi a deseti kilometrů na pěti liniových transektech vybíhajících paprskovitě od centra areálu závodu a ve dvou případech ve vzdálenosti 150 a 500 m a 20 kilometrů od centra areálu. Při vnějších hranicích areálu závodu byly bioindikovány průměrné roční atmosférické depozice rtuti během posledních tří let 120–140 µg.m-2.rok-1, ve vzdálenosti dvou kilometrů kolem centra závodu 30–35 µg.m-2.rok-1 a regionální pozaďové spady 9–12 µg.m-2.rok-1. Pozvolný pokles obsahu rtuti v mechu východním, západním a jihozápadním směrem a rychlý pokles jižním směrem od Spolany odpovídá relativním četnostem směru větru pro dané území (Mělník). Zvýšené obsahy rtuti v mechu na západním břehu Labe mezi Neratovicemi a Mělníkem jsou podmíněny zvýšenou emisí par rtuti z naplaveného materiálu kontaminovaného rtutí. Dobře to dokumentuje i interpolovaný vysoký obsah rtuti pro lesní humus v zátopové oblasti od Neratovic po proudu Labe. Velká akumulace rtuti v nadložním humusu východním a západním směrem od Spolany souvisí s dlouhodobě ukládanými vysokými úrovněmi suchého spadu rtuti vlivem převládajících východních a západních směrů větru. Překvapivě nízké úrovně aktuálních a dlouhodobě ukládaných atmosférických spadů rtuti byly bioindikovány směrem k severovýchodnímu okraji Prahy.
B1.3 Provoz smogových varovných a regulačních systémů a meteorologické podmínky v r. 2004
V souvislosti s vydáním nového zákona o ovzduší vstoupila 31. 12. 2002 v platnost vyhláška MŽP ČR č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti. Tato vyhláška upravuje fungování smogových výstražných regulačních systémů.
Poznámky k tabulkám a obrázkům:
Tab. B1.3.1 Průměrné měsíční teploty a odchylky od dlouhodobého normálu v r. 2004
Měsíce leden a únor 2004 byly z hlediska teplot výrazně rozdílné. Zatímco v lednu byla průměrná měsíční teplota v České republice –3,9 °C s odchylkou od normálu –1,1 °C, v únoru byla průměrná měsíční teplota 0,4 °C s odchylkou +1,5 °C. Měsíce listopad a prosinec byly teplotně slabě nadnormální, listopad s průměrnou měsíční teplotou 3,2 °C a odchylkou od normálu +0,5 °C a prosinec s průměrnou měsíční teplotou –0,8 °C a odchylkou od normálu +0,2 °C. Příčinou teplotně nadnormálního února 2004 bylo vytvoření řídicí anticyklony 1035 hPa nad Středozemním mořem, kdy v období od 1. do 8. února 2004 po severním okraji uvedené tlakové výše proudil nad naše území teplý vzduch od jihozápadu a podle měření meteorologické stanice Praha-Libuš byly překračovány dlouhodobé normály o 8–13 °C. Kladné odchylky od dlouhodobého normálu skončily 11. února, kdy na přední straně další tlakové výše pronikl nad území ČR od severu studený vzduch. Úhrn srážek v lednu, únoru a listopadu byl výrazně nadnormální, odchylka od normálu se pohybovala mezi 130–171 %. Významně podnormální byl prosinec s měsíčním úhrnem 24 mm, které představují 49 % normálu.
V lednu 2004 se anticyklonální situace vyskytovaly ve 45 % případů, v měsících únor, listopad a prosinec 2004 pokrývaly 57–63 % období. Nejdelší období trvání anticyklonálního rázu počasí v délce 13 dní se vyskytlo v době od 4.–16. 12. 2004. Od 4. do 7. 12. 2004 tlaková výše 1025 hPa se středem nad Britskými ostrovy zasahovala do střední, později do východní Evropy a naše území zasahovaly rozpadající se jižní okraje studených front. Od 8. do 16. 12. 2004 střed anticyklony s hodnotou pohybující se mezi 1030–1035 hPa postupoval přes Čechy, Slovensko a Karpaty nad Rakousko, kde se udržoval od 11. do 14. 12. 2004, v následujících dvou dnech se přemístil nad Ukrajinu a Karpaty. Dne 16. 12. pronikla do střední Evropy studená fronta a ukončila anticyklonální ráz počasí. Po celé období postupovaly frontální poruchy severní cestou přes Britské ostrovy nad Skandinávii do oblasti Uralu, později Barentsova moře.
Tab. B1.3.2 Rozdělení počtu dní se signály smogových varovných a regulačních systémů, 1994–2004
Přestože meteorologické situace, kdy byly zaznamenány nepříznivé rozptylové podmínky, umožňovaly zvyšování koncentrací znečišťujících látek, ve sledovaném období k vytvoření smogové situace a k vyhlášení signálů smogového varovného regulačního systému nedošlo. Přesto v ojedinělých případech koncentrace oxidu siřičitého přesáhly 250 µg.m-3, např. na stanici Měděnec bylo krátkodobě 301 µg.m-3. Ve dnech 20. až 22. 12. 2004 naše území ovlivňovala oblast vyššího tlaku vzduchu a na celém území ČR byly naměřeny vysoké koncentrace suspendovaných částic PM10, s nejvyššími hodnotami v Lomu s 542 µg.m-3 a ve Věřňovicích s 555 µg.m-3. Koncentrace oxidu dusičitého vyšší než 200 µg.m-3 se vyskytly ve 25 dnech na dopravní stanici v Praze v Legerově ulici celkem ve 121 hodinách, což představuje 3,7 % sledovaného období. Dne 15. 2. 2005 v 8.00 UTC maximální hodinová koncentrace na stanici Legerova dosáhla 349 µg.m-3 (obr. B1.3.2, B1.3.3). Ve většině případů koncentrace znečišťujících látek rychle poklesly a podmínky pro vyhlášení signálů SVRS nebyly splněny.
Ozon je typickou sekundární znečišťující látkou, která se v atmosféře tvoří působením slunečního záření na oxidy dusíku za přítomnosti těkavých organických látek. Výchozí látky vstupující do složitých chemických reakcí, během nichž troposférický ozon vzniká, se označují jako prekurzory. Více než 50 % prekurzorů ozonu tvoří imise, pocházející z automobilového provozu. Optimální meteorologické podmínky pro vznik troposférického ozonu – intenzivní sluneční záření, vysoká teplota vzduchu a bezvětří nebo malé rychlosti větru – se vyskytují při anticyklonálních situacích v letním období.
V teplém období roku od 1. 4. do 30. 9. 2004 výrazně převažovaly cyklonální situace, které se vyskytovaly v 69 % případů. Nejvíce anticyklonálních situací se vyskytlo v září, kdy pokrývaly 43 % doby, v dubnu 40 %, v červnu 37 % a v srpnu 32 %, nejméně, pouze 13 % případů s anticyklonálním počasím bylo v červenci. Nejčastěji se vyskytovaly anticyklonální situace s délkou nepřetržitého trvání 1–3 dny. Období v délce od 7–10 dní se vyskytlo třikrát, a to v červnu, srpnu a září. Na meteorologické stanici Praha-Libuš byla maximální denní teplota 34,2 °C naměřena dne 12. srpna 2004 (obr. B1.3.4).
Z rozboru výskytu povětrnostních situací vyplývá, že v období od 1. 4.–30. 9. 2004 byly povětrnostní podmínky pro vznik troposférického ozonu málo příznivé. V uvedeném období byl ve dvou dnech na stanicích monitorovací sítě AIM překročen zvláštní limit 180 µg.m-3, avšak v žádném případě ve třech po sobě následujících hodinách. Nebylo tudíž nutno vyhlašovat žádný signál ve smogovém varovném systému.
Obr. B1.3.1 Průběh maximálních denních teplot vzduchu, jejich dlouhodobého průměru a denních úhrnů srážek na stanici Praha-Libuš a výskyt koncentrací ozonu nad 180 µg.m-3, 1. 4. 2004–30. 9. 2004
První případ se zvýšenými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytl 12. 8. 2004. V nevýrazné oblasti vyššího tlaku vzduchu se nad střední Evropou rozpadala slabá okluzní fronta. Na přední straně tlakové níže 1000 hPa se středem nad Biskajským zálivem vrcholil do střední Evropy příliv teplého vzduchu od jihozápadu. Studená fronta nad západní Evropou postupovala k východu a v nočních hodinách přecházela přes území ČR.
Dopoledne 12. 8. 2004 bylo skoro jasno, odpoledne polojasno, v noci oblačno až zataženo s bouřkami a přeháňkami. Odpolední maximální teploty vystoupily v Čechách na 30–34 °C, na Moravě 28–32 °C. Vítr byl slabý do 3 m.s-1, dopoledne jižních, odpoledne východních směrů. V noci vítr zesílil na 4–7 m.s-1 a stočil se na západní. Na převážné části území byly v nočních hodinách srážkové úhrny 10–20 mm, ve východních Čechách až 40 mm.
Od 7. 8. 2004 byl na většině měřicích stanic v ČR zaznamenán pozvolný vzestup koncentrací troposférického ozonu z hodnot kolem 120 µg.m-3 až na 197 µg.m-3 v Litoměřicích dne 12. 8. 2004. V tomto dni vystoupily koncentrace na pěti stanicích v Severočeském kraji na 182–197 µg.m-3 a na dalších 16 stanicích lokalizovaných na celém území ČR, s výjimkou Moravskoslezského kraje, na 161–178 µg.m-3 (obr. B1.3.5). Následující den, po přechodu studené fronty, došlo na celém území ČR k výraznému poklesu koncentrací troposférického ozonu na hodnoty 70–90 µg.m-3.
Druhý případ výskytu zvýšených koncentrací ozonu nastal až na počátku září 2004. Počasí ve střední Evropě bylo pod vlivem hřebene vyššího tlaku vzduchu, táhnoucího se z Azorských ostrovů přes západní a střední Evropu do oblasti Barentsova moře, kde se při zemi nacházel střed tlakové výše 1030 hPa. Na přední straně tohoto hřebene proudil nad severovýchodní část Moravy od severu chladný vzduch. V Čechách a na jižní Moravě se přechodně udržovala advekce teplého vzduchu na přední straně tlakové níže 990 hPa se středem nad Islandem. Po celý den 4. 9. 2004 bylo skoro jasno s maximálními teplotami 24–28 °C. Převládal vítr severních směrů 2–5 m.s-1.
Koncentrace troposférického ozonu od 31. 8. do 4. 9. 2004 na celém území ČR pozvolna stoupaly z hodnot kolem 100 µg.m-3 až na 194 µg.m-3 na stanici Plzeň-Vinice dne 4. 9. 2004. Hodnoty 176–187 µg.m-3 byly téhož dne naměřeny v Plzni ještě na dalších třech stanicích. V Praze rovněž na třech stanicích, v Brně, Mikulově-Sedlci, Jihlavě, Táboře a na Kladně byly zaznamenány koncentrace 160–170 µg.m-3 (obr. B1.3.6). Následující den poklesly koncentrace troposférického ozonu v Čechách na 90–130 µg.m-3, na Moravě až na 70–110 µg.m-3.
Tab. B1.3.3 Počty hodin překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (180 µg.m-3)
za rok na vybraných stanicích AIM, 1994–2004
Obr. B1.3.2 Průměrné hodinové koncentrace NO2 na stanici Praha 2-Legerova,
1. 1. 2004–29. 2. 2004
Obr. B1.3.3 Průměrné hodinové koncentrace NO2 na stanici Praha 2-Legerova,
1. 11. 2004–31. 12. 2004
Obr. B1.3.4 Průběh maximálních denních teplot vzduchu, jejich normálu a denních
úhrnů srážek na stanici Praha-Libuš. Výskyt koncentrací ozonu nad 180 µg.m-3
na území České republiky, 1. 4. 2004–30. 9. 2004
Obr. B1.3.5 Plošné rozložení maximálních denních koncentrací troposférického
ozonu na území České republiky, 12. 8. 2004
Obr. B1.3.6 Plošné rozložení maximálních denních koncentrací troposférického
ozonu na území České republiky, 4. 9. 2004
B1.4 Kritické zátěže
Významnou část v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CLRTAP) tvoří aktivity věnované účinkům znečištění ovzduší na přírodní prostředí a lidské zdraví. Činnosti zaměřené na přírodní prostředí a zdraví jsou koordinovány Pracovní skupinou EHK/OSN pro účinky (WGE). Ta sdružuje mezinárodní výzkumné aktivity pro sledování stavu, trendů vývoje a vyhodnocování účinků znečištění ovzduší na povrchové vody, ekosystémy, přirozenou vegetaci a zemědělské plodiny, lesy, materiály a kulturní památky. Výsledky výzkumných aktivit jsou prezentovány v rámci mezinárodních programů spolupráce (ICP). Pracovní skupinou pro účinky byl iniciován program mapování kritických zátěží a koncentrací, který byl formálně dopracován na semináři organizovaném Radou ministrů severských zemí ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí OSN ve švédském městě Skokloster (1988). Koncept kritických zátěží umožňuje, jako dosud jediný, kvantifikovat potřebné snížení emisí tak, aby bylo možné dostatečně chránit přirozené ekosystémy, půdy a vody před acidifikací a eutrofizací.
Kritická zátěž je definována jako „nejvyšší dávka znečišťující látky, která ještě nezpůsobí chemické změny vedoucí k dlouhotrvajícímu poškození struktury a funkcí ekosystému“. Cílem mezinárodního programu EHK/OSN Mapování kritických zátěží bylo stanovit úroveň snížení emisí sloučenin do ovzduší pro jednotlivé země, které jsou signatáři Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. Mezinárodní vědecké úsilí bylo v r. 1999 v Göteborgu dovršeno přijetím protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z r. 1979 k omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu. Tento protokol patří k nové generaci protokolů, jejichž omezení nejsou pouze administrativního charakteru, ale respektují také vlastnosti přírodního prostředí jednotlivých zemí charakterizované kritickými zátěžemi přirozených ekosystémů. Kromě kritických zátěží pro acidifikaci a eutrofizaci jsou zpracovávány také kritické zátěže pro vybrané těžké kovy, jako jsou kadmium, olovo a rtuť. Tyto hodnoty budou použity pro připravovanou revizi protokolu o těžkých kovech z roku 1998.
Kritické zátěže lze považovat za indikátory setrvalého rozvoje ekosystémů, neboť stanovují maximálně přípustné množství škodlivin, které může ekosystém přijmout bez negativních účinků na jeho funkce i strukturu a při jejichž dodržování se snižuje riziko poškození všech jeho složek. V minulých letech byly zhodnoceny kritické zátěže pro síru a dusík, jejich překročení atmosférickou depozicí a kritické zátěže pro uvedené vybrané těžké kovy na území ČR. Výsledky vyhodnocení jsou součástí také mapových zpracování pro evropský region. Databáze kritických zátěží jsou pravidelně aktualizovány národním centrem pro účinky (NFC), které nyní sídlí v České geologické službě, a průběžně prezentovány v zahraničních publikacích Koordinačního centra pro účinky (CCE/MNP), na mezinárodních pracovních seminářích a v odborném tisku (viz přehled literárních zdrojů). Na mezinárodní úrovni byly mapovací aktivity v uplynulém desetiletí orientovány především na účinky znečištění ovzduší sloučeninami síry a dusíku a vypracovány podrobné metodiky a scénáře na ochranu ekosystémů před acidifikací a eutrofizací. V současné době jsou vyhodnoceny rovněž cílové zátěže s využitím dynamického modelování. Cílové zátěže umožňují stanovit takové emisní stropy, které by v daném časovém horizontu zaručily odpovídající ochranu ekosystémů.
Schematické mapky uvedené v následujícím textu představují kritické zátěže vybraných těžkých kovů pro lesní ekosystémy na území ČR vyhodnocené na základě toxikologických kritérií pro pitné vody. Výsledky jsou mapově zpracovány ve formě schematických mapek kritických zátěží. Tyto hodnoty jsou porovnány se skutečnou atmosférickou depozicí (pro rok 2000, ČHMÚ) a je vyhodnoceno jejich překročení.
Souhrnný tabelární přehled Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech
1997–2004 je včetně podrobných denních údajů také dostupný na internetových
stránkách ČHMÚ:
URL: http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html.
