B6 - FYZIKÁLNÍ POLE |
B6.1 Stav ozonové vrstvy nad územím ČR
Poznámky k obrázkům:
Obr. B6.1.1 Odchylky měsíčních průměrů celkového ozonu od dlouhodobých normálů, 1994–2004
Obr. B6.1.2 Roční průměry celkového ozonu, 1962–2004
Dobsonova jednotka, mezinárodně označovaná D.U., je množství ozonu obsažené ve vertikálním sloupci zemské atmosféry, které by po stlačení na 1013 hPa při teplotě 0 °C vytvořilo vrstvu silnou 0,001 cm. Např. celkové množství ozonu 300 D.U. by vytvořilo za uvedených podmínek vrstvu silnou 3 mm.
Dlouhodobý normál je vypočítaný z měření v ČHMÚ Hradec Králové za období 1962–1990 pomocí národního referenčního ozonového spektrofotometru D074.
B6.2 Radiační situace
Právní rámec pro systém radiační ochrany vytváří spolu s příslušnými prováděcími předpisy zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ze dne 24. ledna 1997, ve znění platných předpisů, který mimo jiné vymezuje i úkoly státu v systému monitorování radiační ochrany situace na území ČR. Tyto úkoly jsou odraženy v kompetencích a povinnostech Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), MF ČR, MO ČR, MV ČR, MZe ČR, MŽP ČR a držitelů povolení podle tohoto zákona. Součástí monitorovacího systému je celostátní radiační monitorovací síť, jejíž funkce a organizace je upravena vyhláškou SÚJB č. 319/2002 Sb. ze dne 13. června 2002.
Radiační monitorovací síť (RMS), která je koncipována jako soustava měřicích míst a systém prostředků odborně, technicky a personálně vybavených a organizačně propojených, zajišťuje monitorování radiační situace na území České republiky, včetně přenosu dat a správy informačního systému za účelem:
RMS pracuje ve dvou režimech: v normálním režimu (obvyklá radiační situace), kdy je monitorování zaměřeno zejména na sledování časové a prostorové distribuce dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů ve složkách životního prostředí za účelem stanovení dlouhodobých trendů a včasného zjištění odchylek od nich; toto monitorování zároveň slouží k udržování organizační, technické a personální připravenosti složek monitorovací sítě k monitorování v případě vzniku či podezření na vznik radiační mimořádné situace, tj. monitorování v havarijním režimu; a v havarijním režimu, kdy je monitorování zaměřeno zejména na potvrzení vzniku radiační mimořádné situace, hodnocení vzniklé radiační situace a přípravu podkladů pro rozhodování o ochranných opatřeních, včetně určení území, kde jsou tato opatření z hlediska vzniklé radiační mimořádné situace doporučována, a na hodnocení účinnosti realizovaných ochranných opatření.
Ve složkách životního prostředí a potravních řetězců jsou monitorovány umělé radionuklidy, které tvoří významný podíl na jejich kontaminaci v případě radiační havárie a které se v nich vyskytují i v současné době (především v důsledků zkoušek jaderných zbraní a radiačních havárií) v měřitelných hodnotách. Jedná se o:
V roce 2004 prováděly v normálním režimu monitorování radiační situace na území ČR tzv. stálé složky RMS:
1. Síť včasného zjištění (SVZ), kterou tvoří systém měřicích míst provádějících nepřetržité měření dávkového příkonu na území České republiky a neprodlené informování o případném zvýšení příkonu nad obvyklé hodnoty. Součástí SVZ je teledozimetrický systém, kterým jsou prostředky pro soustavné nepřetržité měření dávek, dávkových příkonů, aktivity radionuklidů a jejich časového integrálu umístěné v prostorách jaderného zařízení. Jeho účelem je při radiační mimořádné situaci nebo podezření na ni zaznamenat a vyhodnotit únik radionuklidů do ovzduší a do vodotečí. Činnost SVZ zajišťují resorty SÚJB, MŽP ČR (ČHMÚ) a prostřednictvím teledozimetrického systému i ČEZ, a. s.
2. Síť termoluminiscenčních dozimetrů (TLD), kterou je systém pro měření dávky záření gama a která se skládá:
3. Měřicí místa kontaminace ovzduší, kterými jsou prostředky pro měření dávkového příkonu a pro zajištění odběrů vzorků aerosolů a spadů a pro jednoduché stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích, provozovaných resorty SÚJB MŽP ČR (ČHMÚ) a ČEZ, a. s.
4. Měřicí místa kontaminace potravin, kterými jsou prostředky pro odběr vzorků a stanovení aktivity radionuklidů ve článcích potravních řetězců; činnost těchto měřicích míst je zajištěna resorty SÚJB a MZe ČR (Státní veterinární ústav Praha, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, VÚLHM) a ČEZ, a. s.
5. Měřicí místa kontaminace vody, kterými jsou prostředky pro odběr vzorků a stanovení aktivity radionuklidů ve vodě, říčních sedimentech a ve vybraných vzorcích vodních živočichů; činnost těchto měřicích míst je zajišťována resorty SÚJB a MŽP ČR (VÚV T.G.M. a ČHMÚ) a ČEZ, a. s.
6. Laboratorní skupiny a Centrální laboratoř monitorovací sítě, které zajišťují odběry vzorků z životního prostředí a provádějí spektrometrické, popř. radiochemické analýzy. Centrální laboratoř provádí rovněž měření vnitřní kontaminace osob.
Poznámky k tabulkám:
Tab. B6.2.2 Průměrné roční hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu Hx (nSv.h-1) a jejich směrodatné odchylky (s) naměřené lokálními sítěmi TLD, 2001–2004
V r. 2004 nebyl zaznamenán žádný mimořádný únik radionuklidů do životního prostředí, rovněž nebylo na žádném z měřicích míst zaznamenáno překročení stanovených vyšetřovacích úrovní. Variace v hodnotách dávkového příkonu jsou způsobovány fluktuacemi přírodního pozadí.
Tab. B6.2.3 Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs v ovzduší v aerosolech, spadech a vybraných potravinách v r. 2004
V r. 2004 nebyly zaznamenány žádné závažné odchylky v obsahu umělých radionuklidů od dlouhodobých průměrů. Objemové aktivity 137Cs činily maximálně jednotky µBq.m-3. Část aktivity 137Cs v ovzduší pochází z globálního spadu, který je důsledkem dřívějších jaderných zkoušek, část z havarované JE v Černobylu.
Tab. B6.2.4 Objemová aktivita 3H, 90Sr, 137Cs v pitné vodě z vybraných zdrojů v r. 2004
Objemové aktivity 137Cs i 90Sr v pitné vodě jsou velmi malé (desetiny až jednotky mBq.l-1), případně pod mezí detekovatelnosti. Objemové aktivity 3H jsou rovněž nízké, dosahují jednotek Bq.l-1 a v průběhu času se výrazně nemění.
Tab. B6.2.5 Objemová aktivita 3H, 90Sr, 137Cs v povrchové vodě z vybraných zdrojů v r. 2004
Objemové aktivity 3H jsou nízké a vyjma řek Vltavy, Dyje a Moravy jsou ve všech vodotečích stejné. Nevýznamné zvýšení objemové aktivity 3H v řekách Vltavě, Dyji a Moravě je způsobeno výpustmi z jaderných elektráren Temelín a Dukovany.
Tab. B6.2.7 Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs ve vzdušném aerosolu, spadech a vybraných potravinách v okolí JE Temelín v r. 2004
Podobně jako v jiných letech ve složkách/komoditách životního prostředí a potravních řetězců v okolí jaderných elektráren nebyly nalezeny významné rozdíly v obsahu radionuklidů ve srovnání s ostatními částmi území ČR.
Na celotělovém počítači SÚRO v Praze pokračovalo i v r. 2004 monitorování vnitřní kontaminace 137Cs u referenční skupiny celkem 30 osob (15 mužů, 15 žen), převážně obyvatel Prahy ve věku od 22 do 64 let. Průměrná aktivita 137Cs v těle jedné osoby byla na základě těchto měření odhadnuta na 22 Bq.
Stejně jako v uplynulých letech byl proveden celostátní průzkum vnitřní kontaminace 137Cs prostřednictvím měření aktivity 137Cs vyloučeného močí za 24 hodiny. Bylo sledováno 42 žen a 30 mužů, kteří svými stravovacími návyky představují zhruba průměrnou populaci. Průměrná hodnota aktivity 137Cs, vyloučená močí za 24 hodin, byla 0,21 Bq a tomu odpovídající přepočtený průměrný obsah (retence) aktivity 137Cs v těle 35 Bq.