STATE AND TRENDS OF ENVIRONMENTAL COMPONENTS |
B1 - AIR |
The determinating legislative framework providing listed components of air protection information support is Act 86/2002 Coll, in the valid version, concerning protection of the air, including implementary measures, which took effect on June 1, 2002, and Government Order No. 350/202 Coll., in the latest version, which establishes emission limits, conditions, and the method of tracking, assessing, evaluating, and managing air quality. B1.1 Emission Conditions The national emission balance is based on the Register of Emissions and Air Pollution Sources (REZZO – REAPS) kept systematically since 1980 and operated from 1993, including archived data since 1980, by the Czech Hydrometeorological Institute (ČHMÚ – CHMI). In 2003 air pollution sources were recorded in REAPS in accordance with valid legislation, as amended in these categories – very large, large, medium, small and mobile sources. The individual REAPS systems differ not only in their type and number of sources, but especially in the means of collecting and obtaining data. The updating of annual emission data for point-monitored sources (very large, large and medium-sized sources) was carried out on the basis of information from the summary operational inventory submitted by operators of large and especially large sources to the Czech Environmental Inspection (CEI) and by operators of medium-sized sources to the municipal authorities of muncipalities with extended jurisdiction. Updating of planar and linear monitored sources (small and mobile sources) is carried out on the basis of comparative annual trends in the pertinent social-economic indicators. Notes on Tables and Figures: Tab. B1.1.1 to Tab. B1.1.3 Overall emissions of principal air pollutants, contributions of the individual regions to emissions and specific emissions In accordance with the valid legislation, the individual Czech Environmental Inspection inspectorates and the municipal authorities of municipalities with extended jurisdiction provided in 2004 for summary collection of data for operating records pursuant to Decree of ME CR No. 356/2002 Coll., which constitute the basic source of information for up-dating and processing the REZZO 1 and REZZO 2 databases. Methodical development and technical provision for annual country-wide processing and keeping of records of the REZZO 1 and REZZO 2 databases are carried out by CHMI. In the framework of the ISKO (AQIS) emission part, the annual statements of emission data and supplementary technical data are filed for about 3350 very large and large sources of air pollution (REZZO 1), with technical provision of data service. In the framework of the REZZO 2 database, files are kept of emission statements and supplementary technical data for more than 29 000 medium sources, including a data service. For the requirements of drawing up the balance of small sources (home heating units), in 2002 the methodology was completely updated and refined for processing data from the Census of persons, buildings and apartments (SLDB), whose output consists of information on the consumption of the basic kinds of fuels in households. This information is updated annually in cooperation with the regional suppliers of fuel and energy. The results of the census carried out in 2001 by CSO were included in the calculation. The final output of the RESAP 3 database consist in data on emissions of pollutants and fuel composition for household heating units at the level of the individual muncipalities in 2003. The overall balance for small sources does not include information on emissions from small plants registered or for which payments are made to the municipal and urban authorities. Information on pollutant emissions from REZZO 4 sources were processed by CDV Brno for 2003 using method of determination of pollutant emissions from transportation. According to the international emission reporting method, emissions from abrasion of tires, brakes and the surfaces of roads, in an amount of approx. 17 thous. tons, were added to PM emissions from exhaust gases for the first time in the 2003 emission balance. Currently it is difficult to calculate these emissions for individual regions. Specific emissions are emissions of pollutants over a certain period of time, corresponding to a unit area of the territory. Tab. B1.1.3 Emissions of carbon dioxide and other gases contributing to climate change, 1990–2003 Emissions of carbon dioxide (CO2) and other greenhouse gases are monitored under the UN Framework Convention on Climate Change and by the Decision of the European Parliament and of the Council 280/2004/EC. Emission values are determined according to the prescribed IPCC methodology (IPCC = Intergovernmental Panel on Climate Change). Due to continuous development of the methodology and rigorous application of QA/QC procedures former results may be sometimes revised and recalculated. More detailed information on GHG emissions can be found in the reference list below (P. Fott et al., 2003–2005) or on the URL address: http://www.chmi.cz/cc/start.html. B1.2 Air Pollution Conditions in CR in 2004 Evaluation of the degree of air pollution is based on the monitoring the concentrations of pollutants in the ground-level layer of the atmosphere in a network of measuring stations. In evaluating the state of air pollution, attention is paid primarily to the relationship between the measured air pollution values and the pertinent limits. In 2002, the new clean Air Act came into force (Act No. 86/2002 Coll.), together with Government Order No. 350/2002 Coll., setting forth pollution limit levels, which are in accord with the requirements of the European Union Directives on the quality of ambient air. The pollution limit levels and margins of tolerance are set by Government Order No. 350/2002 Coll. for the following pollutants:
1. sulfur dioxide Substances of group 1–5 consist mainly of basic pollutants, mostly primary pollutants, for which the limit values were adopted in the national legislation from the first and second daughter Directives (99/30/EC and 2000/69/EC). The national legislation adopted the value for ozone, which is a secondary pollutant (see below), from the third daughter Directive 2002/3/EC. For substances in group 7–12 (heavy metals and benzo(a)pyrene as an indicator of polycyclic hydrocarbons, with the exception of lead) was issued the new European Parliament and Council Directive 2004/107/EC, which shall be incorporated into Czech legislation. The other substances do not have and will not have limit values laid down by EU Directives. Tab. B.1.2.1 gives the limit values and margins of tolerance for these substances from the above Government Order on pollution limit values. Notes for Tables and Figures: Pollution limit value: the highest permissible level of air pollution expressed in mass units per unit volume at normal temperature and pressure. Target air pollution limit value for ozone: the value of the permissible level of pollution of the air by tropospheric ozone determined so as to reduce long-term detrimental effects on the health of humans and animals and on the environment that must be attained at the latest by the date set forth in this Order. Long-term air pollution target for ozone: a level of air pollution by tropospheric ozone below which, on the basis of the present state of scientific knowledge, it is possible to exclude a direct detrimental effect on the health of humans and animals and on the environment. Suspended particulate matter: particles of atmospheric aerosol that, as a consequence of a negligble precipitation rate, remain suspended in the atmosphere for a long period of time. PM10: suspended particulates in the PM10 fraction are particles that pass through a size-selective entrance filter exhibiting an exclusion efficiency of 50 % for an aerodynamic diameter of 10 µm. Tab. B1.2.1 Limit values and margins of tolerance for 2004 from the Government Order No. 350/2002 Coll., setting forth pollution limit values and the conditions and manner of monitoring, assessing, evaluating and controlling air quality Air Quality Monitoring Network
Tab. B1.2.2 to Tab. B1.2.5 Numbers of stations measuring air pollution according
to organization, quantity measured and measuring method in 2004 The numbers of stations (measuring programs) were calculated on the basis of data actually received from the stations for the ISKO (AQIS) air pollution database in the given year. Updating of the registration of stations, including updating of the kind of measurement at registered stations, is carried out on the basis of data from the registration cards, which are regularly reviewed annually by the network administrators. During 2004 the reorganization of the measuring network of the Czech Hydrometeorological Institute was completed, as was the registration of the measuring programs in the Air Quality Information System databases. Usually only one type of measuring station is installed at a measuring site (one measuring program). However, several CHMI measuring sites have several types of stations installed (e.g. Libuš, Košetice, Bílý Kříž, etc.). At these sites, in addition to stations of the AIM (automated air pollution monitoring) type, manual stations and stations for monitoring heavy metals in suspended particulate matter and possibly other stations are also installed. AIM stations are designed as uniform, air-conditioned containers with modular instrumentation. The majority of AIM stations monitor sulfur dioxide, nitrous oxide, nitric oxide, the sum of nitrogen oxides, NOx, and suspended particulate matter. Since 1995, most AIM stations have installed PM10 heads for measuring the respirable particulate matter fraction. At selected sites, measurements are made of ozone, carbon monoxide and aromatic hydrocarbons (mainly benzene, toluene, o-, m- and p-xylene (BTX)) and also some meteorological quantities (wind speed and direction, pressure and temperature). Continuous measuring methods, used at AIM stations, are based on selective physicochemical principles, permitting monitoring of pollutants directly in the gaseous phase (the UV fluorescence method for SO2, the chemiluminescence method for measuring nitrogen oxides, measuring the absorbance of UV radiation for monitoring O3, measuring CO by infrared correlation spectrometry and measurements of concentrations of aromatic hydrocarbons by continuous analyzers based on gas chromatography with flame ionisation detection). Continuous analyzers, installed in measuring networks, have a regular automatic check of calibration and verification of the stability of the measuring range and zero. An hourly measuring interval has been introduced at stations with continuous measurement methods, especially at AIM stations. The measuring interval typically equals 24 hours, or once every 2 days for 24 hours at stations with manual, predominantly aspiration photometric measurement methods. Stations of the manually operated network primarily monitor sulfur dioxide by the aspiration colorimetric West-Gaeke method. At the manually operated stations, suspended particulate matter is measured gravimetrically and the concentration of nitrogen oxides is determined primarily by the modified Saltzman aspiration colorimetric method. The database for graphic and tabular presentation of the trends in air pollution and its territorial distribution in CR consists in verified data from the AQIS air pollution database. The air pollution base contains data filed since 1970. Data are transferred to the air pollution database as verified data, usually in monthly cycles. The contractor is responsible for the correctness of data transferred to the AQIS air pollution database. Air Quality in Relation to Protection of the Health of the Population
Fig. B1.2.2 to B1.2.5 Variations in the pollution characteristics for the
basic pollutants pursuant to the requirements of the Government Order No.
350/2002 Coll. for protection of health, 1992–2004 PM10 suspended particle levels
Tab. B1.2.8 Stations with highest counts exceeding PM10 limits in 24-hour
period in 2004 Air pollution caused by suspended PM10 particles remains one of the main problems in providing air quality according to legislative requirements and deadlines. Contamination of the air by PM10 particles continues to exceed air pollution limits including margin of tolerance. Air pollution limits for 24-hour PM10 concentrations were exceeded more than 35 times in nearly all regions also in 2004. More than 34 % of the population (on 3.5 % of Czech territory) lives in the areas where PM10 concentrations exceeded air pollution limits in 2004. The air pollution limit for suspended particles (already with zero tolerances) becomes effective on 1. 1. 2005. There is a realistic presumption that this limit will be exceeded in 2005, resulting in a significant problem with legal ramifications from both Czech and European legislative measures. Ground-level ozone Tab. B1.2.12 Stations with highest maximum daily eight-hour running average ozone values in 2004 Ground-level ozone (tropospheric ozone) is formed in the ground level layers of the atmosphere under the influence of solar radiation through a complicated set of chemical reactions, especially between nitrogen oxides (nitric oxide), volatile organic compounds (especially hydrocarbons) and other components of the atmosphere. Ground-level ozone is considered to be a secondary pollutant because it is not primarily emitted at a significant level from anthropogenic air-pollution sources. Heavy Metals
Fig. B1.2.6 to Fig. B1.2.8 Trends of annual average concentrations of heavy
metals in the air at selected stations, 1992–2004 The content of heavy metals in suspended particulate matter within the territory of CR is monitored at a relatively large number of stations. In addition to data from the stations of the Czech Hydrometeorological Institute (21 stations in 2004), with the systematic transfer of data on the monitoring of heavy metals in the air, including information on the pertinent stations and measuring methods to the country-wide air pollution database of the AQIS system, was significantly extended in 1997 to include the large number of stations of Health Institutes (48 stations in 2004). The methods of sampling suspended particulate matter and the analytical procedures for determining the contents of the given elements in the particulate matter are based on similar methodical procedures. Until 1996, the content of heavy metals in the air was determined at CHMI primarily by analysis using the atomic absorption spectrometric technique (AAS) with samples taken (usually weekly) on membrane filters with subsequent mineralization using nitric acid. This method continues to be used at Health Institute stations. Several stations, following mineralization of the samples of suspended particulate matter, heavy metals are also determined by the polarographic method and the induction coupled plasma atomic emission spectrometric (ICP-AES) method. Since 1997 at CHMI, the concentrations of heavy metals in suspended particulate matter have also been determined by nondestructive X-ray fluorescence (XRF) analysis with sampling on teflon filters. In recent years analysis is carried out by the induction coupled plasma mass spectrometric (ICP-MS) method with collection of large samples on glass filters. The Health Institute also uses this method for certain assignments. Polycyclic Aromatic Hydrocarbons Tab. B1.2.17 Annual average concentrations of benzo(a)pyrene in 2004 Further toxicologically important substances include polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH). The cause of their occurence in the air, as with other polyaromatic hydrocarbons, of which benzo(a)pyrene is the main representative, is the incomplete combustion of fossil fuel as well as stationary or mobile sources, and also certain technologies such as the production of coke and iron. Stationary sources are mostly home furnaces. The average annual concentration of benzo(a)pyrene, the main PAH, exceeded a level of 1 ng.m-3 at most stations; this value was specified as the pollution limit value in the Government Order No. 350/2002 Coll. Life-long exposure to a benzo(a)pyrene concentration of 1 ng.m-3 has been stated by WHO as a risk of lung cancer corresponding to 8.7 cases per 100 000 persons. Air Quality in Relation to Protection of Vegetation and Ecosystems In addition to the limit values for protection of health, the Government Order also introduced values for protection of vegetation and ecosystems, in accordance with the relevant EU Directives.
Fig. B1.2.9 to B1.2.11 Variation in air pollution characteristics relevant
from the standpoint of protection of vegatation and ecosystems, including
AOT40, in 1992–2004 at selected stations AOT40: the cumulative exposure to ozone AOT40 is calculated as the sum of the differences between the hourly ozone concentration and the threshold level of 80 µg.m-3 (= 40 ppb) for each hour in which this threshold value was exceeded. According to the requirements of Directive 2002/3/EC, AOT40 is calculated for the period of three months from May to July, measured each day between 8:00 and 20:00 CET (= 7:00 to 19:00 UTC).
Tab. B1.2.6–B1.2.19 and Figs. B1.2.2–B1.2.11 present particularly those
air pollution characteristics for which the relevant pollution limit values
were exceeded in 2004. Chlorine has been produced at the Spolana factory by a chlor–alkali plant since 1948. This technology produces 0.5–0.8 g of mercury emissions per ton of chlorine produced. Extremely high mercury levels are known to exist in the soil surrounding the factory, in stream and river sediment, as well as in fish in the vicinity of Spolana. During the 2002 floods the factory grounds were covered with water and the contaminated material was likely dispersed throughout the surrounding areas. Moss (occurring on fallen trees) and topsoil samples were collected for analysis in 2004 at distances of two, four, six, eight, and ten kilometres on five linear trans-sections radiating from the center of the factory, and in two cases at distances of 150 and 500 meters and 20 kilometers from the center of the factory grounds. External borders of the grounds showed average atmospheric deposits of mercury of 120–140 µg.m-2.year-1 over the past three years; at a distance of two kilometres from the center of the factory there were levels of 30–35 µg.m-2.year-1, and regional background fallout was 9–12 µg.m-2.year-1. The gradual decrease in mercury levels in moss in the east, west, and southwest directions and the rapid decrease in the southern direction from Spolana correspond with the relative wind direction frequencies for the territory in question (Mělník). The increased mercury levels in moss on the west banks of the Elbe River between Neratovice and Mělník are the result of increased mercury steam emissions from mercury-contaminated drift material. This is also well documented from the interpolated high mercury levels for forest floor humus in the flood areas from Neratovice after overflow from the Elbe. The high accumulation of mercury in humus to the east and west of Spolana is connected to the long-term deposits of the dry fallout of mercury from prevailing easterly and westerly winds. Surprisingly low levels of current and long-term mercury fallout were recorded in the direction of the northeast outskirts of Prague. B1.3 Operation of Smog Regulation and Warning Systems and Meteorological Conditions in 2004 In connection to the issuing of the new clean Air Act of ME Decree No. 553/2002 Coll., on the values of the special pollution limit values, central regulations and means of operation thereof, including a list of stationary sources subject to regulation, principles for preparation and operation of local regulations and the extent and manner of providing public access to information on the level of air pollution. This Decree modifies the functioning of smog warning regulation systems. Notes for Tables and Figures: Tab. B1.3.1 Average monthly temperatures and deviations from the long-term normal temperatures in 2004 The months of January and February 2004 were significantly different from the perspective of temperatures. While the average temperature in the Czech Republic in January was –3.9 °C with a deviation from the norm of –1.1 °C, the average temperature in February was 0.4 °C with a deviation of +1.5 °C. The months of November and December had temperatures slightly above normal: November had an average temperature of 3.2 °C with a deviation from the norm of +0.5 °C, and December had an average temperature of –0.8 °C with a deviation from the norm of +0.2 °C. The cause of the above–average temperatures in February was the creation of 1035 hPa anticyclones above the Mediterranean Sea; from February 1 to February 8, 2004 this system brought warm air to the Czech Republic from the southwest. According to readings at the Prague-Libuš meteorological station long-term norms were exceeded by 8–13 °C. Positive deviations from the long-term norms ended on February 11 when a high-pressure system brought cold air in from the north. The precipitation totals from January, February, and November were significantly above average; the deviation from the norm fluctuated between 130–171 %. December was significantly below average; 24 mm of precipitation represented 49 % of the norm. In January an anticyclonic situation occurred in 45 % of cases; in February, November, and December of 2004 it covered 57–63 % of the period. The longest period of weather of an anticyclonal character was 13 days, which occurred December 4–16, 2004. From December 4–7, 2004 a 1025 hPa high pressure system centered over the British Isles extended to Central and later to Eastern Europe, and the southern edges of a cold fronts reached Czech territory. From December 8 to December 16, 2004, the center of an anticyclone with a value of 1030–1035 hPa passed across Bohemia, Slovakia, and the Carpathian Mountains to Austria, where it remained between December 11 and December 14, 2004; it then passed on to the Ukraine and the Carpathian Mountains. A cold front penetrated Central Europe on December 16 and ended the anticyclonal nature of the weather. During the entire time frontal disturbances proceeded on the northern path across the British Isles, above Scandinavia, to the Ural Mountains and later to the Barents Sea. Tab. B1.3.2 Number of days with Smog Regulation and Warning System signals, 1994–2004 Although the meteorological situations, when they were marked by unfavourable dispersion conditions, enabled increased concentrations of contaminants, no smog situation or reporting of smog warning signals occurred. In spite of this, sulfur dioxide concentrations in isolated cases exceeded 250 µg.m-3; they were, for example, 301 µg.m-3 for a short period at the Měděnec station. Between December 20 and December 22, 2004 Czech territories were under the influence of a high pressure system and above the entire country were recorded high concentrations of suspended PM10 particles, with the highest concentrations at Lom (542 µg.m-3) and at Věřňovice (555 µg.m-3). Nitrogen dioxide concentrations higher than 200 µg.m-3 occurred on 25 days at the traffic station in Prague on Legerova Street for a total of 121 hours, which represents 3.7 % of the measured period. On 15. 2. 2005 at 8:00 UTC the maximum hourly concentration at the Legerova station reached 349 µg.m-3 (Fig. B1.3.2, B1.3.3). In most cases the concentration of pollutants quickly dropped and there was no need to issue a smog warning. Ozone is a typical secondary pollutant that is formed in the atmosphere through the effects of solar radiation on nitrogen oxide in the presence of volatile organic substances. The initial substances entering complicated chemical reactions during which tropospheric ozone arises are designated as precursors. More than 50 % of ozone precursors are from automobile traffic emissions. Optimum meteorological conditions for the occurrence of tropospheric ozone – intense solar radiation, high air temperatures, and windless or low wind speed conditions – occur during anticyclonal situations in the summer months. In the warm period of the year from April 1 to September 30, 2004 cyclonal situations significantly predominated; they occurred in 69 % of cases. The most anticyclonal situations occurred in September, when they covered 43 % of the period; in April they covered at least 40 %, in June 37 %, and in August 32 %. Only 13 % of cases with anticyclonic weather were in July. Anticyclonic situations occurred most often for an uninterrupted duration of 1–3 days. A period lasting 7–10 days occurred three times, in June, August, and September. At the Prague-Libuš meteorological station the maximum daily temperature of 34.2 °C was recorded on August 12, 2004 (Fig. B1.3.4). An analysis of the meteorological situation shows that in the period from April 1 to September 30, 2004, the meteorological conditions for the occurrence of ozone were not very favourable. In the period at hand the extreme limit of 180 µg.m-3 was exceed on two days at automatic air pollution monitoring stations, never, however, for three hours in a row. Therefore there was no need to issue a signal in the smog warning system. Fig. B1.3.1 Progress of maximum daily air temperatures, their long-term average and total daily precipitation at the Prague-Libuš station and the occurrence of ozone concentrations over 180 µg.m-3, April 1, 2004–September 30, 2004 The first case of increased concentrations of tropospheric ozone occurred on 12. 8. 2004. A weak occluded front broke down in indistinct areas of high pressure over Central Europe. On the front of a 1000 hPa low pressure system centered above the Bay of Biscay culminated the flow of warm air into Central Europe from the southwest. The cold front above Western Europe continued from the east and in the evening hours passed across Czech territory. The morning of 12. 8. 2004 was mostly clear, the afternoon was partly cloudy, and the night was cloudy to overcast with storms and showers. The afternoon maximum temperatures climbed to 30–34 °C in Bohemia, and to 28–32 °C in Moravia. The wind was light, to 3 m.s-1, from the south in the morning and from the east in the afternoon. At night the wind increased to 4–7 m.s-1 and turned to the west. Precipitation levels in the evening hours totalled 10–20 mm over most of the country; in eastern Bohemia they reached up to 40 mm. On 7. 8. 2004 most measuring stations in the Czech Republic recorded gradual increases in concentrations of tropospheric ozone from values around 120 µg.m-3 up to 197 µg.m-3 in Litoměřice on 12. 8. 2004. The second case of increased ozone concentrations occurred at the beginning of September, 2004. The weather in Central Europe was under the influence of a high pressure ridge reaching from the Azores across Western and Central Europe to the Barents Sea where the center of the high pressure system measured 1030 hPa. On the front of this ridge streamed cold air from the north above the northeastern part of Moravia. In Bohemia and South Moravia an advection of warm air temporarily sustained on the front edge of a 990 hPa low pressure system centered above Iceland. The entire day of 4. 9. 2004 was mostly clear with maximum temperatures of 24–28 °C. There was a predominant wind blowing from the north at 2–5 m.s-1. The concentration of tropospheric ozone from 31. 8 to 4. 9. 2004 gradually rose above the entire country from values of 100 µg.m-3 up to 194 µg.m-3 at the Plzeň-Vinice station on 4. 9. 2004. Values of 176–187 µg.m-3 from this same day were measured at an additional 3 stations in Plzeň. Concentrations of 160–170 µg.m-3 were also recorded at 3 stations in Prague, at stations in Brno, Mikulov-Sedlec, in Jihlava, Tábor and Kladno (Fig. B1.3.6). The following day tropospheric ozone concentrations in Bohemia dropped to 90–130 µg.m-3, and in Moravia to 70–110 µg.m-3.
Tab. B1.3.3 Numbers of exceedances of the information alert threshold for
ozone (180 µg.m-3) p.a. at selected AIM stations, 1994–2004 B1.4 Critical Loads An important part of the activities in the framework of the Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution (CLRTAP) is concerned with the impacts of pollution in the natural environment and human health. Activities connected with the natural environment and human health are coordinated by the ECE/UN Working Group on Effects (WGE). This working group coordinates international research activities for monitoring the state and trends and for evaluating the effects of air pollution on surface waters, ecological systems, natural vegetation and agricultural crops, forests, materials and cultural monuments. The results of research activities are presented in the framework of the international cooperation programmes (ICP). Workers in the group have initiated a program to map critical loads and concentrations, which was formally completed at a workshop organized by the Council of Ministers of Northern Countries in cooperation with the UN Economic Commission for Europe in Skokloster in Sweden (1988). The concept of critical loads is the only system that currently enables a quantification of the required decrease in emissions so as to enable adequate protection of natural ecosystems, soil and water against acidification and eutrophication. The critical load is defined as “the highest amount of pollutant that still does not cause chemical changes leading to prolonged damage to the structure and function of the eco-system”. The target of the international ECE/UN program Mapping Critical Loads consisted in determining the level of decrease in emissions of compounds into the air for the individual countries that are signatories of the Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution. International scientific efforts culminated in 1999 in Gothenburg in adopting the Protocol to the Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution of 1979, to abate on limiting acidification, eutrophication and ground-level the formation of tropospheric ozone. This protocol is one of a new generation of protocols that introduce limitations that are not only of an administrative character, but that also take into account the properties of the natural environment in the individual countries, characterized by the critical loads of natural ecosystems. In addition to critical loads for acidification and eutrophication, critical loads for selected heavy metals are also processed; these include cadmium, lead, and mercury. These values will be used for a prepared revision of the report on heavy metals from 1998. Critical loads can be considered to be indicators of the long-term development of ecosystems, as they stipulate the maximum permissible amounts of pollutants that the ecosystem can absorb without negative effects on its functions and structure and where the maintenance thereof decreases the risk of damage to all its components. In recent years the critical loads for sulphur and nitrogen, their exceeding of atmospheric deposition, and critical loads for the selected heavy metals within the Czech Republic were evaluated. The results of the evaluations are also part of the map processing for the territory of Europe. Databases of critical loads are regularly updated by the National Focal Centre (NFC), now located at the Czech Geological Services, and are concurrently presented in foreign publications of the Coordination Centre for Effects (CCE/MNP), at international working seminars, and in professional literature (see the overview of publications). On the international level, mapping activities over the past decade have been focused mainly on the effects of air pollution caused by sulphur and nitrogen compounds and the preparation of detailed methods and scenarios for protecting the ecosystem against acidification and eutrophication. Presently, target loads using dynamic modeling are also evaluated. Target loads help establish emission ceilings which would guarantee corresponding protection of the ecosystem in a given time frame. Schematic maps presented in the following text represent the critical loads of heavy metals for forest ecosystems on Czech territories evaluated on the basis of toxicological drinking water criteria. The results are processed as schematic critical load maps. These values are compared with actual atmospheric depositions (for the year 2000, Czech Hydrometeorology Institute); the extent to which they exceed these values are subsequently evaluated.
The Summary Tabular Survey of Air Pollution and Atmospheric Deposition
in Data for 1997 to 2004, including detailed daily data, are also available
on the CHMI web pages: |
B1.1 Emisní situace
Emission Conditions
Tab. B1.1.1 |
Celkové emise hlavních znečišťujících látek podle kategorie zdrojů, 1999–2004 Total emissions of major pollutants by source category, 1999–2004 |
Rok |
Tuhé znečišťující |
SO2 |
NOx |
CO |
VOC2) |
NH33) |
||||||
t.rok-1 |
% emisí |
t.rok-1 |
% emisí |
t.rok-1 |
% emisí |
t.rok-1 |
% emisí |
t.rok-1 |
% emisí |
t.rok-1 |
% emisí |
|
|
kategorie zdrojů REZZO 1 source category |
|||||||||||
1999 |
16 096 |
24,2 |
193 052 |
72,0 |
135 026 |
43,1 |
159 923 |
22,3 |
. |
. |
|
|
2000 |
13 948 |
24,4 |
200 871 |
76,2 |
143 410 |
44,7 |
149 359 |
23,0 |
. |
. |
|
|
2001 |
14 299 |
26,6 |
193 395 |
77,1 |
145 314 |
43,8 |
152 479 |
23,5 |
. |
. |
|
|
2002 |
14 721 |
25,1 |
194 281 |
81,8 |
146 640 |
46,1 |
152 639 |
28,0 |
. |
. |
|
|
2003 |
13 021 |
17,0 |
182 545 |
80,6 |
141 424 |
42,9 |
153 932 |
27,0 |
13 600 |
6,9 |
16 000 |
19,4 |
2004* |
13 300 |
17,0 |
183 800 |
80,0 |
145 100 |
42,0 |
170 100 |
29,0 |
20 200 |
10,0 |
16 100 |
19,8 |
|
kategorie zdrojů REZZO 2 source category |
|||||||||||
1999 |
8 742 |
13,2 |
10 537 |
3,9 |
5 872 |
1,9 |
16 009 |
2,2 |
. |
. |
|
|
2000 |
6 879 |
12,0 |
8 310 |
3,2 |
5 179 |
1,6 |
12 350 |
1,9 |
. |
. |
|
|
2001 |
5 965 |
11,1 |
7 527 |
3,0 |
4 944 |
1,5 |
11 270 |
1,7 |
. |
. |
|
|
2002 |
5 592 |
9,5 |
6 183 |
2,6 |
4 865 |
1,5 |
9 078 |
1,7 |
. |
. |
|
|
2003 |
4 878 |
6,4 |
5 508 |
2,4 |
4 384 |
1,3 |
7 860 |
1,4 |
17 400 |
8,8 |
15 000 |
18,2 |
2004* |
4 700 |
6,0 |
6 300 |
3,0 |
6 100 |
2,0 |
6 400 |
1,0 |
4 300 |
2,0 |
12 000 |
14,7 |
|
kategorie zdrojů REZZO 3 source category |
|||||||||||
1999 |
32 971 |
49,6 |
58 094 |
21,7 |
14 868 |
4,7 |
177 071 |
24,8 |
. |
. |
|
|
2000 |
27 557 |
48,2 |
48 065 |
18,2 |
13 740 |
4,3 |
157 549 |
24,3 |
. |
. |
|
|
2001 |
23 819 |
44,2 |
43 077 |
17,2 |
13 280 |
4,0 |
151 732 |
23,4 |
. |
. |
|
|
2002 |
28 500 |
48,5 |
29 949 |
12,5 |
12 386 |
3,9 |
97 176 |
17,5 |
. |
. |
|
|
2003 |
30 844 |
40,5 |
32 565 |
14,4 |
13 619 |
4,1 |
104 467 |
18,4 |
103 000 |
52,0 |
49 400 |
60,0 |
2004* |
29 000 |
38,0 |
33 700 |
14,0 |
13 200 |
4,0 |
102 100 |
18,0 |
106 700 |
54,0 |
51 300 |
63,2 |
|
celkem za stacionární zdroje REZZO 1–REZZO 3 total for stationary sources |
|||||||||||
1999 |
57 809 |
87,0 |
261 683 |
97,6 |
155 766 |
49,7 |
353 003 |
49,3 |
. |
. |
|
|
2000 |
48 384 |
84,6 |
257 246 |
97,6 |
162 329 |
50,6 |
319 258 |
49,2 |
. |
. |
|
|
2001 |
44 083 |
81,9 |
243 999 |
97,3 |
163 538 |
49,3 |
315 482 |
48,6 |
. |
. |
|
|
2002 |
48 813 |
83,1 |
230 412 |
97,1 |
163 943 |
51,5 |
258 892 |
47,4 |
. |
. |
|
|
2003 |
48 742 |
63,9 |
220 619 |
97,4 |
159 427 |
48,3 |
266 259 |
46,8 |
134 000 |
67,7 |
80 400 |
97,7 |
2004* |
47 000 |
61,0 |
223 800 |
97,0 |
164 400 |
48,0 |
278 600 |
48,0 |
131 200 |
66,0 |
79 400 |
97,5 |
|
kategorie zdrojů REZZO 4 source category |
|||||||||||
1999 |
8 668 |
13,0 |
6 312 |
2,4 |
157 604 |
50,3 |
362 628 |
50,7 |
. |
. |
|
|
2000 |
8 798 |
15,4 |
6 518 |
2,4 |
158 173 |
49,4 |
329 173 |
50,8 |
. |
. |
|
|
2001 |
9 768 |
18,1 |
6 933 |
2,7 |
168 283 |
50,7 |
333 119 |
51,4 |
. |
. |
|
|
2002 |
9 934 |
16,9 |
6 969 |
2,9 |
154 287 |
48,5 |
287 173 |
52,6 |
. |
. |
|
|
2003 |
27 696 |
36,1 |
5 838 |
2,6 |
170 521 |
51,7 |
302 829 |
53,2 |
64 000 |
32,3 |
1 900 |
2,3 |
2004* |
29 500 |
39,0 |
6 000 |
3,0 |
175 900 |
52,0 |
299 400 |
52,0 |
66 500 |
34,0 |
2 000 |
2,5 |
|
celkem za REZZO 1–REZZO 4 total for source category |
|||||||||||
1999 |
66 477 |
100,0 |
267 995 |
100,0 |
313 370 |
100,0 |
715 631 |
100,0 |
233 682 |
100,0 |
|
|
2000 |
57 182 |
100,0 |
263 764 |
100,0 |
320 502 |
100,0 |
648 431 |
100,0 |
227 128 |
100,0 |
|
|
2001 |
53 851 |
100,0 |
250 932 |
100,0 |
331 821 |
100,0 |
648 601 |
100,0 |
220 000 |
100,0 |
|
|
2002 |
58 746 |
100,0 |
237 382 |
100,0 |
318 230 |
100,0 |
546 065 |
100,0 |
200 000 |
100,0 |
|
|
2003 |
76 439 |
100,0 |
226 457 |
100,0 |
329 949 |
100,0 |
569 088 |
100,0 |
198 000 |
100,0 |
82 300 |
100,0 |
2004* |
76 500 |
100,0 |
229 800 |
100,0 |
340 300 |
100,0 |
578 000 |
100,0 |
197 700 |
100,0 |
81 400 |
100,0 |
* předběžný údaj/Preliminary data
1) Podle mezinárodní metodiky vykazování emisí byly k emisím TZL z mobilních
zdrojů připočteny poprvé v bilanci za r. 2003 také emise z otěrů pneumatik,
brzd a povrchu vozovek ve výši přibližně 17 000 t. V dalším období bude zapotřebí
doplnit rovněž emise TZL ze stavebních a zemědělských prací.
According to
the international emission reporting method, emissions from abrasion of
tires, brakes and the surfaces of roads, in an amount of approx. 17 thous.
tons, were added to PM emissions from exhaust gases for the first time in
the 2003 emission balance. In the next season will be necessary to add
emissions of PM from construction and agricultural workings.