Odhad úvazku efektivní dávky, založený na výsledcích celostátního průzkumu, je pro 137Cs roven 1,1 µSv. Meziroční změny vnitřní kontaminace 137Cs jsou téměř nepozorovatelné, obdobně jako tomu bylo v delším časovém období po zkouškách jaderných zbraní v atmosféře (viz „Zpráva o radiační situaci na území ČR v roce 2004“, SÚRO/SÚJB, 2004).
Výsledky monitorování výpustí jaderných elektráren ČEZ, a. s., Temelín a Dukovan do ovzduší a vodotečí a okolí těchto elektráren v r. 2004 ukázaly, že do ovzduší bylo v JE Dukovany vypuštěno pouze 0,43 %, v JE Temelín 1,99 % autorizovaných limitů; podobně do vodotečí v JE Dukovany 32,78 % a v JE Temelín 46,20 % autorizovaných limitů (podrobné výsledky – viz Zpráva o radiační situaci na území ČR v roce 2004 a www.sujb.cz; www.cez.cz).
B6.3 Radonové riziko
Expozice obyvatel dceřiným produktům radonu v ovzduší budov se v ČR, v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, posuzuje podle dlouhodobého (ročního) průměru objemové aktivity radonu (dále OAR) v ovzduší místností. Jak ukázal výběrový průzkum OAR v bytovém fondu, patří Česká republika s průměrnou hodnotou OAR = 116 Bq.m-3 ke státům s nejvyšší expozicí obyvatelstva dceřinými produkty radonu v celosvětovém měřítku.
V r. 1999 byla zahájena další etapa tzv. Radonového programu schválená usnesením vlády ČR č. 538 ze dne 31. května 1999 – o Radonovém programu ČR, novelizovaném v důsledku změny územní správy usnesením č. 970 ze dne 7. října 2002. V rámci této etapy pokračuje vyhledávání objektů se zvýšeným rizikem radonu a nadále je poskytován státní příspěvek na realizaci protiradonových opatření u bytů a domů, školských zařízení a veřejných vodovodů.
Česká republika patří – rozsahem vyhledávacího programu i prováděním protiradonových opatření – k zemím s nejrozvinutějším radonovým programem na světě.
Poznámky k tabulkám a obrázkům:
Tab. B6.3.1 Výsledky programu na vyhledávání domů s vyšším radonovým rizikem, 1994–2004
Od začátku průzkumu do konce r. 2004 (včetně výsledků z 80. let) bylo provedeno měření ve více než 145 000 bytech, zejména v rodinných domech, z toho ve více než 25 000 z nich byly zjištěny hodnoty OAR, které přesahují hodnotu 400 Bq/m3 (tj. směrnou hodnotu pro zásah, která je stanovena vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb.). V roce 2004 bylo takových domů/bytů identifikováno 423.
Tab. B6.3.2 Radonový program – počet provedených protiradonových opatření v jednotlivých typech objektů, 1999–2004
V přehledu nejsou uvedeny počty objektů z rynholeckého škvárobetonu ozdravených nebo vykoupených státem, které byly zahrnuty do údajů ve Statistické ročence životního prostředí České republiky 1996. Nejsou započítány rozestavěné objekty a zařízení, ale pouze ty, kde byla v daném roce ozdravná opatření kolaudována.
Po r. 1998 došlo při poskytování státního příspěvku na zjišťování rizik vyplývajících z přítomnosti radonu ve vnitřním ovzduší staveb a ve vodách pro veřejné zásobování a na realizaci protiradonových opatření k několika změnám. Zatímco do r. 1997 se vycházelo z nejvyšší koncentrace radonu v pobytové místnosti objektu, od r. 1998 se vycházelo pro přiznání státního příspěvku z průměrné koncentrace radonu v pobytovém prostoru nad 400 Bq.m-3.
Od r. 2003 se státní příspěvek poskytuje dle vyhlášky č. 107/2003 Sb., v případě domů/bytů až po překročení úrovně průměrné objemové aktivity radonu 1000 Bq.m-3, v případě vybraných objektů pro děti a mládež 400 Bq.m-3. Zároveň byla zavedena důslednější kontrola čerpání státního příspěvku tím, že jeho proplacení je vázáno na provedení ozdravných opatření a prokázání jeho účinnosti kontrolním měřením.
Obr. B6.3.1 Mapování radonového indexu geologického podloží v měřítku 1 : 50 000
V r. 2004 zpracovala Česká geologická služba ve spolupráci s firmami z Asociace Radonové Riziko 31 map radonového indexu geologického podloží, čímž počet dokončených map vzrostl na 183 mapových listů z celkového počtu 214 listů, pokrývajících území České republiky. Mapování bylo soustředěno do oblasti severní Moravy. Mapy byly vytištěny a předány Ministerstvu životního prostředí, Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a do archivu České geologické služby. Kromě tištěné formy byly všechny dokončené mapy převedeny na interaktivní CD-ROM a pro veřejnost zpřístupněny na internetových stránkách www.geology.cz. V r. 2005 bude dokončeno zbývajících 29 listů map (na obrázku vyznačeno bíle), čímž bude kompletně pokryto území České republiky.
V rámci zpracování dat z map radonového indexu geologického podloží byla provedena pilotní studie závislosti koncentrací radonu na vzdálenosti od zlomových struktur v regionálním měřítku 1 : 50 000 (území ČR). Výsledky prokazují jednoznačnou závislost nárůstu koncentrací radonu a rozsahu hodnot zejména na měřených plochách, klasifikovaných vysokou kategorií radonového indexu. Lokalizace ploch v geologicky a radiometricky relativně homogenním podloží moravskoslezského kulmu rovněž ukazuje na souvislost s recentními geodynamickými jevy.
B6.4 Hluk
Hluk v životním prostředí je v čase velmi proměnlivý, protože je asi z 85 % způsobován dopravou. Pro popis akustické situace v životním prostředí se používá jako deskriptor ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq. Ekvivalentní hladina proměnného akustického tlaku má v daném časovém intervalu stejnou číselnou hodnotu jako akustický tlak v čase ustálený, vyjadřuje se v decibelech (dB). Roztřídění do hladinových intervalů po 5 dB odpovídá praxi OECD, limitní hodnoty stanovuje svými předpisy MZ ČR.
V ČR nebyl hluk v prostředí až dosud soustavně monitorován tak, jak je tomu ve všech ostatních zemích OECD. Výsledky konkrétních měření byly vesměs pořizovány pro jiné cíle a dílčí potřeby. V souladu s požadavky EU a OECD byla provedena pilotní studie v okrese Beroun a na ni navazující šetření v okresech Pardubického a Středočeského kraje. Jsou zpracovány emisní hlukové mapy kraje Plzeňského, Karlovarského a Libereckého. Perspektivním cílem je validní zmapování hlukové situace na celém území ČR a stanovení počtu osob zasažených hlukem ze silniční dopravy.
Poznámky k tabulkám a obrázkům:
Obr. B6.4.1 Zatížení komunikační sítě hlukem z automobilové dopravy ve vybraných okresech Středočeského kraje v r. 2000
Situace v okresech Beroun a Benešov byla představena v předchozích ročenkách ŽP. K ilustraci hlukových poměrů na jiném místě je na obr. B6.4.1 zobrazeno zatížení komunikační sítě hlukem z automobilové dopravy v okrese Kladno v r. 2000.
Okres Beroun má rozlohu 662 km2, počet obyvatel je 75 348, ve srovnání s ním jsou rozloha okresu Benešov 1444 km2, počet obyvatel 93 220 a hustota zalidnění přibližně poloviční. Okres Kladno má rozlohu 691 km2, ale hustotu zalidnění 217 osob/km2, v jeho dvou průmyslových městech žije téměř polovina všech obyvatel okresu.
Tab. B6.4.3 Výsledky zjišťování zatížení populace hlukem v hl. m. Praze, 2000–2002
V letech 2001–2002 byla vypracována výpočtová hluková mapa města. Data v tabulce jsou získána z této hlukové mapy.