2) Emisní bilance VOC není prováděna pouze z podkladů REZZO 1–4, ale zahrnuje
také bilanci emisí z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které
nejsou sledovány v REZZO (venkovní použití, spotřeba v domácnostech). Z tohoto
důvodu byly v minulých letech uváděny pouze součtové údaje. Údaje uvedené
za r. 2003 a 2004 představují odhad emisí jednotlivých kategorií zdrojů.
The
VOC emission balance was not carried out only on the basis of REZZO 1–4 information,
but also includes the emission balance for solvents and coating materials
for sources not monitored in REZZO (outdoor use, consumption in households).
For this reason, only summary information on total VOC emissions was given.
Data given for 2003 and 2004 are estimates of emissions for single source categories.
3) Výpočet emisí NH3 z chovu hospodářských zvířat je od r. 2003 prováděn
s využitím nových emisních faktorů (nařízení vlády č. 353/2002 Sb.) a upravené
metodiky zjišťování statistických údajů (zahrnující např. chovy králíků). Emise
NH3 nevykazované zvláště velkými, velkými a středními zdroji (tj. menší
chovy hospodářských zvířat a plošné emise z manipulací a aplikací hnojiv
a exkrementů zvířat) jsou dopočítány pomocí statistických údajů a emisních
faktorů a vykázány jako malé zdroje. Za r. 2003 byly poprvé vypočteny také
emise NH3 z mobilních zdrojů.
The calculation of NH3 emissions from livestock
operations has been performed since 2003 using new emission factors (Government
Order 353/2002 Coll.) and modified methods for determining statistical
data (including, for example, rabbit raising). NH3 emissions not recorded
from very large, large, and medium sources (i.e. livestock operations and
overall emissions from the handling and application of animal fertilizers)
are calculated using statistical data and emission factors and are defined
as small sources. In 2003 NH3 emissions from mobile sources were calculated
for the first time.
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.1.2 |
Měrné emise1) v jednotlivých krajích, 1999–2004 Specific emissions1) by region, 1999–2004 |
Kraj |
Rozloha km2 |
Rok |
Měrné emise Specific emissions |
|||
Tuhé částice2) |
SO2 |
NOx |
CO |
|||
t.rok-1.km-2 |
t.rok-1.km-2 |
t.rok-1.km-2 |
t.rok-1.km-2 |
|||
Hl. m. Praha |
496 |
1999 |
3,16 |
7,24 |
8,53 |
13,41 |
2000 |
2,87 |
5,88 |
8,10 |
13,91 |
||
2001 |
2,78 |
6,06 |
8,26 |
14,21 |
||
2002 |
2,48 |
5,14 |
37,64 |
66,43 |
||
2003 |
2,82 |
5,24 |
39,50 |
70,26 |
||
2004 |
6,68 |
6,65 |
43,43 |
71,60 |
||
Středočeský |
11 014 |
1999 |
0,77 |
2,63 |
1,42 |
3,08 |
2000 |
0,62 |
2,55 |
1,72 |
2,79 |
||
2001 |
0,60 |
2,65 |
1,71 |
2,81 |
||
2002 |
0,79 |
2,56 |
3,58 |
5,67 |
||
2003 |
0,79 |
2,39 |
3,60 |
6,02 |
||
2004 |
1,00 |
2,50 |
3,84 |
5,95 |
||
Jihočeský |
10 056 |
1999 |
0,46 |
1,44 |
0,55 |
1,96 |
2000 |
0,40 |
1,26 |
0,47 |
1,78 |
||
2001 |
0,35 |
1,24 |
0,48 |
1,72 |
||
2002 |
0,57 |
1,20 |
1,84 |
3,46 |
||
2003 |
0,59 |
1,15 |
1,88 |
3,58 |
||
2004 |
0,72 |
1,23 |
1,95 |
3,51 |
||
Plzeňský |
7 561 |
1999 |
0,64 |
1,90 |
0,86 |
2,64 |
2000 |
0,54 |
1,61 |
0,69 |
2,39 |
||
2001 |
0,44 |
1,74 |
0,67 |
2,14 |
||
2002 |
0,58 |
1,62 |
2,12 |
3,87 |
||
2003 |
0,62 |
1,60 |
2,20 |
4,07 |
||
2004 |
0,71 |
1,62 |
2,23 |
3,98 |
||
Karlovarský |
3 314 |
1999 |
1,03 |
6,29 |
2,62 |
3,64 |
2000 |
0,83 |
6,64 |
2,71 |
3,28 |
||
2001 |
0,76 |
6,56 |
2,60 |
2,93 |
||
2002 |
0,60 |
5,27 |
3,72 |
3,77 |
||
2003 |
0,65 |
4,94 |
3,95 |
3,59 |
||
2004 |
0,66 |
5,18 |
3,95 |
3,47 |
||
Ústecký |
5 335 |
1999 |
1,10 |
15,61 |
10,54 |
4,07 |
2000 |
0,93 |
16,73 |
11,70 |
3,61 |
||
2001 |
0,93 |
13,73 |
11,48 |
3,97 |
||
2002 |
1,09 |
15,20 |
13,93 |
6,95 |
||
2003 |
1,09 |
13,72 |
14,23 |
7,09 |
||
2004 |
1,26 |
13,49 |
13,99 |
7,00 |
||
Liberecký |
3 163 |
1999 |
1,23 |
2,90 |
1,05 |
4,28 |
2000 |
0,78 |
2,33 |
0,89 |
3,28 |
||
2001 |
0,65 |
2,03 |
0,84 |
3,37 |
||
2002 |
0,74 |
1,56 |
2,69 |
5,89 |
||
2003 |
0,77 |
1,57 |
2,75 |
6,17 |
||
2004 |
0,93 |
1,41 |
2,69 |
6,00 |
||
Královéhradecký |
4 758 |
1999 |
0,84 |
2,41 |
0,82 |
3,74 |
2000 |
0,64 |
2,11 |
0,65 |
3,02 |
||
2001 |
0,55 |
2,00 |
0,68 |
2,95 |
||
2002 |
0,75 |
1,64 |
2,55 |
5,72 |
||
2003 |
0,73 |
1,70 |
2,87 |
5,95 |
||
2004 |
0,94 |
2,05 |
3,07 |
5,93 |
||
Pardubický |
4 518 |
1999 |
0,81 |
3,78 |
2,63 |
3,45 |
2000 |
0,70 |
4,19 |
3,12 |
3,12 |
||
2001 |
0,70 |
4,66 |
3,19 |
3,05 |
||
2002 |
0,83 |
4,14 |
4,95 |
5,45 |
||
2003 |
0,81 |
4,46 |
5,31 |
5,68 |
||
2004 |
1,01 |
3,75 |
4,93 |
5,63 |
||
Vysočina |
6 925 |
1999 |
0,50 |
0,95 |
0,43 |
2,09 |
2000 |
0,41 |
0,76 |
0,36 |
1,79 |
||
2001 |
0,36 |
0,78 |
0,40 |
1,75 |
||
2002 |
0,59 |
0,68 |
1,83 |
3,65 |
||
2003 |
0,61 |
0,67 |
1,92 |
3,83 |
||
2004 |
0,76 |
0,61 |
1,95 |
3,72 |
||
Jihomoravský |
7 066 |
1999 |
0,26 |
0,59 |
0,85 |
1,21 |
2000 |
0,22 |
0,47 |
0,67 |
1,00 |
||
2001 |
0,22 |
0,52 |
0,71 |
1,17 |
||
2002 |
0,46 |
0,60 |
3,07 |
5,30 |
||
2003 |
0,45 |
0,64 |
3,09 |
5,40 |
||
2004 |
0,71 |
0,50 |
3,26 |
5,45 |
||
Olomoucký |
5 139 |
1999 |
0,59 |
1,85 |
0,83 |
2,51 |
2000 |
0,46 |
1,56 |
0,75 |
2,11 |
||
2001 |
0,38 |
1,40 |
0,83 |
1,89 |
||
2002 |
0,64 |
1,28 |
3,06 |
5,27 |
||
2003 |
0,68 |
1,34 |
3,16 |
5,38 |
||
2004 |
0,95 |
1,47 |
3,18 |
5,34 |
||
Zlínský |
3 964 |
1999 |
0,52 |
2,06 |
0,97 |
2,37 |
2000 |
0,36 |
2,11 |
1,04 |
1,86 |
||
2001 |
0,32 |
2,08 |
0,99 |
1,85 |
||
2002 |
0,60 |
1,85 |
2,83 |
4,80 |
||
2003 |
0,64 |
1,72 |
2,88 |
4,88 |
||
2004 |
0,90 |
2,30 |
3,15 |
4,81 |
||
Moravskoslezský |
5 554 |
1999 |
1,43 |
5,74 |
4,20 |
26,77 |
2000 |
1,33 |
5,19 |
4,10 |
25,02 |
||
2001 |
1,21 |
5,32 |
4,41 |
24,71 |
||
2002 |
1,49 |
5,31 |
6,58 |
28,42 |
||
2003 |
1,41 |
5,05 |
6,66 |
29,83 |
||
2004 |
1,79 |
5,32 |
7,48 |
32,31 |
||
Česká republika |
78 866 |
1999 |
0,74 |
3,34 |
1,98 |
4,50 |
2000 |
0,61 |
3,26 |
2,06 |
4,05 |
||
2001 |
0,56 |
3,09 |
2,07 |
4,00 |
||
2002 |
0,75 |
3,01 |
4,06 |
6,92 |
||
2003 |
0,75 |
2,87 |
4,18 |
7,21 |
||
2004 |
0,97 |
2,91 |
4,31 |
7,33 |
1) do r. 2001 pouze emise ze stacionárních zdrojů
Up to 2001 only emissions
from stationary sources
2) V emisích tuhých znečišťujících látek rozpočítaných do krajů nejsou v
r. 2002 zahrnuty otěry z pneumatik, brzd a povrchů vozovek.
Emissions of solid
particulates calculated for regions in 2002 do not include abrasions of
tires, brakes and the surfaces of roads.
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.1.3 |
Emise oxidu uhličitého a dalších plynů přispívajících ke změně klimatu, 1990–2003 Emissions of carbon dioxide and other gases contributing to the climate change, 1990–2003 |
Skleníkový plyn |
1990 |
1992 |
1994 |
1996 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
Mt CO2ekv. Mt CO2eq. |
||||||||||
CO2 |
161,9 |
133,3 |
125,9 |
128,3 |
124,5 |
117,7 |
123,9 |
123,6 |
118,6 |
123,3 |
– z toho CO2 emise |
164,0 |
139,8 |
130,6 |
132,8 |
128,3 |
121,1 |
127,9 |
128,0 |
123,1 |
127,1 |
– z toho CO2 propady v LUCF1) |
–2,1 |
–6,5 |
–4,7 |
–4,5 |
–3,8 |
–3,4 |
–4,0 |
–4,4 |
–4,5 |
–3,8 |
CH4 |
16,8 |
14,4 |
13,0 |
12,6 |
11,4 |
10,7 |
10,7 |
10,5 |
10,4 |
10,2 |
N2O |
11,3 |
9,2 |
8,3 |
9,2 |
8,4 |
8,1 |
8,2 |
8,3 |
8,2 |
8,2 |
F-plyny/F gases |
- |
- |
0,22) |
0,3 |
0,5 |
0,5 |
0,9 |
1,3 |
1,3 |
1,7 |
Celkem/Total |
189,9 |
156,9 |
147,2 |
150,4 |
144,8 |
137,0 |
143,7 |
143,7 |
138,5 |
143,4 |
v % r. 1990/% in 1990 |
100,0 |
82,6 |
77,5 |
79,2 |
76,3 |
72,2 |
75,7 |
75,7 |
72,9 |
75,5 |
Mezinárodní letecká doprava |
0,6 |
0,5 |
0,3 |
0,5 |
0,2 |
0,5 |
0,3 |
0,4 |
0,5 |
0,6 |
1) LUCF – změny ve využití krajiny a lesnictví
Changes in land and forest
use
2) údaj pro r. 1995
Data for 1995
Pozn.: Pro výpočet agregovaných emisí (CO2)ekv byly použity hodnoty radiačního potenciálu jednotlivých skleníkových plynů podle platné metodiky (např. pro CO2 = 1, CH4 = 21, N2O = 310). Inventarizace zahrnuje rovněž propady emisí v důsledku změn ve využití krajiny a lesnictví. Emise z mezinárodní letecké dopravy se vykazují zvlášť.
Note: The radiation potential values for individual greenhouse gases according to the valid methodology were used to calculate the aggregate emissions (CO2)eqviv. (e.g. CO2 = 1, CH4 = 21, N2O = 310). The inventory also includes emission sinks as a consequence of land use change and forestry. Emissions from international air transport are reported separately.
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.1.4 |
Emise těžkých kovů a perzistentních organických látek, 1990–2003 Emissions of Heavy Metals and Persistent Organic Pollutants (POPs), 1990–2003 |
|
1990 |
1992 |
1994 |
1996 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
t.rok-1 t.p.a |
||||||||||
Těžké kovy |
||||||||||
Pb |
241,4 |
249,0 |
222,5 |
181,4 |
151,2 |
146,0 |
105,7 |
46,7 |
47,2 |
39,4 |
Cd |
4,3 |
3,6 |
3,5 |
2,9 |
2,7 |
2,7 |
2,9 |
2,6 |
2,7 |
2,3 |
Hg |
7,5 |
7,3 |
7,2 |
5,9 |
5,2 |
3,7 |
3,8 |
3,3 |
2,8 |
1,8 |
Asa) |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
3,5 |
6,4 |
6,0 |
Cra) |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
12,4 |
13,8 |
13,8 |
Cua) |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
15,8 |
20,0 |
17,9 |
Nia) |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
15,5 |
17,2 |
16,1 |
Sea) |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
8,4 |
9,7 |
8,4 |
Zna) |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
155,6 |
169,1 |
166,2 |
Perzistentní organické látky |
||||||||||
PCB* |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
96,1 |
82,5 |
84,6 |
DIOX** |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
190,6 |
177,3 |
186,2 |
PAU/PAHs |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
36,7 |
24,4 |
26,7 |
a) emise za období 1990–2000 jsou přepočítávány podle nové metodiky
Emission
from 1990–2000 are recalculated according to new methodology
* kg.rok-1/kg.p.a.
** g.rok-1/g.p.a
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
B1.2 Imisní situace v ČR v r. 2004
Air Pollution Conditions in CR in 2004
Tab. B1.2.1 |
Limitní hodnoty a meze tolerance pro r. 2004 podle nařízení vlády
č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování,
posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší Limit values and margins of tolerance for 2004 from the Government Order No. 350/2002 Coll., establishing pollution limit values and the conditions and manner of monitoring, assessing, evaluating and controlling air quality |
Znečišťující |
Časový interval |
Limitní |
Mez tolerance |
Maximální tole- |
Termín |
Limitní hodnoty pro ochranu zdraví/Limit values for health protection |
|||||
SO2 |
kalendářní rok/calendar year |
50 µg.m-3 |
- |
0 |
srpen 2002 |
24 hod./24 hours |
125 µg.m-3 |
- |
3 |
1. 1. 2005 |
|
1 hod./1 hour |
350 µg.m-3 |
30 µg.m-3 |
24 |
1. 1. 2005 |
|
NO2 |
kalendářní rok/calendar year |
40 µg.m-3 |
12 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2010 |
1 hod./1 hour |
200 µg.m-3 |
60 µg.m-3 |
18 |
1. 1. 2010 |
|
PM10 |
kalendářní rok/calendar year |
40 µg.m-3 |
1,6 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2005 |
24 hod./24 hours |
50 µg.m-3 |
5 µg.m-3 |
35 |
1. 1. 2005 |
|
CO |
maximální denní |
10 000 µg.m-3 |
1 700 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2005 |
benzen |
kalendářní rok/calendar year |
5 µg.m-3 |
3,75 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2010 |
O3 |
maximální denní |
120 µg.m-3 |
- |
25, |
1. 1. 2010 |
Pb |
kalendářní rok/calendar year |
0,5 µg.m-3 |
0,1 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2005 |
Cd |
kalendářní rok/calendar year |
0,005 µg.m-3 |
0,001 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2005 |
NH3 |
24 hod./24 hours |
100 µg.m-3 |
20 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2005 |
As |
kalendářní rok/calendar year |
0,006 µg.m-3 |
0,0045 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2010 |
Ni |
kalendářní rok/calendar year |
0,02 µg.m-3 |
0,012 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2010 |
Hg |
kalendářní rok/calendar year |
0,05 µg.m-3 |
- |
0 |
1. 1. 2010 |
Benzo(a)pyren |
kalendářní rok/calendar year |
0,001 µg.m-3 |
0,006 µg.m-3 |
0 |
1. 1. 2010 |
Spad/fallout |
měsíc/month |
12,5 g.m-2 |
0 |
0 |
srpen 2002 |
Limitní hodnoty pro ochranu ekosystémů/Limit values for protection of ecological systems |
|||||
SO2 |
zimní období/winter season |
20 µg.m-3 |
- |
0 |
srpen 2002 |
NOx |
kalendářní rok/calendar year |
30 µg.m-3 |
- |
0 |
srpen 2002 |
O3 |
AOT40, |
18 000 µg.m-3.h |
- |
0 |
1. 1. 2010 |
Pozn.: Mez tolerance je procento imisního limitu nebo část jeho absolutní
hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně
v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě.