B6.5 Neionizující elektromagnetická záření a elektrická a magnetická pole
V lednu 2001 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Převzalo beze změn hygienické limity ze směrnice komise ICNIRP (Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením) a zahrnuje elektromagnetická pole z intervalu frekvencí od nuly (statická elektrická a statická magnetická pole) až po elektromagnetická záření s frekvencemi do 1,7.1015 Hz (krátkovlnná hranice ultrafialového záření). Pro nízké a rádiové frekvence nařízení stanoví nejvyšší přípustné hodnoty pro dozimetrické veličiny – hustotu elektrického proudu indukovaného v těle a pro měrný absorbovaný výkon, a současně stanoví referenční hodnoty pro parametry elektromagnetického pole, jejichž dodržení zaručuje, že nejvyšší přípustné hodnoty nemohou být překročeny. Pro obyvatelstvo („ostatní osoby“) jsou tyto hodnoty nižší než pro zaměstnance (viz tab. B6.5.3). Pro infračervené, viditelné a ultrafialové záření jsou stanoveny jen nejvyšší přípustné hodnoty, stejné pro ostatní osoby i pro zaměstnance.
Intenzity elektrických a magnetických polí a elektromagnetického záření překračující referenční hodnoty nebo nejvyšší přípustné hodnoty se vyskytují v blízkosti antén silných vysílačů a v některých speciálních provozech, kde jsou vodiče protékané velmi vysokými proudy, například u nízkofrekvenčních indukčních pecí. U drátů vzdušných vedení vysokého napětí klesne i při maximálním přenášeném výkonu magnetická indukce na hodnotu 100 mikrotesla (referenční hodnota pro ostatní osoby při frekvenci 50 Hz) již ve vzdálenosti rovné přibližně 2 m od kteréhokoli z vodičů. V současné době pokračuje systematické měření ve vozech s elektrickou trakcí s cílem ověřit, zda jsou stanovené limity splněny ve všech přístupných místech.
I v místech, kde nejsou překročeny hygienické limity, může přítomnost neionizujících elektromagnetických polí a záření nepříznivě působit na životní prostředí. Například v noci, kdy jsou oči přizpůsobeny tmě, je pohled do světla některých nevhodně řešených technických zdrojů s velkým jasem velmi nepříjemný a zhoršuje také prostředí pro noční živočichy, ptáky a hmyz v to počítaje. Nízkofrekvenční magnetické pole generované proudy protékajícími silovými kabely, jaké vedou například pod chodníky z měníren k trolejím tramvají, ruší i při hodnotách řádově nižších, než jsou hygienické limity, obraz na obrazovkách televizních přijímačů a počítačových monitorů s vakuovou obrazovkou a zhoršuje tím pohodu bydlení i podmínky pro práci.
Další a podrobnější informace o fyzikálním prostředí lze získat v následujících zdrojích:
„Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu
prostředí“ (periodická souhrnná zpráva), vydal SZÚ Praha,
„Praha – životní prostředí“ (periodické ročenky), vydal IMIP Praha,
http://www.hygpraha.cz/odbory/oddeleni1.htm,
archiv Státního zdravotního ústavu, viz též
http://www.szu.cz,
„Radiační situace na území České republiky“ (periodické ročenky), vydal SÚRO Praha,
http://www.suro.cz.
B6 - PHYSICAL FIELDS |
Notes for Figures:
Fig. B6.1.1 Deviations of the total ozone monthly averages from the long-term
normal values, 1994–2004 The Dobson unit, internationally abbreviated to D.U., is the amount of ozone contained in a vertical column of the Earth’s atmosphere, that would form a layer 0.001 cm thick at a pressure of 1013 hPa and a temperature of 0 °C. For example, a total amount of ozone equal to 300 D.U. would form a layer 3 mm thick under these conditions. The long-term normal value is calculated from measurements by ČHMÚ in Hradec Králové for the period 1962–1990 by the national reference ozone spectrophotometer D074. B6.2 Radiation Situation The legal foundation for the system of radiation protection creates, together with relevant implementing regulations, in Act No. 18/1997 Coll., on peaceful utilization of nuclear energy and ionising radiation (the Atomic Act), of January 24, 1997, as amended, which among others defines the tasks concerning the monitoring of radiation situation on the CR territory. These tasks are reflected in the competences and obligations of the State Office for Nuclear Safety (SÚJB), MF ČR, MO ČR, MV ČR, MZe ČR, MŽP ČR and licensees under this Act. A part of the radiation monitoring system is also the National Radiation Monitoring Network whose function and organization are defined by Decree No. 319/200 Coll., of June 13, 2002. The Radiation Monitoring Network (RMN), which is conceived as a system of monitoring points and a system of the facilities scientifically, technically and personally equipped that are organisationally interconnected, ensures a monitoring of radiation situation on the territory of the Czech Republic including the data transfer and the information system management, for the purpose of:
The monitoring network operates in two modes: in the normal mode of operation (normal radiation situation) in which monitoring is mainly concentrated on the observation of time and spatial dose distributions, dose rates and radionuclide concentrations in the environmental components for the purpose determining long-term trends and early detection of any variations from these trends; this monitoring also serves for maintaining the organisational, technical and personal preparedness of RMN components for monitoring in the evant of emergency or suspicion of it; and in emergency mode of operation (radiation emergency) when the monitoring is mainly concentrated on confirmation of the occurence of radiation emergency, evaluation of the radiation situation that has arrived and the preparation of the data for making decision on the countermeasures, including the specification of the areas where the countermeasures shall be recommended, and evaluation of the efficiency of protective countermeasures being implemented. Concerning environment and food-chains, artificial radionuclides which create an important part of contamination in case of radiological accident and which occur there (esp. due to nuclear weapons tests and radiological accidents) in measurable amounts are monitored. It means:
In 2004, radiation monitoring on the territory of the CR was carried out in normal mode by the so called regular components, which are: 1. The Early Warning Network (EWN) which is composed of a system of monitoring points which perform continuous measurement of dose rates on the territory of the Czech Republic and give immediate information about a possible increase of dose rates above the normal value; a part of the EWN is a teledosimetric system which includes the equipment for systematic and continuous measurements of doses, dose rates, radionuclide concentrations and their time integrals at the site of a nuclear installation to record and evaluate releases to the atmosphere and watercourses during any radiological emergency or a suspicion on radiological emergency. EWN activities are ensured by departments of SÚJB and MŽP ČR (Czech Hydrometeorological Institute – ČHMÚ) and nuclear power plant (NPP) licensee, i. e. ČEZ, plc. by means of the teledosimetric system. 2. The thermoluminescent dosimeter network, which is a system for gamma dose measurements on the territory of the Czech Republic; this network is composed of:
3. Air contamination monitoring points which are provided with the equipment for dose rate measurements, aerosol and fallout sampling, and simple radionuclide concentration evaluation in these samples; these monitoring points are operated by the departments of SÚJB, of MŽP ČR (ČHMÚ) and by ČEZ, plc. 4. Foodstuffs contamination monitoring points which are provided with the equipment to determine the radionuclide concentrations in food chains; these measuring points activities are ensured by the departments of SÚJB and by MZe ČR (State Veterinary Institute, Czech Agriculture and Food Inspection Authority, Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture, Forestry and Game Management Research institute) and ČEZ, plc. 5. Water contamination monitoring points which are provided with the equipment for the evaluation of radionuclide concentrations in water, river sediments and fish samples; these measuring points activities are ensured by the departments of SÚJB, of MŽP ČR (T.G.M. Water Research Institute and ČHMÚ) and by ČEZ, plc. 6. Laboratory groups and Central monitoring network laboratory that take the environmental samples and perform their spectrometric and/or radiochemical analyses. Central laboratory performs measurements of human internal contamination as well. Notes for Tables: Tab. B6.2.2 Mean annual photon dose equivalent rate values Hx (nSv.h-1) and their standard deviations (s) measured by the local TLD networks, 2001–2004 In 2004, no release of radionuclides into the environment was detected and no oversteps of stated intervention levels were registered at any