Note: The margin
of tolerance is the percentage of the pollution limit value or part of
its absolute value by which the pollution limit value may be exceeded; this
value is regularly decreased down to zero in subsequent years.
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.2 |
Počty lokalit, kde se měří znečištění ovzduší podle krajů a podle vlastníka v r. 2004 Numbers of sites where air pollution is measured by region and owner in 2004 |
Kraj |
ČHMÚ |
ZÚ |
Z |
E + P |
KMon |
Celkem |
Region |
Hlavní město Praha |
16 |
8 |
- |
- |
- |
24 |
Capital City of Prague |
Jihočeský |
8 |
2 |
3 |
- |
- |
13 |
Jihočeský |
Jihomoravský |
9 |
4 |
1 |
- |
- |
14 |
Jihomoravský |
Karlovarský |
4 |
4 |
6 |
3 |
- |
17 |
Karlovarský |
Královéhradecký |
14 |
1 |
1 |
- |
- |
16 |
Královéhradecký |
Liberecký |
9 |
3 |
1 |
- |
- |
13 |
Liberecký |
Moravskoslezský |
22 |
4 |
2 |
2 |
1 |
31 |
Moravskoslezský |
Olomoucký |
6 |
1 |
3 |
- |
1 |
11 |
Olomoucký |
Pardubický |
6 |
4 |
2 |
2 |
1 |
15 |
Pardubický |
Plzeňský |
6 |
4 |
6 |
- |
6 |
22 |
Plzeňský |
Středočeský |
10 |
6 |
3 |
- |
- |
19 |
Středočeský |
Ústecký |
23 |
17 |
1 |
9 |
- |
50 |
Ústecký |
Vysočina |
7 |
3 |
1 |
- |
- |
11 |
Vysočina |
Zlínský |
4 |
2 |
5 |
- |
- |
11 |
Zlínský |
Celkem |
144 |
63 |
35 |
16 |
9 |
267 |
Total |
Vysvětlivky/Explanations:
ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav/Czech Hydrometeorological Institute
ZÚ, SZÚ Zdravotnictví/Health Státní zdravotní ústav/National Institute of Public Health, Zdravotní ústav/Health Institute
Z Zemědělství/Agriculture Ekotoxa (29), VÚLHM (6) Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti/Forestry and Game Management Research Institute
E + P Energetika a průmysl/Energy and Industry ČEZ (15), Frantschach (1)
KMon Komunální monitoring/Municipal monitoring MÚ Třinec (1), MA Třinec, Město Plzeň (6), MÚ Pardubice (1), MA Pardubice, OÚ Šumperk (1), DA Šumperk
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.3 |
Počty míst, kde se měří základní znečišťující látky na stanicích
AMS, podle krajů a podle vlastníka v r. 2004 Number of sites where the basic pollutants on the AMS stations are measured, by region and owner in 2004 |
Kraj |
SO2 |
NO2, NOx |
PM10 |
O3 |
CO |
BTX |
||||||
ČHMÚ |
Ostatní |
ČHMÚ |
Ostatní |
ČHMÚ |
ZÚ, SZÚ, Město Plzeň, |
ČHMÚ |
ZÚ, SZÚ, Město Plzeň, |
ČHMÚ |
ZÚ, SZÚ, Město Plzeň |
ČHMÚ |
MÚ Pardubice |
|
Hl. město Praha |
15 |
- |
16 |
- |
15 |
- |
8 |
- |
6 |
7 |
4 |
- |
Jihočeský |
4 |
2 |
4 |
2 |
4 |
2 |
5 |
1 |
2 |
2 |
2 |
- |
Jihomoravský |
4 |
1 |
4 |
1 |
4 |
1 |
4 |
1 |
1 |
- |
2 |
- |
Karlovarský |
4 |
4 |
4 |
4 |
4 |
1 |
2 |
- |
2 |
1 |
- |
- |
Královéhradecký |
5 |
1 |
5 |
1 |
5 |
1 |
5 |
1 |
1 |
1 |
- |
- |
Liberecký |
5 |
- |
5 |
- |
5 |
- |
2 |
- |
1 |
- |
1 |
- |
Moravskoslezský |
16 |
2 |
16 |
2 |
15 |
2 |
7 |
- |
3 |
- |
3 |
- |
Olomoucký |
4 |
2 |
4 |
2 |
4 |
1 |
3 |
1 |
1 |
- |
1 |
- |
Pardubický |
2 |
5 |
2 |
5 |
2 |
3 |
2 |
1 |
- |
2 |
- |
1 |
Plzeňský |
2 |
8 |
2 |
8 |
2 |
8 |
2 |
5 |
1 |
5 |
- |
1 |
Středočeský |
6 |
1 |
6 |
1 |
5 |
1 |
3 |
- |
1 |
1 |
1 |
- |
Ústecký |
16 |
10 |
17 |
10 |
16 |
- |
11 |
1 |
6 |
- |
4 |
- |
Vysočina |
3 |
2 |
3 |
2 |
3 |
2 |
3 |
1 |
2 |
1 |
1 |
- |
Zlínský |
2 |
- |
2 |
- |
2 |
- |
2 |
- |
1 |
- |
1 |
- |
Celkem/Total |
88 |
38 |
90 |
38 |
86 |
22 |
59 |
12 |
28 |
20 |
20 |
2 |
Celkem/Total |
126 |
128 |
108 |
71 |
48 |
22 |
Vysvětlivky/Explanations:
Ostatní: ZÚ, SZÚ, ČEZ, MÚ Třinec, Město Plzeň, MÚ Pardubice
Other: ZÚ, SZÚ, ČEZ, MA Třinec, Město Plzeň, MA Pardubice
BTX Zahrnuje měření aromatických uhlovodíků: benzen, toluen, etylbenzen, o-xylen, m-xylen, p-xylen, m,p-xylen
Includes measurement of aromatic hydrocarbon pollutants: benzene, toluene, ethylbenzene, o-xylene, m-xylene, p-xylene, m,p-xylene
PM10 frakce suspendovaných částic s aerodynamickým průměrem pod 10 µm
Percentage of SPM with aerodynamic diameter less than 10 µm.
Pozn.: Na konkrétních stanicích může být program měření proti výše uvedeným výčtům omezen.
Note: At some stations the measuring programme may be limited.
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.4 |
Počty lokalit, kde se měří další znečišťující látky a doprovodné
veličiny na stanicích AMS, podle krajů a podle vlastníka v r. 2004 Air pollution monitoring localities measuring other pollutants and supplementary quantities, AMS, by region and owner in 2004 |
Kraj |
SPM |
PM2,5 |
NH3 |
Hg |
Meteo |
||
ČEZ |
ČHMÚ |
Město |
ČHMÚ |
ČHMÚ |
ČHMÚ |
Ostatn |
|
Hl. město Praha |
- |
4 |
- |
- |
- |
5 |
- |
Jihočeský |
- |
1 |
- |
- |
- |
3 |
1 |
Jihomoravský |
- |
1 |
- |
1 |
- |
3 |
- |
Karlovarský |
- |
1 |
- |
- |
- |
4 |
3 |
Královéhradecký |
- |
1 |
- |
- |
- |
5 |
- |
Liberecký |
- |
1 |
- |
- |
- |
4 |
- |
Moravskoslezský |
- |
5 |
- |
- |
- |
14 |
3 |
Olomoucký |
- |
1 |
- |
- |
- |
4 |
- |
Pardubický |
- |
1 |
- |
- |
- |
1 |
3 |
Plzeňský |
- |
- |
1 |
- |
- |
1 |
4 |
Středočeský |
- |
2 |
- |
- |
- |
4 |
- |
Ústecký |
1 |
3 |
- |
1 |
1 |
14 |
8 |
Vysočina |
- |
1 |
- |
- |
- |
2 |
- |
Zlínský |
- |
1 |
- |
- |
- |
2 |
- |
Celkem/Total |
1 |
23 |
1 |
2 |
1 |
66 |
22 |
Celkem/Total |
1 |
24 |
2 |
1 |
88 |
Vysvětlivky/Explanatory notes:
Ostatní: ZÚ, ČEZ, MÚ Třinec, Město Plzeň, MÚ Pardubice
Other: ZÚ, ČEZ, MA Třinec, Město Plzeň, MA Pardubice
Meteo Měření meteorologických prvků:/Measurement of meteorological parameters:
WV – rychlost větru/wind velocity
WD – směr větru/wind direction
T10m – teplota 10 m nad terénem/temperature 10 m above terrain
T2m – teplota 2 m nad terénem/temperature 2 m above terrain
h – relativní vlhkost vzduchu/relative air humidity
p – atmosférický tlak/atmospheric pressure
RAIN – srážkový úhrn/precipitation amount
GLRD – sluneční záření/global radiation
Pozn.: Na konkrétních stanicích může být program měření proti výše uvedeným
výčtům omezen.
Note: At some stations the measuring programme may be limited.
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.5 |
Počty lokalit, kde se měří základní znečišťující látky a manuálními
postupy, podle krajů a podle vlastníka v r. 2004 Number of sites where measurements are performed for basic pollutants by manual procedures, by region and owner in 2004 |
Kraj |
SO2 |
NO2, NOx |
PM10 |
Těžké kovy |
CO |
O3 |
||||||
ČHMÚ |
Ostatní |
ČHMÚ |
ZÚ, |
ČHMÚ |
ZÚ |
ČHMÚ |
ZÚ |
ČHMÚ |
ZÚ |
ČHMÚ |
ZÚ |
|
Hl. město Praha |
1 |
3 |
1 |
7 |
3 |
5 |
1 |
8 |
- |
1 |
- |
- |
Jihočeský |
4 |
1 |
1 |
2 |
2 |
- |
1 |
1 |
- |
- |
- |
- |
Jihomoravský |
5 |
1 |
3 |
3 |
3 |
1 |
2 |
3 |
- |
- |
- |
- |
Karlovarský |
- |
9 |
- |
5 |
1 |
- |
1 |
1 |
- |
- |
- |
- |
Královéhradecký |
8 |
1 |
3 |
- |
4 |
- |
2 |
1 |
- |
- |
- |
- |
Liberecký |
3 |
- |
3 |
1 |
3 |
3 |
2 |
3 |
- |
- |
- |
- |
Moravskoslezský |
6 |
1 |
5 |
3 |
5 |
2 |
4 |
4 |
- |
- |
- |
- |
Olomoucký |
3 |
3 |
2 |
1 |
1 |
- |
- |
1 |
- |
- |
- |
- |
Pardubický |
5 |
4 |
4 |
4 |
3 |
- |
2 |
2 |
- |
- |
- |
- |
Plzeňský |
2 |
2 |
2 |
6 |
3 |
- |
1 |
4 |
- |
- |
- |
- |
Středočeský |
4 |
1 |
4 |
5 |
2 |
4 |
1 |
6 |
- |
- |
- |
- |
Ústecký |
7 |
13 |
7 |
11 |
8 |
5 |
2 |
9 |
- |
1 |
- |
2 |
Vysočina |
5 |
2 |
4 |
2 |
3 |
- |
1 |
3 |
- |
- |
- |
- |
Zlínský |
2 |
4 |
1 |
7 |
2 |
1 |
1 |
2 |
- |
- |
- |
- |
Celkem/Total |
55 |
45 |
40 |
57 |
43 |
21 |
21 |
48 |
0 |
2 |
0 |
2 |
Celkem/Total |
100 |
97 |
64 |
69 |
2 |
2 |
Vysvětlivky/Explanations:
Ostatní: ZÚ, Ekotoxa, VÚLHM, FRANTSCHACH PULP@PAPER, a. s. Štětí
Other: ZÚ, Ekotoxa, VÚLHM, FRANTSCHACH PULP@PAPER, Plc. Štětí
TK/HM Zahrnuje měření prvků/Includes measurement of the following elements: As, Cd, Pb, Cr, Ni, Be, Hg, Mn, Fe, Cu, Zn, Se, Sb, V.
Pozn.: ČHMÚ pouze NO2, Ekotoxa pouze NOx; TK v PM10 a v PM2,5 počítány jednou.
Note: CHMI only NO2, Ekotoxa only NOx; TK in PM10 and in PM2.5 are counted once.
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.6 |
Celkové počty lokalit se speciálním měřením, podle vlastníka v r. 2004 Total number of sites with special monitoring, by owner in 2004 |
Kraj |
SPM |
VOC |
POPs |
PM2,5 |
NH3 |
SNO3- |
CS2 |
H2S |
|||
ČHMÚ |
ZÚ |
ČHMÚ |
ZÚ |
ČHMÚ |
ZÚ |
ČHMÚ |
ZÚ |
ČHMÚ |
ZÚ |
ZÚ, FP |
|
Hl. město Praha |
- |
7 |
3 |
1 |
2 |
1 |
2 |
- |
1 |
- |
- |
Jihočeský |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Jihomoravský |
3 |
1 |
- |
- |
1 |
1 |
- |
- |
- |
- |
- |
Karlovarský |
- |
3 |
- |
1 |
1 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Královéhradecký |
- |
- |
- |
1 |
2 |
1 |
- |
- |
- |
- |
- |
Liberecký |
- |
2 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Moravskoslezský |
2 |
- |
1 |
2 |
1 |
2 |
2 |
- |
- |
- |
- |
Olomoucký |
2 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Pardubický |
1 |
2 |
- |
- |
1 |
- |
- |
- |
1 |
- |
- |
Plzeňský |
- |
2 |
- |
- |
1 |
1 |
- |
- |
- |
- |
- |
Středočeský |
- |
- |
- |
- |
1 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Ústecký |
3 |
9 |
4 |
1 |
4 |
1 |
- |
1 |
- |
2 |
4 |
Vysočina |
1 |
1 |
1 |
- |
2 |
1 |
1 |
- |
1 |
- |
- |
Zlínský |
- |
2 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Celkem/Total |
12 |
29 |
9 |
6 |
16 |
8 |
5 |
1 |
3 |
2 |
4 |
Celkem/Total |
41 |
15 |
24 |
5 |
1 |
3 |
2 |
4 |
Vysvětlivky/Explanations:
VOC Zahrnuje měření jednotlivě analyzovaných uhlovodíků: benzen, metan, etan, eten, propan, propen,
i-butan, n-butan, acetylen, suma butenu, i-pentan, n-pentan, suma pentenu, metylcyklopentan,
n-hexan, cyklohexan, n-heptan, isopren, toluen, etylbenzen, m,p-xylen, o-xylen, nonan, 2+3 metylpentan,
2+3 metylhexan, cyklopentan, 2,2-dimetylbutan, 2,3 dimetylbutan, 2+3 metylheptan, i-oktan, n-oktan.
Includes measurement of separately anylyzed hydrocarbons: benzene, methane, ethane, ethene,
propane, propene, i-butane, n-butane, acethylene, sum of butene, i-pentane, n-pentane, sum of
pentene, methyl cyclopentane, n-hexane, cyclohexane, n-heptane, isoprene, toluene, ethylbenzene,
m,p-xylene, o-xylene, nonane, 2+3 methylpentane, 2+3 methylhexane, cyclopentane, 2,2-dimethylbutane,
2,3 dimethylbutane, 2+3 methylheptane, i-octane, n-octane.
POPs Zahrnuje měření persistentních organických látek: antracen, acenaften, acenaftylen, benzo(a)antracen,
benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranten, benzo(g,h,i)perylen, benzo(k)fluoranten, chrysen, dibenzo(a,h)antracen,
fenantren, fluoren, fluoranten, ideno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, pyren, alfa-HCH, beta-HCH, delta-HCH,
gama-HCH, hexachlorbenzen, PCP28, PCB52, PCB101, PCB118, PCB138, PCB153, PCB180, p,p’-DDD,
p,p’-DDE, p,p’-DDT.
Includes measurement of persistent organic pollutants: anthracene, acenaphtene, acenaphthylene,
benzo(a)anthracene, benzo(a)pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(g,h,i)perylene, benzo(k)fluoranthene,
chrysene, dibenzo(a,h)anthracene, phenanthrene, fluorene, fluoranthene, ideno(1,2,3-cd)pyrene,
naphtalene, pyrene, alpha-HCH, beta-HCH, delta-HCH, gamma-HCH, hexachlorbenzene, PCP28,
PCB52, PCB101, PCB118, PCB138, PCB153, PCB180, p,p’-DDD, p,p’-DDE, p,p’-DDT.
Pozn.: SO4 ne v Praze; POPs – ČHMÚ pouze BaP. Na konkrétních stanicích
může být program měření proti výše uvedeným výčtům omezen.
Note: SO4 no in
Prague; POPs – CHMI only BaP. At some stations the measuring programme
may be limited.
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Výplň v následujících tabulkách pro danou charakteristiku kvality ovzduší
označuje:
The contents of the tables for the given air quality characteristics
denote:
Překročení toleranční meze, případně limitní hodnoty v případech bez meze
tolerance |
Překročení limitní hodnoty/Exceeding of the limit values |
Hodnota je pod imisním limitem/The value is below the pollution limit value |
Vysvětlivky/Explanatory notes:
KMPL kód měřicího programu v dané lokalitě/code of measuring programme in the given locality
pLV počet překročení LV (limitní hodnoty)/number of LV exceedences (limit value)
pLV + MT počet překročení LV + MT (limitní hodnoty + meze tolerance)/number of LV + MT exceedences (limit value + margin of tolerance)
Klasifikace/Classification
Typ stanice (dopravní – T, průmyslová – I, pozaďová
– B)
typ zóny (městská – U, předměstská – S, venkovská – R)
charakteristika
zóny (obytná – O, obchodní – C, průmyslová – I, zemědělská – A, přírodní
– N, obytná/obchodní – RC, obchodní/průmyslová – CI, průmyslová/obytná
– IR, obytná/obchodní/průmyslová – RCI, zemědělská/přírodní – AN)
Type of
station (Traffic – T, Industrial – I, Background – B)
Type of zone (Urban
– U, Suburban – S, Rural – R)
Characterisation of zone (Residential – R,
Commercial – C, Industrial – I, Agricultural – A, Natural – N, Residential/
Comercial – RC, Commercial/Industrial – CI, Industrial/Residential – IR,
Residential/Commercial/Industrial – RCI, Agricultural/Natural – AN)
EKO (EKO zóna/zone)
Chráněná území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů
a vegetace:
Území, na nichž musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní
limity pro ochranu ekosystémů a vegetace:
a) území národních parků (NP) a
chráněných krajinných oblastí (CHKO)
b) území s nadmořskou výškou 800 m n.
m. a vyšší
c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP
ČR
Protected areas with regard to the limit values for the protection of ecosystems
and vegetation:
Territories in which the Governmental Regulation requires
meeting the limit values for the protection of ecosystems and vegetation:
a) national
parks (NP) and protected landscapes (CHKO)
b) territories with the altitude
ł 800 meters
c) other selected forested areas published in the Bulletin of
the Ministry of the Environment of CR
Tab. B1.2.7 |
Stanice s nejvyššími počty překročení (pLV) 24hod. limitu oxidu siřičitého v r. 2004 Stations with highest counts exceeding SO2limits in 24-hour period (pLV) in 2004 |
Stanice |
Okres |
Orga- |
Typ |
Klasifi- |
pLV |
pLV + MT |
Max. |
P5-Řeporyje |
Praha 5 |
ZÚ |
komb. |
B/S/RA |
3 |
156,0 |
123,0 |
Úštěk |
Litoměřice |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
2 |
178,0 |
112,0 |
Teplice-ZÚ |
Teplice |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
2 |
130,0 |
85,0 |
Sněžník |
Děčín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
1 |
149,6 |
75,2 |
Krupka |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-NCI |
1 |
132,7 |
85,6 |
Šunychl |
Karviná |
ČEZ |
AMS |
I/S/A |
1 |
131,9 |
77,9 |
Všechlapy |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AI-NCI |
1 |
128,8 |
88,6 |
Litvínov |
Most |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
1 |
127,0 |
92,0 |
Děčín |
Děčín |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
1 |
126,6 |
63,0 |
Lom |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/IN-NCI |
0 |
124,2 |
56,9 |
Petrovice u Karviné |
Karviná |
ČEZ |
AMS |
I/S/C |
0 |
119,2 |
82,4 |
Věřňovice |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AI-NCI |
0 |
119,1 |
81,3 |
Ústí n. L.-KHS, Pasteurova |
Ústí nad Labem |
ZÚ |
komb. |
I/U/RI |
0 |
119,0 |
94,0 |
Teplice |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
0 |
118,8 |
94,1 |
Bohumín |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/RI |
0 |
113,6 |
72,6 |
Komáří Vížka |
Teplice |
ČEZ |
AMS |
I/R/N |
0 |
112,3 |
81,5 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.8 |
Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10 v r. 2004 Stations with highest counts exceeding PM10 limits in 24-hour period in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifi- |
pLV |
pLV + MT |
Max. |
36. nejvyšší |
Bohumín |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/RI |
177 |
156 |
284,6 |
102,5 |
P5-Smíchov |
Praha 5 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
170 |
144 |
272,5 |
102,5 |
Český Těšín |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
170 |
143 |
245,8 |
92,7 |
Havířov |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
168 |
141 |
323,6 |
94,8 |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
I/U/IR |
146 |
117 |
258,4 |
85,8 |
Kladno-Švermov |
Kladno |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
119 |
104 |
341,8 |
99,5 |
Orlová |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
111 |
81 |
228,7 |
67,6 |
Karviná |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
106 |
90 |
302,4 |
78,9 |
Ostrava-Zábřeh |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
106 |
85 |
260,7 |
77,0 |
Horní Jiřetín |
Most |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-NCI |
106 |
84 |
247,9 |
73,9 |
Věřňovice |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AI-NCI |
103 |
83 |
288,7 |
85,0 |
Ostrava-Fifejdy |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
102 |
81 |
251,7 |
72,0 |
Frýdek-Místek |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
99 |
79 |
293,5 |
75,7 |
Ústí n. L.-město |
Ústí n. Labem |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/RC |
97 |
79 |
209,7 |
81,2 |
Třinec-Kosmos |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
95 |
72 |
287,0 |
72,1 |
P2-Legerova |
Praha 2 |
ČHMÚ |
Manual |
T/U/RC |
93 |
78 |
209,8 |
72,6 |
Přerov |
Přerov |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/CR |
90 |
75 |
271,3 |
75,3 |
Děčín |
Děčín |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
88 |
77 |
200,1 |
74,4 |
Tábor |
Tábor |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
88 |
66 |
184,1 |
71,6 |
Studénka |
Nový Jičín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
79 |
61 |
225,5 |
72,3 |
Most |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
78 |
61 |
222,8 |
69,8 |
Teplice |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
77 |
65 |
230,8 |
72,2 |
Ostrava-Přívoz HS |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb. |
I/U/IR |
72 |
55 |
173,4 |
64,7 |
P4-Braník |
Praha 4 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/R |
71 |
55 |
242,0 |
63,4 |
Ostrava-Poruba/ |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
Manual |
B/S/R |
71 |
49 |
200,0 |
62,0 |
Uherské Hradiště |
Uherské |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
70 |
59 |
103,2 |
68,1 |
Znojmo |
Znojmo |
ČHMÚ |
AMS |
T/S/RN |
67 |
47 |
332,7 |
59,6 |
Olomouc |
Olomouc |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
64 |
53 |
106,5 |
61,0 |
Mladá Boleslav |
Mladá Boleslav |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
63 |
53 |
208,7 |
62,3 |
Karlovy Vary |
Karlovy Vary |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
61 |
46 |
144,8 |
61,3 |
Ostrava- |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
60 |
42 |
142,9 |
56,8 |
Prostějov |
Prostějov |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
56 |
45 |
131,7 |
58,8 |
P8-Kobylisy |
Praha 8 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
55 |
48 |
212,6 |
61,9 |
Tušimice |
Chomutov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/IA-NCI |
54 |
42 |
243,5 |
57,4 |
Zlín |
Zlín |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/RN |
53 |
44 |
214,7 |
59,4 |
Beroun |
Beroun |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RCI |
53 |
44 |
153,7 |
57,5 |
Všechlapy |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AI-NCI |
52 |
42 |
232,3 |
60,4 |
Brno-Dobrovského |
Brno-město |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
50 |
41 |
156,0 |
58,0 |
Ústí n. L.-KHS, |
Ústí n. Labem |
ZÚ |
komb. |
I/U/RI |
49 |
37 |
228,7 |
57,0 |
Litoměřice |
Litoměřice |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
48 |
40 |
208,5 |
57,5 |
P10-Vršovice |
Praha 10 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/R |
48 |
40 |
156,7 |
56,5 |
P5-Mlynářka |
Praha 5 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
48 |
37 |
233,9 |
55,4 |
Brno-Tuřany |
Brno-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
48 |
36 |
112,7 |
55,4 |
Litoměřice-OHS |
Litoměřice |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
47 |
41 |
243,0 |
61,0 |
Opava-Kateřinky |
Opava |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
47 |
39 |
190,4 |
57,2 |
P2-Riegrovy sady |
Praha 2 |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/NR |
47 |
38 |
235,6 |
58,3 |
Vsetín-hvězdárna |
Vsetín |
ČHMÚ |
Manual |
B/S/RN |
47 |
32 |
184,0 |
55,0 |
P1-nám. Republiky |
Praha 1 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/C |
47 |
28 |
221,3 |
52,2 |
P5-Řeporyje |
Praha 5 |
ZÚ |
komb. |
B/S/RA |
46 |
35 |
240,0 |
55,0 |
Lovosice-MÚ |
Litoměřice |
ZÚ |
komb. |
T/U/IRC |
44 |
36 |
123,0 |
56,0 |
Chomutov |
Chomutov |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
44 |
35 |
208,3 |
54,3 |
Příbram |
Příbram |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/R |
42 |
33 |
123,1 |
53,3 |
Ostrava-Por./ |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/R |
41 |
34 |
148,8 |
54,4 |
P4-Libuš |
Praha 4 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
41 |
33 |
199,3 |
53,3 |
P6-Veleslavín |
Praha 6 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
40 |
28 |
226,6 |
51,2 |
Kladno- |
Kladno |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
39 |
36 |
310,2 |
55,6 |
Ústí n. L.-Kočkov |
Ústí nad Labem |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/RN |
39 |
30 |
203,8 |
53,5 |
Kladno-Dubí |
Kladno |
ZÚ |
komb. |
B/S/I |
38 |
32 |
271,0 |
52,0 |
Hradec Králové- |
Hradec Králové |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
38 |
25 |
117,6 |
51,1 |
Liberec-město |
Liberec |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/RC |
36 |
27 |
107,0 |
50,3 |
Plzeň-Slovany |
Plzeň-město |
MPl |
AMS |
T/U/RC |
36 |
25 |
137,8 |
50,4 |
Česká Lípa |
Česká Lípa |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
34 |
22 |
104,5 |
48,9 |
Karviná-ZÚ |
Karviná |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
33 |
28 |
198,0 |
49,0 |
Plzeň-Bory |
Plzeň-město |
MPl |
AMS |
B/U/R |
33 |
19 |
119,8 |
48,4 |
Třinec-Kanada |
Frýdek-Místek |
MÚTř |
AMS |
B/U/R |
29 |
18 |
131,8 |
48,5 |
Plzeň-Doubravka |
Plzeň-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/A |
28 |
18 |
133,9 |
48,5 |
Ústí n. Orl.- |
Ústí nad Orlicí |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
27 |
22 |
122,8 |
46,6 |
Plzeň-Lochotín |
Plzeň-město |
MPl |
AMS |
B/U/R |
27 |
21 |
137,7 |
46,3 |
Ústí n. Orl. |
Ústí nad Orlicí |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/A-NCI |
26 |
17 |
124,0 |
48,0 |
Prachatice |
Prachatice |
ZÚ |
AMS |
B/S/R |
22 |
15 |
114,7 |
41,5 |
Svitavy |
Svitavy |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
21 |
16 |
205,1 |
43,1 |
Sokolov |
Sokolov |
ZÚ |
komb. |
I/U/RC |
19 |
9 |
128,3 |
40,8 |
Jihlava |
Jihlava |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/RC |
18 |
14 |
114,1 |
43,0 |
Sokolov |
Sokolov |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
16 |
12 |
150,5 |
35,8 |
Hr. Král.-Sukovy |
Hradec Králové |
ZÚ |
komb. |
T/U/RCI |
15 |
10 |
105,1 |
39,7 |
Kuchařovice |
Znojmo |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/A-NCI |
15 |
7 |
166,0 |
42,0 |
České |
České |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
14 |
8 |
107,7 |
40,8 |
Kolín SAZ |
Kolín |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
13 |
7 |
145,8 |
37,3 |
Krupka |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-NCI |
8 |
5 |
160,1 |
36,0 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.9 |
Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací,
PM10 v r. 2004 Stations with highest annual average PM10 values in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
Roční |
Bohumín |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/RI |
58,2 |
P5-Smíchov |
Praha 5 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
58,0 |
Havířov |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
56,7 |
Český Těšín |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
54,9 |
Kladno-Švermov |
Kladno |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
51,7 |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
I/U/IR |
50,4 |
Věřňovice |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AI-NCI |
47,6 |
Karviná |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
46,1 |
Ostrava-Fifejdy |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
44,5 |
Ústí n. L.-město |
Ústí nad Labem |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/RC |
44,5 |
Ostrava-Zábřeh |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
44,2 |
Třinec-Kosmos |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
44,2 |
Tábor |
Tábor |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
43,9 |
Horní Jiřetín |
Most |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-NCI |
43,8 |
Frýdek-Místek |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
43,6 |
Děčín |
Děčín |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
42,0 |
Přerov |
Přerov |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/CR |
41,9 |
P2-Legerova (hot spot) |
Praha 2 |
ČHMÚ |
Manual |
T/U/RC |
39,9 |
Uherské Hradiště |
Uherské Hradiště |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
39,8 |
Teplice |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
39,4 |
Ostrava-Radvanice |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
39,2 |
Most |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
39,2 |
Studénka |
Nový Jičín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
39,1 |
Ostrava-Přívoz HS |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb. |
I/U/IR |
38,3 |
P4-Braník |
Praha 4 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/R |
37,6 |
Ostrava-Poruba/ČHMÚ |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
Manual |
B/S/R |
37,3 |
P8-Kobylisy |
Praha 8 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
37,0 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.10 |
Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací,
NO2 v r. 2004 Stations with highest annual average NO2 values in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
Roční |
P2-Legerova (hot spot) |
Praha 2 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
76,0 |
P1-nám. Republiky |
Praha 1 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/C |
41,4 |
P5-Smíchov |
Praha 5 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
41,4 |
P5-Mlynářka |
Praha 5 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
39,7 |
P4-Braník |
Praha 4 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/R |
39,3 |
Karlovy Vary |
Karlovy Vary |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
38,3 |
Uherské Hradiště |
Uherské Hradiště |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
36,6 |
Beroun |
Beroun |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RCI |
35,2 |
P10-Vršovice |
Praha 10 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/R |
32,9 |
Meziboří |
Most |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
32,6 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.11 |
Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzenu v r. 2004 Stations with highest annual average benzene values in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
Roční |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
I/U/IR |
7,7 |
Ústí n. L.-KHS, Pasteurova |
Ústí nad Labem |
ZÚ |
komb. |
I/U/RI |
4,4 |
P10-Šrobárova |
Praha 10 |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
4,1 |
Ostrava-Fifejdy |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
4,1 |
Sokolov |
Sokolov |
ZÚ |
komb. |
I/U/RC |
4,0 |
Karviná-ZÚ |
Karviná |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
3,5 |
Most |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
3,5 |
Hr. Král.-Sukovy sady |
Hradec Králové |
ZÚ |
komb. |
T/U/RCI |
3,1 |
Ostrava-Přívoz HS |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb. |
I/U/IR |
2,7 |
Pardubice-Rosice |
Pardubice |
MÚPa |
AMS |
B/S/RI |
2,3 |
Ostrava-Poruba/ČHMÚ |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
PD |
B/S/R |
2,3 |
P5-Smíchov |