of the monitoring sites. The variations in dose rate values are caused by fluctuations of the natural background. Tab. B6.2.3 Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in 2004 In 2004 there were no serious deviations in the content of artificial radionuclides from the long-term average. The volume activity of 137Cs amounted to some µBq.m-3 at most. A part of the activity of 137Cs in atmosphere originates from global fallout, which is a consequence of earlier nuclear testing and partly from the accident at the Chernobyl NPP. Tab. B6.2.4 Volume activities of 3H, 90Sr, 137Cs in drinking water from selected sources in 2004 Volume activity of 90Sr and 137Cs is very low (tenths to units of mBq.l-1) or below the detection limit. Volume activity of 3H is also low, reaching values of units of Bq.l-1, and does not change considerably much over time. Tab. B6.2.5 Volume activities of 3H, 90Sr, 137Cs in surface waters from selected sources in 2004 The volume activities in all water bodies are low and, with the exception of the Vltava, Dyje and Moravia rivers, equal. Slightly higher values for the Vltava, Dyje and Moravia rivers are due to the effluents from the NPP at Dukovany and Temelín. Tab. B6.2.7 Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in the vicinity of Temelín nuclear power plant in 2004 As in the preceding years, no remarkable differences between radionuclide contamination of components/commodities of the environment and food-chains taken from the nuclear power plants vicinities or other areas of the Czech Republic were found. Monitoring of the internal exposure with 137Cs in a reference group of 30 persons (15 men, 15 women), mostly inhabitants of Prague, age 22 to 64 years continued on the whole body counter of the SÚRO in Prague in 2004 year. The mean activity in a body of one person estimated on the basis of these measurements was 22 Bq. As well as in previous years, nationwide survey of 137Cs internal exposure was carried out by means of measurements of 137Cs activity excreted by 24 hours urine. The samples of urine from a group of 42 women and 30 men who with their nutritional habits approximately represented general population, were analysed. The average activity of 137Cs excreted by 24 hours urine was equal to 0,21Bq. The calculated average content (retention) of 137Cs activity in a body under the assumption of continuous constant intake of 137Cs, amounts to 35 Bq. Assessment of committed effective dose based on the results of the nationwide survey is equal to 1,1 µSv for 137Cs. Changes of 137Cs internal contamination during a year are almost negligible, analogous to the longer time period after the tests of nuclear weapons in the atmosphere (“Report on radiation situation on the territory of the Czech Republic in 2004”, SÚRO/SÚJB, 2004). The results of monitoring discharges at the ČEZ, plc., Temelín, and Dukovany nuclear power plants into the atmosphere, water, and surroundings of these power plants in 2004 showed that the Dukovany power plant released only 0.43 % of the authorized limits into the atmosphere, while Temelín released 1.99 %. Similarly, Dukovany released 32.78 % of the authorized limits into the water, while Temelín released 46.20 %. A report on the radiation situation on Czech territories in 2004 can be found at www.sujb.cz and www.cez.cz. B6.3 Radon Risk Exposure of the population to the radon daughters in buildings in the Czech Republic is in compliance with Decree 307/2002 Coll., on radiation protection, evaluated as the long-term annual mean of radon concentration in the indoor environment. As it was shown in a survey of radon levels in dwellings, the Czech Republic, with its mean value of radon concentration – EEC – 116 Bq.m-3, is one of the states in the world with the highest exposure of the population to the radon daughters. In 1999 another stage of the Radon Programme was launched; this program was approved by Government Decision No. 538 from May 31, 1999, concerning the Radon Programme of the Czech Republic, and was amended by Decision No. 970 of October 7, 2002. This stage required the continuation of the survey of homes with an elevated radon risk and continued to provide a state contribution for remediation in residences, school facilities, and the public water system. Thanks to the extent of their search programmes and remediation programmes, the Czech Republic belongs among the countries with the most developed radon programmes in the world. Notes for Tables and Figures: Tab. B6.3.1 Results of the programme to identify buildings with elevated radon risk, 1994–2004 In the period up to 2004, an indoor radon survey was carried out in more than 145 000 flats or residential houses. In more than 25 000 of them, OAR higher than 400 Bq.m-3 were found (the intervention level set by Decree of SÚJB No. 307/2002 Coll. In 2004, totalling 423 of such dwellings were identified. Tab. B6.3.2 Radon Program – number of anti-radon measures implemented in individual types of buildings, 1999–2004 The survey does not include the number of buildings made from Rynholec slag-concrete migrated or purchased by the state, which were included in the data in the Environmental Statistical Yearbook for the Czech Republic in 1996. The information does not include uncompleted mitigation in buildings and facilities, but only those that passed building inspections in the given year. After 1998, the system of granting state financial support for identification of risk emerging from radon occurrence in living space and drinking water for public supply and relevant remedial measures was amended. Whilst till 1997, a maximum radon concentration in living room was decisive from 1998 it was the average radon concentration higher than 400 Bq.m-3. Since 2003, according to Decree No. 107/2003 Coll., the financial support has been granted only if the level 1000 Bq.m-3 of average radon volume activity or in case of specific buildings served for children and young the level of 400 Bq.m-3 was overcome. In parallel, more consistent check of the remediation efficacy was introduced. Fig. B6.3.1 Mapping of the radon index in the geological bedrock on a ratio scale 1 : 50 000 In 2004, the Czech Geological Survey, in cooperation with companies from the Radon Risk Association, prepared 31 maps of the radon index of the geological basement, increasing the number of completed maps to 183 map sheets of a total number of 214 sheets covering the area of the Czech Republic. The mapping was concentrated in the areas of northern Moravia. The maps were printed and submitted to the Ministry of the Environment, State Office for Nuclear Safety and the archives of the Czech Geological Survey. In addition to the printed forms, all the completed maps were also transferred to interactive CD-ROM and made available to the general public on the web site www.geology.cz. The remaining 29 pages of maps will be completed in 2005 (marked in white in the Figure), after which the entire territories of the Czech Republic will be covered. Within the framework of processing data from the radon index map of the geological bedrock a pilot study was conducted to examine the link between radon concentrations and the distance from the fault structure in a regional scale of 1 : 50 000 (Czech territory). The results show a distinct link between the growth of radon concentrations and the extent of the values, particularly on measured areas classified as high radon index categories. The localization of areas in relatively homogenous geological and radiometric bedrock of the Moravian-Silesian carboniferous shale layers also show a connection to recent geological phenomena. B6.4 Noise Noise in the environment is very variable over time, due to the fact that about 85 % is caused by transportation. Thus, a description of acoustic conditions in the environment employs the equivalent level of acoustic pressure A, LAeq as a descriptor. The equivalent level of variable acoustic pressure for a given time interval has the same numerical value as the acoustic pressure at steady state and is expressed in decibels (dB). Classification in 5 dB intervals corresponds to OECD practice; the Ministry of Health of the Czech Republic sets limiting values in its regulations. Noise in the environment has not until now been consistently monitored in the Czech Republic as in the other OECD states. The results of specific measurements are mostly obtained for other purposes and individual needs. In accordance with the EU and OECD requirements, a pilot study was carried out in the district of Beroun and a related study was carried out in districts of the Pardubice and Central Bohemian regions. Noise emission maps have been compiled for the Plzeňský, Karlovarský and Liberecký Regions. It is hoped that this will lead to valid mapping of noise conditions in the entire territory of the Czech Republic as well as to an overall count of the number of individuals affected by noise from the highway system. Notes for the tables and figures: Fig. B6.4.1 Noise levels in the highway network from automobile transport in selected districts of the Středočeský Region in 2000 Conditions in Beroun and Benešov were described in the previous environmental yearbooks. Noise levels at another place are illustrated in Fig. B6.4.1, depicting noise levels in the highway network from automobile transport in the Kladno district in 2000. The Beroun district has an area of 662 km2, 75 348 inhabitants, while the area of the Benešov district is 1444 km2, with 93 220 inhabitants and approximately half the population density. The Kladno District has an area of 691 km2 but has a population density of 217 inhabitants/km2; nearly half of the district’s inhabitants live in the two industrial cities in this district. Tab. B6.4.3 The results of a noise burden study in selected parts of the Capital City of Prague, 2000–2002 A calculated noise map for cities was prepared in 2001–2002. The data in the table were obtained from this noise map. B6.5 Nonionizing Electromagnetic Radiation and Electrical and Magnetic Fields In January 2001, a new Government Regulation No. 480/2000 Coll., on protection of health against nonionizing radiation, came into force. It adopted without any change the guidelines published in 1998 by ICNIRP (International Commission on Non-Ionising Radiation Protection). It covers electromagnetic fields in the frequency range from zero (static electric and static magnetic fields) up to electromagnetic radiation with frequencies of 1.7 . 1015 Hz (the short wave edge of ultraviolet radiation). Basic limits for exposure by low frequency and radiofrequency fields have been set for induced current density and for specific absorption rate (SAR) in the body. At the same time, reference levels which, if not exceeded, ensure that the basic limits cannot be exceeded, have been introduced for field intensities and power density. For general public, both basic limit values and reference levels are lower than for employees (see Tab. No. B6.5.3). For infrared, visible and ultraviolet radiation, only basic limits are set, without distinguishing between employees and the general public. Electric and magnetic fields higher than the set reference values or basic limit values can be found near the antennas of high power transmitters and near special devices with conductors carrying strong low frequency currents, e.g. induction ovens. Near high voltage power lines, the magnetic induction already falls to the reference value for general public (100 microtesla) at a distance of about two metres from the conductor, even at maximum transmitted power. In electric traction vehicles (including trams and trains), systematic measurements continue to verify whether the guidelines are satisfied in all accessible places. Nevertheless, even in places where the hygienic limits are not exceeded, fields and radiation may sometimes have an unfavourable impact on the environment. For example, at night, when the eyes are accustomed to darkness, some technical light sources with high brightness may cause an unpleasant feeling to humans and, certainly, negatively influence living conditions for nocturnal animals like owls, bats and insects. Low-frequency and slowly varying magnetic fields generated by currents flowing through underground power cables disturb the picture on vacuum ray tubes used in TV sets and PC monitors even at values an order of magnitude lower than the hygienic limits, thus worsening well-being and working conditions. Further, more detailed information can be obtained from the following sources:
National Institute of Public Health – The system of monitoring the state
of health of the population of the Czech Republic in relation to the environment
(periodical summary report) |
B6.2 Radiační situace
Radiation Situation
Tab. B6.2.1 |
Čtvrtletní průměry příkonu fotonového dávkového ekvivalentu
Hx (nSv.h-1) a jejich směrodatné odchylky (s) stanovené teritoriální sítí
termoluminiscenčních dozimetrů v r. 2004 Quarterly average photon dose equivalent Hx rate (nSv.h-1) and its standard deviations (s), measured by the territorial TLD network in 2004 |
Region |
Hl. m. Praha |
Středočeský |
Jihočeský |
Plzeňský |
Karlovarský |
Počet měřících míst Number of measuring points |
|||||
13 |
25 |
25 |
17 |
8 |
|
HX ± s |
|||||
I/2004 |
122 ± 15 |
131 ± 35 |
143 ± 24 |
124 ± 22 |
121 ± 31 |
II/2004 |
121 ± 13 |
130 ± 37 |
164 ± 21 |
135 ± 20 |
129 ± 27 |
III/2004 |
124 ± 15 |
136 ± 37 |
162 ± 18 |
127 ± 21 |
125 ± 29 |
IV/2004 |
117 ± 12 |
129 ± 36 |
157 ± 24 |
138 ± 28 |
130 ± 37 |
Region |
Ústecký |
Liberecký |
Královehradecký |
Pardubický |
Vysočina |
Počet měřících míst Number of measuring points |
|||||
16 |
8 |
12 |
6 |
14 |
|
HX ± s |
|||||
I/2004 |
116 ± 28 |
119 ± 46 |
98 ± 17 |
113 ± 40 |
139 ± 34 |
II/2004 |
115 ± 22 |
133 ± 34 |
98 ± 19 |
114 ± 32 |
153 ± 30 |
III/2004 |
111 ± 25 |
125 ± 25 |
113 ± 14 |
132 ± 29 |
153 ± 26 |
IV/2004 |
104 ± 22 |
121 ± 33 |
116 ± 12 |
130 ± 35 |
147 ± 24 |
Region |
Jihomoravský |
Olomoucký |
Zlínský |
Moravskoslezský |
|
Počet měřících míst Number of measuring points |
|||||
12 |
9 |
7 |
12 |
|
|
HX ± s |
|||||
I/2004 |
116 ± 20 |
100 ± 16 |
103 ± 12 |
103 ± 19 |
|
II/2004 |
129 ± 17 |
119 ± 12 |
117 ± 6 |
120 ± 15 |
|
III/2004 |
128 ± 17 |
117 ± 17 |
118 ± 14 |
121 ± 19 |
|
IV/2004 |
126 ± 18 |
123 ± 14 |
112 ± 7 |
124 ± 12 |
|
Pozn.: Hx – průměrná hodnota, s – směrodatná odchylka
Notes: Hx – average
value, s – standard deviation
Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO
Tab. B6.2.2 |
Průměrné roční hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu
Hx (nSv.h-1) a jejich směrodatné odchylky (s) naměřené lokálními sítěmi TLD, 2001–2004 Mean annual photon dose equivalent rate values Hx (nSv.h-1) and their standard deviations (s), measured by the local TLD networks, 2001–2004 |
Oblast/Area |
JE Dukovany/NPP Dukovany |
JE Temelín/NPP Temelín |
||
Pracoviště |
LRKO |
SÚRO/RC Brno |
LRKO |
SÚRO/RC |
Počet měřících míst |
37 |
12 |
34 |
9 |
|
HX ± s |
|||
2001 |
95 ± 15 |
131 ± 14 |
112 ± 12 |
131 ± 14 |
2002 |
97 ± 17 |
117 ± 22 |
119 ± 13 |
133 ± 14 |
2003 |
98 ± 18 |
120 ± 21 |
119 ± 11 |
138 ± 10 |
2004 |
93 ± 21 |
126 ± 23 |
115 ± 12 |
142 ± 15 |
Pozn.: Hx – průměrná hodnota, s – směrodatná odchylka
Položky typu SÚRO/RC
při specifikaci pracoviště znamenají, že SÚRO provádí měření a zpracování
výsledků, RC zajišťuje rozvoz a svoz dozimetrů.
Měřicí místa LRKO v okolí
JE Dukovany jsou ve výšce 3 m nad úrovní terénu, zatímco všechna ostatní
měřicí místa teritoriální i lokálních sítí TLD jsou ve výšce 1 m.
Note: Hx – average value, s – standard deviations
SÚRO/RC items means that
SÚRO performs measurements and data processing and RC provides transport
of dosemeters to/from measuring points.
LRKO measuring points in the vicinity
of NPP Dukovany have been placed at a height of 3 m above the ground level while
other measuring points of both territorial and local networks are at a
height of 1 m.
Zdroj: SÚRO/SÚJB
Source: SÚRO/SÚJB
Tab. B6.2.3 |
Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs v ovzduší v aerosolech,
spadech a vybraných potravinách v r. 2004 Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in 2004 |
Složka |
Jednotka |
Střední hodnota |
95% meze tolerance1) |
Počet měření |
Z toho > MVA2) |
Aerosoly |
Bq.m-3 |
6,7E-7 |
1,6E-8 – 4,6E-6 |
430 |
170 |
Spady |
Bq.m-2 |
4,4E-2 |
1,4E-3 – 3,4E-1 |
97 |
35 |
Mléko |
Bq.l-1 |
- |
< 3,2E-3 – 8,0E-13) |
127 |
98 |
Maso hovězí |
Bq.kg-1 |
3,2E-1 |
5,9E-4 – 3,3E+0 |
174 |
88 |
Maso vepřové |
Bq.kg-1 |
1,0E-1 |
2,8E-4 – 1,2E+0 |
113 |
42 |
Drůbež |
Bq.kg-1 |
3,7E-2 |
1,9E-4 – 5,5E-1 |
60 |
14 |
Zelenina |
Bq.kg-1 |
- |
< 1,0E-2 – 2,1E-13) |
26 |
5 |
Ovoce |
Bq.kg-1 |
- |
< 2,2E-2 – 1,4E-13) |
21 |
7 |
Lesní plody |
Bq.kg-1 |
- |
< 9,1E-2 – 6,0E+23) |
27 |
24 |
Houby lesní |
Bq.kg-1 |
- |
1,0E-1 – 7,7E+33) |
65 |
65 |
Pozn.: Výraz 1,0E+8 je hodnota 1,0.108. V tabulce jsou zahrnuty výsledky
měření resortu SÚRO/SÚJB a MZe ČR.
Note: Expression 1,0E+8 is value 1,0.108.
In the table, monitorng results of SURO/SUJB and MZe ČR are included.
1) 95% mez tolerance – interval, kde se očekává 95 % hodnot sledované veličiny.
95%
tolerance limits – interval within which 95 % of the values of the monitored
parameter can be expected to be found.
2) MVA – minimální významná aktivita pro hladinu spolehlivosti 95 %
MSA –
minimum significant activity for 95 % confidence level
3) Jako charakteristika souboru dat je vzhledem k jeho vlastnostem použito
rozpětí hodnot.
A range of values is used as a characteristic of the data-set
due to the properties of this data-set.
Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO
Tab. B6.2.4 |
Objemová aktivita 3H, 90Sr, 137Cs v pitné vodě z vybraných zdrojů
v r. 2004 Volume activities of 3H, 90Sr, 137Cs in drinking water from selected sources in 2004 |
Odběrové místo |
Objemová aktivita 3H |
Objemová |
Objemová |
|||
[Bq/l] |
||||||
1. čtvrtletí |
2. čtvrtletí |
3. čtvrtletí |
4. čtvrtletí |
Rok |
Rok |
|
Káraný (Jizera) |
1,2E+0 |
1,0E+0 |
9,0E-1 |
1,1E+0 |
< 2,0E-4 |
< 2,9E-3 |
Jesenice (Želivka) |
1,5E+0 |
1,3E+0 |
1,6E+0 |
1,6E+0 |
< 2,0E-4 |
< 8,2E-3 |
Kružberk (Odra) |
1,1E+0 |
1,2E+0 |
< 6,0E-1 |
1,6E+0 |
3,5E-4 |
3,6E-3 |
Fláje (Ohře) |
0,7E-1 |
1,5E+0 |
1,5E+0 |
1,0E+0 |
2,1E-3 |
3,9E-3 |
Křižanovice (Labe) |
9,0E-1 |
< 6,0E-1 |
1,4E+0 |
< 6,0E-1 |
2,2E-4 |
< 2,0E-3 |
Vír (Morava) |
< 6,0E-1 |
2,0E+0 |
1,4E+0 |
8,0E-1 |
< 3,0E-4 |
< 2,0E-3 |
Římov (Vltava) |
< 6,0E-1 |
9,0E-1 |
9,0E-1 |
1,2E+0 |
< 4,0E-4 |
< 2,0E-3 |
Podolí (Vltava) |
1,6E+1 |
4,1E+0 |
4,3E+0 |
8,7E+0 |
- |
- |
Pozn.: měření 90Sr a 137Cs ve všech zdrojích jednou za rok, měření 3H v
každém čtvrtletí
Note: Measurement of 90Sr a 137Cs in all places – once
a year, measurement of 3H once a quarter
znak „<“ – minimální významná aktivita (MVA) pro hladinu spolehlivosti 95 %
sign “<” – minimum significant activity (MSA) for confidence level 95 %
Vzorkování a měření: SÚRO Praha a VÚV T.G.M.
Sampling and measurement: SÚRO and VÚV T.G.M.
Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO
Tab. B6.2.5 |
Objemová aktivita 3H, 90Sr, 137Cs v povrchové vodě z vybraných
zdrojů v r. 2004 Volume activities of 3H, 90Sr, 137Cs in surface waters in selected sources in 2004 |
Povodí – profil |
Objemová aktivita 3H |
Objemová |
Objemová |
|||
[Bq/l] |
||||||
1. čtvrtletí |
2. čtvrtletí |
3. čtvrtletí |
4. čtvrtletí |
Rok |
Rok |
|
Odra – Bohumín |
8,0E-1 |
1,1E+1 |
1,3E+0 |
< 6,0E-1 |
2,1E-3 |
4,4E-3 |
Odra – Kružberk |
1,2E+0 |
9,0E-1 |
9,0E-1 |
1,4E+0 |
< 3,0E-4 |
< 4,5E-3 |
Ohře – Fláje |
8,0E-1 |
< 6,0E-1 |
1,1E+0 |
1,6E+0 |
1,7E-3 |
5,6E-3 |
Ohře – Přísečnice |
< 6,0E-1 |
7,0E-1 |
1,2E+0 |
1,4E+0 |
< 3,0E-4 |
< 2,0E-3 |
Labe – Hřensko |
11,6E+0 |
3,1E+0 |
2,6E+0 |
2,2E+0 |
2,0E-3 |
2,2E-3 |
Labe – Křižanovice |
1,1E+0 |
1,0E+0 |
1,3E+0 |
1,1E+0 |
4,0E-4 |
2,1E-3 |
Morava – Moravský |
1,5E+0 |
9,7E+0 |
12,6E+0 |
10,3E+0 |
1,4E-3 |
< 2,0E-3 |
Morava – Vír (Svratka) |
< 6,0E-1 |
1,3E+0 |
9,0E-1 |
1,1E+0 |
< 4,0E-4 |
3,4E-3 |
Vltava – Švihov (Želivka) |
8,0E-1 |
< 6,0E-1 |
1,5E+0 |
1,3E+0 |
< 5,0E-4 |
< 2,0E-3 |
Vltava – Římov (Malše) |
9,0E-1 |
1,2E+0 |
< 6,0E-1 |
1,7E+0 |
7,0E-4 |
< 2,0E-3 |
Pozn.: měření 90Sr a 137Cs ve všech zdrojích jednou za rok, měření 3H v
každém čtvrtletí
Note: measurement of 90Sr a 137 in all – once a year, measurement
of 3H once a quarter
znak „<“ – minimální významná aktivita (MVA) pro hladinu spolehlivosti 95 %
sign “<” – minimum significant activity (MSA) for confidence level 95 %
Vzorkování Povodí, a. s., měření Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.
Sampling by River Board, monitoring by Masaryk Water Research Institute in Prague
Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO
Tab. B6.2.6 |
Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs ve vzdušném aerosolu,
spadech a vybraných potravinách v okolí JE Dukovany v r. 2004 Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in the vicinity of Dukovany nuclear power plant in 2004 |
Složka |
Střední |
95% toleranční |
Počet měření |
Z toho > MDA |
137Cs |
|
|||
Aerosoly/Aerosols |
- |
< 3,0E-06* |
52 |
0 |
Spady celkové/Fallout |
- |
< 4,0E-01* |
12 |
0 |
Půda/Soil |
2,90E+01 |
1,8E-01 – 1,4E+03 |
7 |
7 |
Voda povrchová/Surface water |
- |
< 1,4E-02* |
12 |
0 |
Voda pitná/Drinking water |
- |
< 1,4E-02* |
7 |
0 |
Voda podzemní/Ground water |
- |
< 1,4E-02* |
12 |
0 |
Mléko/Milk |
- |
< 4,0E-02 - 1,3+02* |
36 |
1 |
Obilovinya)/Cerealsa) |
- |
< 8,0E-02* |
2 |
0 |
Jablka&)/Apples&) |
- |
< 8,0E-02* |
1 |
0 |
Zelí&)/Cabbage&) |
- |
< 8,0E-02* |
1 |
0 |
Brambory&)/Potatoes&) |
- |
< 8,0E-02* |
1 |
0 |
Krmivoa)/Feeda) |
- |
8,0E-02 – 4,6E-01* |
3 |
1 |
Sedimenty odp. kanál |
- |
2,10E+00 |
1 |
1 |
Sedimenty ostatní/Other sediments |
- |
3,9E+00 – 2,9E+01* |
2 |
2 |
90Sr |
|
|||
Voda povrchová/Surface water |
- |
< 8,0E-03* |
10 |
0 |
Mléko/Milk |
- |
< 1,0E-02 – 1,1E-02* |
3 |
1 |
Jablka&)/Apples&) |
- |
< 3,0E-02* |
1 |
0 |
Zelí&)/Cabbage&) |
- |
< 3,0E-02* |
1 |
0 |
Brambory&)/Potatoes&) |
- |
1,2E-01* |
1 |
0 |
Obilovinya)/Cerealsa) |
- |
5,0E-02 – 6,0E-02* |
2 |
2 |
Krmivoa)/Feeda) |
- |
1,1E-01 – 1,9E-01* |
3 |
3 |
3H |
|
|||
Voda povrchová1)/Surface water1) |
7,80E+01 |
5,8E+00 – 4,8E+02 |
32 |
31 |
Voda povrchová2)/Surface water2) |
- |
< 1,0E+01* |
20 |
0 |
Voda podzemní, vrty – okolí EDU |
- |
< 1,0E+01 – 5,2E+01* |
72 |
4 |
Voda podzemní, studně – areál EDU |
2,50E+02 |
4,1E+00 – 3,2E+03 |
24 |
24 |
Voda podzemní, vrty – areál EDU |
- |
< 1,0E+01 – 6,4E+01* |
144 |
15 |
Voda pitná/Drinking water |
2,30E+01 |
1,2E+00 – 2,0E+02 |
16 |
11 |
Pozn./Notes:
* jako charakteristika souboru dat je vzhledem k jeho vlastnostem použito
rozpětí hodnot
A range of values is used as a characteristic of the data-set
due to the properties of this data-set
&) směsný vzorek
Composite sample
a) komodita zahrnuje uvedený počet směsných vzorků
Commodity includes the
stated number of composite samples
1) povrchová voda ovlivněná výpustmi z JE
Surface water influenced by effluents from NPP
2) povrchová voda neovlivněná výpustmi z JE
Surface water not influenced by effluents from NPP
MDA značí minimální detekovatelnou aktivitu