Praha 5 |
ČHMÚ |
PD |
T/U/RC |
2,0 |
P4-Libuš |
Praha 4 |
ČHMÚ |
PD |
B/S/R |
1,6 |
Třinec-Kosmos |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
1,4 |
Tušimice |
Chomutov |
ČHMÚ |
PD |
B/R/IA-NCI |
1,4 |
Ústí n. L.-Kočkov |
Ústí nad Labem |
ČHMÚ |
PD |
B/S/RN |
1,3 |
Plzeň-Slovany |
Plzeň-město |
MPl |
AMS |
T/U/RC |
1,0 |
Rudolice v Horách |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
0,9 |
Olomouc |
Olomouc |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
0,7 |
České Budějovice |
České Budějovice |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
0,7 |
Zlín |
Zlín |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/RN |
0,7 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.12 |
Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních osmihodinových
klouzavých průměrných koncentrací ozonu v r. 2004 Stations with highest maximum daily eight-hour running average ozone values in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
ppLVn |
MAX8h-n |
MAXx-n |
n |
Krkonoše-Rýchory |
Trutnov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
79,0 |
207,7 |
143,6 |
3 |
Kostelní Myslová |
Jihlava |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
66,0 |
175,4 |
136,9 |
2 |
Sněžník |
Děčín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
64,0 |
205,5 |
138,0 |
2 |
Šerlich |
Rychnov n. K. |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
63,3 |
184,5 |
135,8 |
3 |
Churáňov |
Prachatice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
60,0 |
199,6 |
135,8 |
3 |
Rudolice v Horách |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
56,3 |
195,1 |
136,7 |
3 |
Přebuz |
Sokolov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
55,0 |
213,3 |
135,2 |
3 |
Mikulov-Sedlec |
Břeclav |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
53,0 |
176,2 |
133,1 |
3 |
Hodonín |
Hodonín |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
53,0 |
170,3 |
131,8 |
3 |
Bílý Kříž |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
52,3 |
176,0 |
130,9 |
3 |
Přimda |
Tachov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
51,0 |
206,3 |
133,9 |
3 |
Brno-Tuřany |
Brno-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
51,0 |
172,5 |
130,3 |
3 |
Ždár nad Sázavou |
Žďár n. S. |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
48,3 |
180,4 |
131,3 |
3 |
Košetice |
Pelhřimov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
47,7 |
181,8 |
128,3 |
3 |
Souš |
Jablonec n. N. |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
45,0 |
197,1 |
128,6 |
3 |
Jeseník |
Jeseník |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-NCI |
45,0 |
158,7 |
128,0 |
3 |
Litoměřice-OHS |
Litoměřice |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
43,7 |
186,3 |
129,1 |
3 |
Ústí n. L.-Kočkov |
Ústí n. Labem |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/RN |
42,0 |
177,0 |
128,1 |
3 |
Ondřejov |
Praha-východ |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
41,7 |
182,3 |
128,4 |
3 |
Kladno-střed města |
Kladno |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
41,7 |
179,1 |
126,3 |
3 |
Sokolov |
Sokolov |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
41,0 |
204,3 |
128,4 |
3 |
Svratouch |
Chrudim |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
40,7 |
167,0 |
127,5 |
3 |
P8-Kobylisy |
Praha 8 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
39,7 |
187,6 |
128,4 |
3 |
Hojná Voda |
Č. Budějovice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
38,7 |
180,4 |
127,7 |
3 |
P9-Vysočany |
Praha 9 |
ČHMÚ |
AMS |
I/U/ICR |
37,5 |
174,2 |
126,6 |
2 |
Tušimice |
Chomutov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/IA-NCI |
37,3 |
183,4 |
128,4 |
3 |
Olomouc-Šmeralova |
Olomouc |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
37,3 |
181,4 |
127,1 |
3 |
Červená |
Opava |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
37,0 |
151,4 |
124,1 |
1 |
Přerov |
Přerov |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/CR |
35,7 |
168,2 |
125,9 |
3 |
P4-Libuš |
Praha 4 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
35,0 |
182,8 |
126,8 |
3 |
Albrechtice u Frýdl. |
Liberec |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
34,0 |
150,6 |
123,4 |
1 |
Pardubice-Rosice |
Pardubice |
MÚPa |
AMS |
B/S/RI |
33,3 |
191,7 |
124,6 |
3 |
Prostějov |
Prostějov |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
32,7 |
166,9 |
124,6 |
3 |
Pardubice Dukla |
Pardubice |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
32,7 |
182,3 |
123,6 |
3 |
Valdek |
Děčín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-NCI |
32,5 |
209,7 |
124,4 |
2 |
Klatovy soud |
Klatovy |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
32,3 |
180,8 |
124,1 |
3 |
Štítná n. Vláří |
Zlín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
32,0 |
142,2 |
122,1 |
1 |
Brno-Kroftova |
Brno-město |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/R |
32,0 |
145,4 |
122,0 |
1 |
Studénka |
Nový Jičín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
31,7 |
164,4 |
123,6 |
3 |
Prachatice |
Prachatice |
ZÚ |
AMS |
B/S/R |
31,7 |
181,7 |
123,1 |
3 |
Karviná |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
31,7 |
172,5 |
122,6 |
3 |
Teplice |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
30,3 |
164,7 |
123,2 |
3 |
České Budějovice |
Č. Budějovice |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
30,3 |
183,9 |
122,9 |
3 |
Ostrava-Fifejdy |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
29,7 |
165,8 |
123,1 |
3 |
Hr. Král.-observatoř |
Hradec Králové |
ČHMÚ |
komb. |
B/S/R |
27,7 |
172,4 |
121,9 |
3 |
P6-Veleslavín |
Praha 6 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
26,7 |
172,3 |
121,2 |
3 |
Kocelovice |
Strakonice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-NCI |
26,0 |
154,3 |
120,7 |
1 |
Most |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
26,0 |
175,0 |
120,3 |
3 |
Plzeň-Lochotín |
Plzeň-město |
MPl |
AMS |
B/U/R |
25,0 |
199,4 |
119,8 |
3 |
Hr. Král.-Sukovy sady |
Hradec Králové |
ZÚ |
komb. |
T/U/RCI |
22,3 |
168,4 |
119,0 |
3 |
Zlín |
Zlín |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/RN |
22,0 |
146,3 |
118,2 |
1 |
Plzeň-Doubravka |
Plzeň-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/A |
20,3 |
202,4 |
117,3 |
3 |
Jihlava |
Jihlava |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/RC |
20,0 |
154,1 |
118,2 |
1 |
Mladá Boleslav |
Mladá Boleslav |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
20,0 |
145,4 |
116,7 |
1 |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
AMS |
I/U/IR |
18,3 |
152,5 |
115,4 |
3 |
Ústí n. L.-město |
Ústí nad Labem |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/RC |
18,3 |
179,8 |
114,4 |
3 |
Třinec-Kosmos |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
18,0 |
142,5 |
116,7 |
2 |
Liberec-město |
Liberec |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/RC |
17,3 |
188,9 |
116,5 |
3 |
Plzeň-Slovany |
Plzeň-město |
MPl |
AMS |
T/U/RC |
13,7 |
172,0 |
110,8 |
3 |
Plzeň-Bory |
Plzeň-město |
MPl |
AMS |
B/U/R |
13,0 |
168,7 |
111,7 |
3 |
Litoměřice |
Litoměřice |
ČHMÚ |
AMS |
B/U/R |
12,0 |
175,6 |
113,7 |
1 |
Hr. Králové-Brněnská |
Hradec Králové |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
11,0 |
158,1 |
108,2 |
1 |
Tábor |
Tábor |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
6,0 |
146,9 |
104,4 |
1 |
P5-Smíchov |
Praha 5 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/RC |
5,0 |
145,9 |
99,9 |
3 |
P1-nám. Republiky |
Praha 1 |
ČHMÚ |
AMS |
T/U/C |
4,7 |
138,9 |
98,8 |
3 |
Olomouc-hotel |
Olomouc |
MÚOl |
komb. |
T/S/RC |
0,0 |
107,8 |
89,8 |
1 |
Šumperk |
Šumperk |
OÚŠu |
komb. |
T/U/C |
0,0 |
47,0 |
34,1 |
1 |
Vysvětlivky/Explanatory notes:
n počet platných let pro výpočet/number of valid years for the calculation
x = 25*n+1
x x-tá max. denní 8hod. koncentrace/xth max. daily 8-h concentration
ppLVn průměrný počet překročení LV za n platných let/average number of LV exceedances
forn valid years
MAX8h-n nejvyšší max. denní 8hod. koncentrace za n platných let/the highest
max. daily 8-h concentration for n valid years
MAXx-n nejvyšší x-tá max. denní 8hod. koncentrace za n
platných let/the highest xth max. daily 8-h concentration for n
valid years
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.13 |
Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací
arzenu v ovzduší v r. 2004 Stations with highest annual average arsenic values in the ambient air in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
Roční |
Ostrava-Přívoz HS |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb. |
I/U/IR |
5,0 |
Kladno-Dubí |
Kladno |
ZÚ |
komb. |
B/S/I |
4,7 |
Mělník-ZÚ |
Mělník |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
4,3 |
Litoměřice-OHS |
Litoměřice |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
4,1 |
Litvínov |
Most |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
3,6 |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
TK_PM2,5 |
I/U/IR |
3,3 |
Ústí n. L.-Kočkov |
Ústí nad Labem |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
B/S/RN |
3,2 |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
I/U/IR |
3,2 |
Souš |
Jablonec nad Nisou |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
B/R/N-REG |
3,1 |
Ostrava-Poruba IV. |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
3,1 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.14 |
Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací
kadmia v ovzduší v r. 2004 Stations with highest annual average cadmium values in the ambient air in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
Roční |
Tanvald |
Jablonec nad Nisou |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
7,51) |
Souš |
Jablonec nad Nisou |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
B/R/N-REG |
5,8 |
Ostrava-Poruba IV. |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
2,5 |
P10-Jasmínová |
Praha 10 |
ZÚ |
komb. |
T/U/RI |
1,8 |
Jizerka |
Jablonec nad Nisou |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
B/R/AN-REG |
1,4 |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
I/U/IR |
1,2 |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
TK_PM2,5 |
I/U/IR |
1,2 |
Kroměříž-OHS |
Kroměříž |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
1,0 |
Jihlava-Znojemská |
Jihlava |
ZÚ |
komb. |
T/U/RC |
1,0 |
Ostrava-Přívoz HS |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb. |
I/U/IR |
1,0 |
Kroměříž-Na Kopečku |
Kroměříž |
ZÚ |
komb. |
B/U/N |
0,9 |
1) Roční průměr stanoven z nedostatečného množství měření
Annual average calculated
from insufficient number of measurements
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.15 |
Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací
niklu v ovzduší v r. 2004 Stations with highest annual average nickel values in the ambient air in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
Roční |
P10-Šrobárova |
Praha 10 |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
5,0 |
Plzeň-Roudná |
Plzeň-město |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
4,9 |
Čes. Budějovice-Třešň. |
České Budějovice |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
3,9 |
Kroměříž-OHS |
Kroměříž |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
3,8 |
Ostrava-Poruba IV. |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb, |
B/U/R |
3.5 |
Kladno-Dubí |
Kladno |
ZÚ |
komb, |
B/S/I |
3,4 |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
I/U/IR |
3,0 |
Litoměřice-OHS |
Litoměřice |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
2,4 |
P5-Svornosti |
Praha 5 |
ZÚ |
komb. |
T/U/IR |
2,2 |
Plzeň-Slovany |
Plzeň-město |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
T/U/RC |
2,1 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.16 |
Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací
olova v ovzduší v r. 2004 Stations with highest annual average lead values in the air in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
Roční |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
I/U/IR |
58,6 |
Ostrava-Přívoz |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
TK_PM2,5 |
I/U/IR |
55,5 |
Příbram-OÚNZ |
Příbram |
ZÚ |
komb. |
B/U/NR |
41,2 |
Karviná-ZÚ |
Karviná |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
34,8 |
Ostrava-Poruba/ČHMÚ |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
TK_PM10 |
B/S/R |
31,1 |
Ostrava-Přívoz HS |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb. |
I/U/IR |
29,6 |
Brno-Dobrovského |
Brno-město |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
27,7 |
P8-Sokolovská |
Praha 8 |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
24,4 |
Ostrava-Poruba/ČHMÚ |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
TK_PM2,5 |
B/S/R |
21,5 |
Kladno-Dubí |
Kladno |
ZÚ |
komb. |
B/S/I |
19,5 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.17 |
Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v r. 2004 Annual average concentrations of benzo(a)pyrene in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
Roční |
Ostrava-Přívoz HS |
Ostrava-město |
ZÚ |
komb. |
I/U/IR |
6,5 |
Karviná-ZÚ |
Karviná |
ZÚ |
komb. |
T/U/R |
4,5 |
Ostrava-Poruba/ČHMÚ |
Ostrava-město |
ČHMÚ |
PAHs |
B/S/R |
2,1 |
Ústí n. L.-KHS, Pasteurova |
Ústí nad Labem |
ZÚ |
komb. |
I/U/RI |
1,7 |
P10-Šrobárova |
Praha 10 |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
1,6 |
Plzeň-Slovany |
Plzeň-město |
ČHMÚ |
PAHs |
T/U/RC |
1,4 |
Hr. Král.-Sukovy sady |
Hradec Králové |
ZÚ |
komb. |
T/U/RCI |
1,2 |
Hradec Králové-Brněnská |
Hradec Králové |
ČHMÚ |
PAHs |
T/U/RC |
1,2 |
Teplice |
Teplice |
ČHMÚ |
PAHs |
B/U/R |
1,1 |
Pardubice Dukla |
Pardubice |
ČHMÚ |
PAHs |
B/U/R |
1,0 |
Ždár nad Sázavou |
Žďár nad Sázavou |
ZÚ |
komb. |
B/U/RC |
0,9 |
Brno-Húskova ul. |
Brno-město |
ZÚ |
komb. |
B/U/R |
0,8 |
Sokolov |
Sokolov |
ČHMÚ |
PAHs |
B/S/R |
0,8 |
P4-Libuš |
Praha 4 |
ČHMÚ |
PAHs |
B/S/R |
0,8 |
Košetice |
Pelhřimov |
ČHMÚ |
PAHs |
B/R/AN-REG |
0,3 |
Rudolice v Horách |
Most |
ČHMÚ |
PAHs |
B/R/N-REG |
0,2 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.18 |
Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací oxidu
siřičitého v EKO zónách, 2004/2005 Stations with highest values of winter averages of SO2 concentrations in EKO zones, 2004/2005 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
EKO |
Zimní průměrná |
Krupka |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-NCI |
EKO |
18,6 |
Horní Jiřetín |
Most |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-NCI |
EKO |
13,3 |
Měděnec |
Chomutov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/ANI-NCI |
EKO |
11,9 |
Rudolice v Horách |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
EKO |
11,9 |
Studénka |
Nový Jičín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
- |
11,3 |
Tušimice |
Chomutov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/IA-NCI |
- |
9,9 |
Smolnice |
Louny |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/NA-NCI |
- |
9,6 |
Valdek |
Děčín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-NCI |
- |
9,6 |
Frýdlant-Údolí |
Liberec |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-NCI |
- |
8,9 |
Krkonoše-Rýchory |
Trutnov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
EKO |
8,5 |
Milešovka |
Litoměřice |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-REG |
EKO |
7,6 |
Strojetice |
Louny |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/AN-NCI |
- |
7,5 |
Bílý Kříž |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
EKO |
7,4 |
Mikulov-Sedlec |
Břeclav |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
- |
6,7 |
Bělotín |
Přerov |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/A-NCI |
- |
6,4 |
Kolová |
Karlovy Vary |
VÚLHM |
Manual |
B/R/N-NCI |
- |
5,6 |
Jeseník |
Jeseník |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-NCI |
- |
5,3 |
Lipnice |
Děčín |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/NA-REG |
EKO |
4,9 |
Čeladná |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-NCI |
- |
4,9 |
Úpice |
Trutnov |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-NCI |
- |
4,8 |
Košetice |
Pelhřimov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
- |
4,7 |
Nedvězí |
Svitavy |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-REG |
- |
4,6 |
Horní Police |
Česká Lípa |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-NCI |
EKO |
4,5 |
Doksany |
Litoměřice |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/NA-NCI |
- |
4,3 |
Přebuz |
Sokolov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
EKO |
4,3 |
Suchá |
Chomutov |
VÚLHM |