MDA – minimum detectable activity for 95 % confidence level
Zdroj: Zpráva elektrárny Dukovany
Source: Dukovany NPP Report
Tab. B6.2.7 |
Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs ve vzdušném aerosolu,
spadech a vybraných potravinách v okolí JE Temelín v r. 2004 Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in the vicinity of Temelín nuclear power plant in 2004 |
Složka |
Střední |
95% toleranční |
Počet měření |
Z toho > MDA |
137Cs |
|
|||
Aerosoly/Aerosols |
- |
< 9,9E-06 |
53 |
0 |
Spady celkové/Fallout |
|
< 1,2E-01* |
12 |
0 |
Půda/Soil |
2,90E+01 |
6,7E-01 – 5,8E+02 |
8 |
8 |
Voda povrchová/Surface water |
- |
< 4,0E-03* |
43 |
0 |
Voda pitná/Drinking water |
- |
< 4,0E-03* |
4 |
0 |
Voda podzemní/Ground water |
|
< 5,0E-03* |
16 |
0 |
Mléko/Milk |
- |
< 1,6E-01 |
26 |
1 |
Obiloviny&)/Cereals&) |
- |
< 1,7E-01* |
5 |
0 |
Jablka&)/Apples&) |
< 3,0E-01 |
- |
1 |
0 |
Lesní plody/Wild berries |
2,30E+00 |
- |
1 |
1 |
Ryby/Fishes |
- |
< 4,0E-01 – 1,3E+00* |
5 |
1 |
Krmivo&)/Feed&) |
< 2,7E-01 |
|
1 |
0 |
Sedimenty odp. kanál3) |
- |
2,4E+01 – 5,0E+01* |
2 |
2 |
Sedimenty ostatní/Other sediments |
1,40E+00 |
- |
1 |
1 |
90Sr |
|
|||
Voda povrchová/Surface water |
- |
< 2,5E-02* |
3 |
0 |
Mléko/Milk |
- |
< 1,6E-01* |
12 |
0 |
3H |
|
|||
Voda povrchová1)/Surface water1) |
- |
< 6,0E+00 – 4,6E+01* |
40 |
7 |
Voda povrchová2)/Surface water2) |
- |
< 8,5E+00* |
12 |
0 |
Voda podzemní, monitorovací vrty – |
- |
< 8,8E+00* |
22 |
0 |
Voda podzemní, studně – okolí ETE |
- |
< 8,3E+00* |
6 |
0 |
Voda podzemní, monitorovací vrty – |
- |
< 8,8E+00* |
12 |
0 |
Voda podzemní, odvodňovací vrty – |
- |
< 6,5E+00 - 1,5E+02* |
36 |
5 |
Voda pitná/Drinking water |
- |
< 8,5E+00* |
30 |
0 |
Pozn./Note:
* jako charakteristika souboru dat je vzhledem k jeho vlastnostem použito
rozpětí hodnot
A range of values is used as a characteristic of the data-set
due to the properties of this data-set
&) vztaženo na sušinu
Related to dry matter
1) povrchová voda ovlivněná výpustmi z JE
Surface water influenced by effluents
from NPP
2) povrchová voda neovlivněná výpustmi z JE
Surface water not influenced
by effluents from NPP
3) odběry sedimentů jsou prováděny v místech odběru pov. vod přibližně 2
km a 35 km pod vyústěním obecní kanalizace
Samplings of sediments are carried
out in sampling places of surface water, below the mouth of sewer cca 2 km and 35 km
MDA značí minimální detekovatelnou aktivitu
MDA – minimum detectable activity
for 95 % confidence level
Zdroj: Zpráva elektrárny Temelín
Source: Temelin NPP Report
B6.3 Radonové riziko
Radon Risk
Tab. B6.3.1 |
Výsledky programu na vyhledávání domů s vyšším radonovým rizikem, 1994–2004 Results of the program to identify buildings with elevated radon risk, 1994–2004 |
Rok |
Počet změř. domů |
Počet budov, kde byla nalezena OAR v uvedeném rozmezí (v Bq.m-3) |
||
400–599 |
600–1200 |
nad 1200 |
||
1994 |
24 252 |
1 219 |
1 487 |
410 |
1995 |
21 614 |
1 567 |
1 321 |
367 |
1996 |
13 563 |
1 719 |
2 343 |
1 030 |
1997 |
5 334 |
556 |
1) |
1) |
19982) |
5 634 |
925 |
773 |
316 |
19992) |
5 257 |
533 |
455 |
183 |
20002) |
6 760 |
668 |
684 |
218 |
20012) |
11 546 |
1 107 |
802 |
178 |
20022) |
10 841 |
850 |
722 |
177 |
20032) |
6 599 |
606 |
494 |
111 |
20042) |
3 453 |
251 |
127 |
45 |
1) V r. 1997 byly sledovány jiné ukazatele.
In 1997 other ranges were used.
2) Od r. 1998 se klasifikuje podle průměrné OAR v objektu.
The classification
based on mean values in the living space has been used since 1998.
Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO
Tab. B6.3.2 |
Radonový program – počet provedených protiradonových opatření
v jednotlivých typech objektů, 1999–2004 Radon Program – number of anti-radon measures implemented in individual types of buildings, 1999–2004 |
|
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
|
Obytné budovy |
329 |
265 |
184 |
1) |
162) |
15 |
Residential buildings |
Dětská zařízení |
16 |
17 |
13 |
7 |
0 |
0 |
Children’s facilities |
Veřejné vodovody |
12 |
22 |
9 |
13 |
8 |
5 |
Public water mains |
1) Pro r. 2002 není údaj k dispozici.
Data for 2002 is not available.
2) důsledek zvýšení kritéria pro poskytování státního příspěvku, zavedení
regionální samosprávy a kontroly účinnosti opatření
Implication of implementation
of new stricter criteria for recieving financial support, new regional
authority and implementation of stricter checking of remediation efficacy.
Zdroj: Meziresortní radonová komise (do r. 1999), SÚJB, MF ČR
Source: Interministerial Radon Commission (to 1999), SÚJB, MF ČR
Tab. B6.3.3 |
Zpracované prognózní mapy radonového rizika, 1999–2004 Radon risk prognosis maps, 1999–2004 |
|
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
|
Počet prognózních map |
16 |
40 |
33 |
36 |
30 |
31 |
Number of prognosis maps |
% pokrytí území ČR |
7,5 |
18,7 |
15,4 |
16,8 |
14,0 |
14,5 |
% of Czech Republic |
Zdroj: ČGS
Source: ČGS
B6.4 Hluk
Noise
Tab. B6.4.1 |
Zatížení osob hlukem ze silniční, železniční a letecké dopravy v r. 2004 Exposure of the population to noise from road, railway and air transport in 2004 |
Ekvivalentní hladina |
% populace1) % population1) |
|||
Silniční doprava |
Železniční doprava |
Letecká doprava |
||
den day |
noc night |
den day |
noc night |
|
65,0–69,9 |
18,1 |
13,2 |
5,1 |
0,5 |
70,0–74,9 |
3,9 |
1,1 |
1,7 |
0,2 |
75,0 a více |
1,0 |
0,5 |
0,1 |
0,1 |
1) orientační hodnoty s přesností + 25 %
orientative values with a precision
of 25 %
Pozn.: Údaje jsou odborné odhady.
Note: Information coresponds to expert
estimates.