Manual |
B/R/N-REG |
EKO |
4,3 |
Slavný |
Náchod |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-NCI |
EKO |
3,7 |
Lysá hora |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-REG |
EKO |
3,6 |
Panská Ves |
Česká Lípa |
ČHMÚ |
Manual |
B/R/N-NCI |
EKO |
3,5 |
Horní Lazy |
Cheb |
VÚLHM |
Manual |
B/R/N-REG |
EKO |
2,7 |
Studenec |
Sokolov |
VÚLHM |
Manual |
B/R/N-REG |
EKO |
2,4 |
Kunčice |
Šumperk |
VÚLHM |
Manual |
B/R/N-REG |
- |
2,1 |
Churáňov |
Prachatice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
EKO |
1,9 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.19 |
Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací
v EKO zónách, oxidy dusíku v r. 2004 Stations with highest annual average in EKO zones, NOx values in 2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Měřená |
Klasifikace |
EKO |
Roční kon- |
Věřňovice |
Karviná |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/AI-NCI |
- |
23,7 |
Krupka |
Teplice |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/N-NCI |
EKO |
21,0 |
Moravská Třebová |
Svitavy |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-NCI |
- |
21,0 |
Bělotín |
Přerov |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/A-NCI |
- |
19,8 |
Tušimice |
Chomutov |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/IA-NCI |
- |
19,4 |
Studénka |
Nový Jičín |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/A-NCI |
- |
19,2 |
Doksany |
Litoměřice |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/NA-NCI |
- |
18,0 |
Sezemice |
Pardubice |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-NCI |
- |
17,7 |
Velichovky |
Náchod |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-NCI |
- |
16,4 |
Horní Jiřetín |
Most |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-NCI |
EKO |
16,3 |
Radimovice |
Liberec |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/NA-NCI |
- |
16,2 |
Horní Police |
Česká Lípa |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-NCI |
EKO |
16,1 |
Valdek |
Děčín |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/AN-NCI |
- |
15,4 |
Rožďalovice |
Nymburk |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/A-NCI |
- |
15,4 |
Čeladná |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-NCI |
- |
15,2 |
Měděnec |
Chomutov |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/ANI-NCI |
EKO |
14,4 |
Návsí u Jablunkova |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-REG |
- |
14,4 |
Dolní Studénky |
Šumperk |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/A-NCI |
- |
14,2 |
Milešovka |
Litoměřice |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-REG |
EKO |
13,7 |
Dukovany |
Třebíč |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/A-REG |
- |
13,7 |
Mikulov-Sedlec |
Břeclav |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/A-NCI |
- |
13,2 |
Rudolice v Horách |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/N-REG |
EKO |
13,0 |
Smolnice |
Louny |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/NA-NCI |
- |
13,0 |
Souš |
Jablonec nad Nisou |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/N-REG |
EKO |
11,4 |
Ústí nad Orlicí |
Ústí nad Orlicí |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/A-NCI |
- |
11,4 |
Lovčice |
Hodonín |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/AN-REG |
- |
11,1 |
Strojetice |
Louny |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/AN-NCI |
- |
11,0 |
Lipnice |
Děčín |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/NA-REG |
EKO |
10,9 |
Frýdlant-Údolí |
Liberec |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/AN-NCI |
- |
10,7 |
Světlá Hora |
Bruntál |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/NA-REG |
- |
10,5 |
Svratouch |
Chrudim |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/AN-REG |
EKO |
10,3 |
Přebuz |
Sokolov |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/AN-REG |
EKO |
10,1 |
Panská Ves |
Česká Lípa |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-NCI |
EKO |
9,9 |
Krkonoše-Rýchory |
Trutnov |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/N-REG |
EKO |
9,2 |
Košetice |
Pelhřimov |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/AN-REG |
- |
9,2 |
Šerlich |
Rychnov n. Kněžnou |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/N-REG |
EKO |
9,1 |
Jeseník |
Jeseník |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/N-NCI |
- |
7,9 |
Bílý Kříž |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/N-REG |
EKO |
7,7 |
Červená |
Opava |
ČHMÚ |
Manual |
NO2 |
B/R/N-REG |
- |
7,3 |
Churáňov |
Prachatice |
ČHMÚ |
AMS |
NOx |
B/R/N-REG |
EKO |
5,4 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.2.20 |
Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských a předměstských
stanicích, průměr let 2000–2004 Stations with highest AOT40 values of ozone at rural and suburban stations, average 2000–2004 |
Lokalita |
Okres |
Vlastník |
Měřicí |
Klasifikace |
n |
AOT40* |
EKO |
Kostelní Myslová |
Jihlava |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
5 |
24 713,6 |
- |
Mikulov-Sedlec |
Břeclav |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
5 |
24 655,7 |
- |
Rudolice v Horách |
Most |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
5 |
24 032,2 |
EKO |
Churáňov |
Prachatice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
5 |
23 367,4 |
EKO |
Sněžník |
Děčín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
4 |
23 142,2 |
EKO |
Krkonoše-Rýchory |
Trutnov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
5 |
21 865,1 |
EKO |
Přebuz |
Sokolov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
5 |
21 815,7 |
EKO |
Brno-Tuřany |
Brno-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
5 |
21 117,4 |
- |
Košetice |
Pelhřimov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
5 |
20 591,6 |
- |
Šerlich |
Rychnov n. Kněžnou |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
5 |
20 574,9 |
EKO |
Přimda |
Tachov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
5 |
20 016,7 |
- |
Souš |
Jablonec n. Nisou |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
5 |
19 699,6 |
EKO |
Bílý Kříž |
Frýdek-Místek |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
5 |
19 658,2 |
EKO |
Jeseník |
Jeseník |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-NCI |
5 |
19 485,7 |
- |
Ondřejov |
Praha-východ |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
5 |
19 443,0 |
- |
Hr. Král.-observatoř |
Hradec Králové |
ČHMÚ |
komb. |
B/S/R |
5 |
18 563,7 |
- |
Pardubice-Rosice |
Pardubice |
MÚPa |
AMS |
B/S/RI |
5 |
18 497,9 |
- |
Hojná Voda |
České Budějovice |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/N-REG |
5 |
18 399,9 |
EKO |
Svratouch |
Chrudim |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
4 |
17 681,1 |
EKO |
Tušimice |
Chomutov |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/IA-NCI |
5 |
17 326,9 |
- |
Albrechtice |
Liberec |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/AN-REG |
3 |
16 805,5 |
EKO |
Studénka |
Nový Jičín |
ČHMÚ |
AMS |
B/R/A-NCI |
5 |
16 769,1 |
- |
Prachatice |
Prachatice |
ZÚ |
AMS |
B/S/R |
5 |
16 517,3 |
- |
Ústí n. L.-Kočkov |
Ústí n. Labem |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/RN |
5 |
16 115,0 |
- |
P4-Libuš |
Praha 4 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
5 |
15 858,9 |
- |
Sokolov |
Sokolov |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
5 |
15 606,3 |
- |
P6-Veleslavín |
Praha 6 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
5 |
15 239,3 |
- |
P8-Kobylisy |
Praha 8 |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/R |
5 |
14 307,9 |
- |
Plzeň-Doubravka |
Plzeň-město |
ČHMÚ |
AMS |
B/S/A |
5 |
11 379,9 |
- |
Vysvětlivky/Explanatory notes:
n počet let pro výpočet (kdy byl platný roční průměr)
number of years for the calculation (with the valid annual average)
* průměr za n let
average for n years
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
B1.3 Provoz smogových varovných a regulačních systémů a meteorologické podmínky
v r. 2004
Operation of Smog Regulation and Warning Systems and Meteorological
Conditions in 2004
Tab. B1.3.1 |
Průměrné měsíční teploty a odchylky od dlouhodobého normálu v r. 2004 Average monthly temperatures and deviations from the long-term normal temperatures in 2004 |
|
Měsíc Month |
Rok |
|||||||||||
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
8. |
9. |
10. |
11. |
12. |
||
Průměrná teplota |
–3,9 |
0,4 |
2,4 |
8,7 |
11,2 |
15,2 |
17,0 |
18,0 |
12,7 |
9,1 |
3,2 |
–0,8 |
7,8 |
Normál |
–2,8 |
–1,1 |
2,5 |
7,3 |
12,3 |
15,5 |
16,9 |
16,4 |
12,8 |
8,0 |
2,7 |
–1,0 |
7,5 |
Odchylka |
–1,1 |
1,5 |
–0,1 |
1,4 |
–1,1 |
–0,3 |
0,1 |
1,6 |
–0,1 |
1,1 |
0,5 |
0,2 |
0,3 |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.3.2 |
Rozdělení počtu dní se signály smogových varovných a regulačních systémů, 1994–2004 Number of days with Smog Regulation and Warning System signals, 1994–2004 |
Rok |
Severní Čechy |
Praha |
Ostravsko |
Mělnicko |
||||
Upozornění |
Regulace |
Upozornění |
Regulace |
Upozornění |
Regulace |
Upozornění |
Regulace |
|
1994 |
8 |
5 |
35 |
- |
8 |
2 |
- |
- |
1995 |
10 |
8 |
31 |
- |
15 |
4 |
- |
- |
1996 |
22 |
4 |
10 |
1 |
10 |
1 |
- |
- |
1997 |
9 |
8 |
11 |
- |
14 |
3 |
6 |
- |
1998 |
1 |
- |
5 |
- |
- |
- |
- |
- |
1999 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
2000 |
- |
- |
6 |
- |
1 |
- |
- |
- |
2001 |
- |
- |
4 |
- |
4 |
- |
- |
- |
2002 |
- |
- |
1 |
- |
1 |
- |
- |
- |
2003 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
2004 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ
Tab. B1.3.3 |
Počty hodin překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (180 µg.m-3)
za rok na vybraných stanicích AIM, 1994–2004 Number of hours of the ozone alert threshold exceedances (180 µg.m-3) per year at selected AIM stations, 1994–2004 |
Kraj |
Název stanice |
1994 |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
Hlavní město |
P8-Kobylisy |
- |
- |
0 |
1 |
17 |
0 |
4 |
0 |
0 |
20 |
0 |
P4-Libuš |
125 |
32 |
0 |
2 |
13 |
0 |
12 |
0 |
0 |
22 |
0 |
|
P1-nám. Republiky |
37 |
0 |
0 |
0 |
4 |
0 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
P5-Smíchov |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
P5-Stodůlky |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
|
P6-Suchdol |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
|
P6-Veleslavín |
- |
- |
0 |
0 |
8 |
0 |
10 |
0 |
0 |
11 |
0 |
|
P9-Vysočany |
175 |
38 |
1 |
0 |
9 |
0 |
11 |
0 |
0 |
7 |
- |
|
P9-Vysočany |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
|
Jihočeský |
České Budějovice |
1 |
26 |
26 |
3 |
4 |
0 |
0 |
0 |
0 |
5 |
0 |
Churáňov |
- |
3 |
4 |
0 |
15 |
0 |
0 |
0 |
0 |
28 |
0 |
|
Kocelovice |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
4 |
0 |
|
Prachatice |
- |
6 |
0 |
0 |
9 |
0 |
0 |
0 |
0 |
6 |
0 |
|
Tábor |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
0 |
|
Hojná Voda |
0 |
0 |
0 |
0 |
6 |
0 |
5 |
0 |
0 |
8 |
0 |
|
Jihomoravský |
Brno-střed |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
Brno-Kroftova |
4 |
4 |
0 |
0 |
3 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
- |
|
Brno-Tuřany |
- |
- |
- |
- |
8 |
0 |
0 |
1 |
0 |
8 |
0 |
|
Hodonín |
- |
8 |
46 |
0 |
27 |
0 |
10 |
0 |
0 |
7 |
0 |
|
Kuchařovice |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
|
Mikulov-Sedlec |
- |
- |
3 |
0 |
7 |
1 |
1 |
1 |
0 |
9 |
0 |
|
Karlovarský |
Přebuz |
29 |
11 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
0 |
47 |
0 |
Sokolov |
94 |
27 |
2 |
0 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
19 |
0 |
|
Králové- |
Hradec Králové-Brněnská |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
Hr. Král.-observatoř |
- |
18 |
13 |
0 |
5 |
3 |
10 |
0 |
0 |
4 |
0 |
|
Hr. Král.-Sukovy sady |
- |
40 |
16 |
0 |
5 |
0 |
11 |
0 |
0 |
2 |
0 |
|
Krkonoše-Rýchory |
- |
0 |
169 |
3 |
20 |
1 |
2 |
0 |
5 |
27 |
0 |
|
Orlické hory-Zakletý I |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
0 |
|
Šerlich |
- |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
5 |
0 |
0 |
7 |
1 |
|
Liberecký |
Albrechtice u Frýdlantu |
167 |
14 |
2 |
0 |
4 |
0 |
9 |
0 |
0 |
0 |
- |
Liberec-město |
- |
7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
7 |
0 |
|
Souš |
94 |
8 |
28 |
0 |
4 |
0 |
2 |
0 |
0 |
9 |
0 |
|
Moravsko- |
Bílý Kříž |
23 |
42 |
0 |
0 |
3 |
0 |
3 |
0 |
1 |
2 |
0 |
Červená |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
|
Karviná |
34 |
10 |
11 |
0 |
7 |
0 |
0 |
0 |
7 |
0 |
0 |
|
Ostrava-Fifejdy |
18 |
6 |
4 |
0 |
4 |
0 |
0 |
0 |
0 |
5 |
0 |
|
Ostrava-Por./V. obvod |
- |
- |
0 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
Ostrava-Přívoz |
- |
- |
- |
- |
|
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
|
Studénka |
- |
- |
- |
- |
0 |
0 |
0 |
0 |
3 |
6 |
0 |
|
Třinec-Kosmos |
- |
- |
3 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Olomoucký |
Brodek u Přerova |
- |
- |
0 |
0 |
6 |
0 |
0 |
- |
- |
- |
- |
Jeseník |
5 |
49 |
5 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Olomouc-Šmeralova |
- |
29 |
64 |
0 |
7 |
0 |
3 |
0 |
0 |
5 |
0 |
|
Olomouc-hotel |
- |
- |
0 |
0 |
7 |
- |
- |
- |
0 |
- |
- |
|
Přerov |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
0 |
1 |
0 |
|
Prostějov |
56 |
19 |
2 |
0 |
6 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 |
0 |
|
Šumperk |
- |
- |
- |
0 |
0 |
- |
- |
- |
0 |
- |
- |
|
Pardubický |
Pardubice-Rosice |
- |
- |
- |
- |
11 |
0 |
59 |
0 |
0 |
8 |
0 |
Pardubice Dukla |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
0 |
8 |
0 |
|
Svratouch |
75 |
5 |
0 |
0 |
6 |
0 |
3 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Plzeňský |
Klatovy soud |
- |
9 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
9 |
0 |
Plzeň-Slovany |
- |
- |
0 |
0 |
5 |
0 |
0 |
0 |
0 |
2 |
0 |
|
Plzeň-Bory |
- |
- |
0 |
0 |
4 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Plzeň-Lochotín |
- |
- |
0 |
0 |
4 |
0 |
0 |
0 |
1 |
26 |
1 |
|
Plzeň-Doubravka |
0 |
38 |
0 |
0 |
6 |
0 |
0 |
0 |
0 |
21 |
0 |
|
Přimda |
- |
6 |
7 |
0 |
4 |
0 |
0 |
3 |
0 |
44 |
0 |
|
Středočeský |
Kladno-střed města |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
9 |
4 |
0 |
12 |
0 |
Mladá Boleslav |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
8 |
0 |
|
Mělník-Pšovka |
- |
- |
- |
|
- |
- |
- |
- |
0 |
- |
- |
|
Ondřejov |
57 |
21 |
5 |
0 |
10 |
0 |
4 |
0 |
0 |
14 |
0 |
|
Ústecký |
Bílina |
- |
6 |
0 |
0 |
0 |
0 |
- |
- |
- |
- |
- |
Děčín-OHS |
- |
- |
- |
- |
0 |
0 |
0 |
- |
- |
0 |
- |
|
Lom |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
|
Litoměřice-OHS |
- |
- |
- |
0 |
0 |
0 |
7 |
3 |
0 |
16 |
5 |
|
Litoměřice |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
7 |
2 |
|
Most |
- |
- |
- |
- |
7 |
0 |
5 |
0 |
1 |
9 |
0 |
|
Martiněves |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
1 |
0 |
- |
|
Nová Ves v Horách |
97 |
13 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
|
Rudolice v Horách |
- |
0 |
2 |
0 |
10 |
2 |
8 |
5 |
3 |
38 |
1 |
|
Sněžník |
49 |
31 |
8 |
0 |
9 |
0 |
19 |
2 |
0 |
19 |
0 |
|
Sněžník |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
|
Teplice |
1 |
0 |
0 |
3 |
4 |
0 |
8 |
0 |
1 |
1 |
1 |
|
Tušimice |
5 |
7 |
0 |
0 |
5 |
0 |
0 |
2 |
1 |
7 |
1 |
|
Ústí nad Labem-Kočkov |
0 |
22 |
1 |
5 |
18 |
0 |
14 |
0 |
0 |
5 |
2 |
|
Ústí nad Labem-město |
- |
- |
- |
0 |
0 |
0 |
10 |
0 |
0 |
8 |
0 |
|
Valdek |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
20 |
0 |
|
Všechlapy |
- |
21 |
0 |
0 |
6 |
0 |
4 |
4 |
0 |
- |
- |
|
Vysočina |
Jihlava |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
0 |
Kostelní Myslová |
- |
- |
- |
0 |
3 |
0 |
1 |
0 |
0 |
6 |
0 |
|
Košetice |
27 |
2 |
2 |
0 |
1 |
0 |
4 |
0 |
0 |
7 |
0 |
|
Ždár nad Sázavou |
- |
51 |
112 |
0 |
19 |
0 |
3 |
0 |
0 |
6 |
0 |
|
Zlínský |
Štítná nad Vláří |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
12 |
1 |
Zlín |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
0 |
|
Zlín-Svit |
- |
- |
0 |
0 |
0 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
Pozn.: Tučně jsou uvedeny údaje pro stanici za rok, kde byla splněna podmínka
pro výpočet platného ročního aritmetického průměru, tj. počet denních průměrů
za rok větší než 240 a zároveň největší souvislý výpadek měření menší než
40 dní.
Note: The data for the stations in the year when the condition for
calculation of the valid annual arithmetic average was met are given in
bold, i.e. a number of daily averages for the year is greater than 240
and simultaneously the greatest continuous breakdown in measurements was
less than 40 days.
Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