Zdroj: CENIA, SZÚ, MD ČR, Techson
Source: CENIA, SZÚ, MD ČR, Techson
Tab. B6.4.2 |
Počet obyvatel okresu Kladno zasažených hlukem ze silniční dopravy
v pětidecibelových pásmech v r. 2003 Number of inhabitants in the Kladno district affected by noise from highway transport in five-decibel ranges in 2003 |
Sídlo |
Počet obyvatel |
LAeq [dB] |
|||||||
celkem |
hodnocených |
do 50 |
50–55 |
55–60 |
60–65 |
65–70 |
70–75 |
nad 75 |
|
Venkovská sídla |
63 829 |
24 390 |
3 198 |
6 160 |
9 341 |
4 111 |
1 562 |
18 |
0 |
Město Kladno |
71 132 |
45 422 |
6 699 |
10 576 |
11 134 |
10 169 |
6 766 |
78 |
0 |
Město Slaný |
15 237 |
10 574 |
1 402 |
3 048 |
2 585 |
2 263 |
1 143 |
133 |
0 |
Celkem/Total |
150 198 |
80 386 |
11 299 |
19 784 |
23 060 |
16 543 |
9 471 |
229 |
0 |
Zdroj: CENIA
Source: CENIA
Tab. B6.4.3 |
Výsledky zjišťování zatížení populace hlukem v hl. m. Praze, 2000–2002 The results of a noise burden study in selected parts of the Capital City of Prague, 2000–2002 |
Městská část |
Počet |
Počet hod- |
LAeq |
|||||
< 55 |
55–60 |
60–65 |
65–70 |
70–75 |
> 75 |
|||
dB |
||||||||
Praha 1/Prague 1 |
35 568 |
15 291 |
22 277 |
1 089 |
2 486 |
4 729 |
3 433 |
1 554 |
Praha 2/Prague 2 |
52 871 |
34 053 |
4 932 |
2 886 |
3 992 |
11 097 |
8 991 |
2 155 |
Praha 3/Prague 3 |
75 419 |
35 767 |
6 062 |
1 970 |
3 384 |
13 667 |
9 655 |
1 028 |
Praha 4/Prague 4 |
148 057 |
66 928 |
20 012 |
12 925 |
11 950 |
14 807 |
7 840 |
801 |
Praha 5/Prague 5 |
126 067 |
53 890 |
17 329 |
6 677 |
7 007 |
10 650 |
11 485 |
744 |
Praha 6/Prague 6 |
111 022 |
50 612 |
14 653 |
8 603 |
10 006 |
11 940 |
5 127 |
284 |
Praha 7/Prague 7 |
42 601 |
23 045 |
4 377 |
1 051 |
2 307 |
8 184 |
5 922 |
1 214 |
Praha 8/Prague 8 |
110 555 |
44 492 |
18 494 |
8 217 |
8 262 |
5 350 |
3 644 |
525 |
Praha 9/Prague 9 |
96 882 |
33 062 |
13 024 |
5 225 |
5 697 |
4 453 |
4 559 |
104 |
Praha 10/Prague 10 |
128 599 |
64 337 |
19 341 |
9 031 |
11 157 |
14 919 |
9 342 |
640 |
Praha 11/Prague 11 |
84 567 |
30 542 |
24 388 |
4 229 |
888 |
1 020 |
16 |
0 |
Praha 12/Prague 12 |
57 113 |
18 707 |
14 227 |
2 120 |
1 562 |
613 |
170 |
16 |
Praha 13/Prague 13 |
52 099 |
13 041 |
11 734 |
829 |
365 |
110 |
4 |
0 |
Praha 14/Prague 14 |
35 966 |
10 415 |
4 714 |
2 037 |
2 596 |
979 |
90 |
0 |
Praha 15/Prague 15 |
27 353 |
9 381 |
5 630 |
814 |
1 642 |
1 074 |
213 |
8 |
1) procenta počítána pouze z hodnocených obyvatel
percentages calculated
only from the evaluated inhabitants
Pozn.: Údaje jsou převzaty z výpočtové mapy hlukové zátěže. Hluková zátěž
je vypočtena pro denní dobu.
Note: Data from the calculation map of distribution
of the noise load. The noise load is calculated for the whole day.
Zdroj: IMIP
Source: IMIP
Tab. B6.4.4 |
Zpracované hlukové mapy sídel Completed noise maps of settlements |
Velikost sídla |
Rok |
Velikost sídla |
Rok |
Jihlava – 51 500 obyvatel/inhabitants |
2000 |
Praha, automobilová doprava – 1 184 800 obyvatel1) |
2001 |
Olomouc – 103 000 obyvatel/inhabitants |
2000 |
Jičín – 16 500 obyvatel/inhabitants |
2002 |
Praha, tramvajová doprava – 1 165 600 obyvatel1) |
2002 |
Praha, součtová mapa tramvajové a silniční dopravy – 1 165 600 obyvatel1) |
2002 |
Kladno – 71 000 obyvatel/inhabitants |
2004 |
Mladá Boleslav – 45 000 obyvatel/inhabitants |
2004 |
1) Jedná se o denní mapu a noční mapu.
Including day map and night map.
Zdroj: CENIA
Source: CENIA
B6.5 Neionizující elektromagnetická záření a elektrická a magnetická pole
Nonionizing Electromagnetic Radiation and Electrical and Magnetic Fields
Tab. B6.5.1 |
Některé technické parametry základnových stanic (ZS) a mobilních telefonů (MT) Some technical parameters of base stations (ZS) and mobile phones (MT) |
Frekvenční pásmo |
GSM 900 MHz |
DCS 1800 MHz |
UMTS 2100 MHz4) |
Typický maximální výkon na svorkách jedné antény |
40 W1) |
40 W2) |
40 W1) |
Počet antén (směrů) ZS |
3 |
3 |
- |
Referenční úroveň hustoty zářivého toku pro |
4,5 W.m-2 |
9 W.m-2 |
9,5 W.m-2 |
Typická vzdálenost, ve které je hustota zář. toku |
6 m |
4 m |
4 m |
Zisk antény, typická hodnota |
17 dBi |
18 dBi |
17 dBi |
Zářivost |
160 W.sr-1 |
200 W.sr-1 |
160 W.sr-1 |
Frekvenční pásma pro downlink5) |
935–960 MHz |
1805–1880 MHz |
2110–2170 MHz6) |
Maximální okamžitý výkon na anténě MT |
2 W |
1 W |
2 W |
Nejvyšší přípustný lokálně absorbovaný výkon8) |
2 W.kg-1 |
2 W.kg-1 |
2 W.kg-1 |
Frekvenční pásma pro uplink5) |
870–915 MHz |
1710–1780 MHz |
1920–1980 MHz6) |
1) výkonová třída typicky používaná v ČR pro ZS ve volné krajině
Power class
typically used in open landscape
2) maximální výkon do jedné antény v pásmu DCS 1800 MHz
Maximal output power
per antenna
3) parametry antény: směrová anténa, typický zisk 17 dBi, výkon 40 W
Antenna
parameters: Directional antenna with typical gain 17 dBi, output power
40 W
4) UMTS je Univerzální mobilní komunikační systém.
UMTS – Universal Mobile
Telecomunications System
5) „Downlink“ je sestupná linka od ZS k MT, „uplink“ je naopak vzestupná
linka od MT k ZS.
“Downlink” – base transmitting, mobile receiving, “Uplink”
– mobile transmitting, base receiving
6) režim FDD, kmitočtově dělený duplex, terminály pozemní složky UMTS
Frequency
Division Multiplex for terestrial transmitters
7) režim TDD, časově dělený duplex, pásmo pro uplink i downlink
Time Division Duplex, uplink and downlink
8) Používá se hodnota pro ostatní osoby podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb.
The value in Government Regulation No 480/2000 Coll. for general public
is used
9) vlastní koordinace
Self-coordinated mode
Zdroj: NRL
Source: NRL
Tab. B6.5.2 |
Referenční hodnoty pro intenzitu elektrického pole a pro velikost
magnetické indukce pro zaměstnance a pro ostatní osoby (obyvatelstvo) podle
nařízení vlády č. 480/2000 Sb.1) pro nejčastěji se vyskytující frekvence (nepřetržitá expozice) Reference values for the electric field intensity and magnetic flux density for employees and for other persons (the general public) pursuant to Czech Governmental Regulation No. 480/2000 Coll.1), for most common frequencies (continuous exposure) |
Frekvence |
Zaměstnanci Employees |
Ostatní osoby General public |
||
intenzita |
magnetická indukce |
intenzita |
magnetická indukce |
|
50 Hz |
10 000 |
500 |
5 000 |
100 |
100 MHz |
61 |
0,2 |
28 |
0,092 |
900 MHz |
90 |
0,3 |
41 |
0,14 |
1800 MHz |
127 |
0,42 |
58 |
0,2 |
1) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb. převzalo beze změn Směrnici ICNIRP 1998,
doporučenou Radou Evropy.
Governmental Regulation No. 480/2000 Coll. adopted
the limits of ICNIRP guidelines 1998, recommended by the Council of Europe.
Pozn.: Nejsou-li překročeny referenční hodnoty, nemohou být překročeny
ani nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro měrný absorbovaný výkon a (u
nízkofrekvenčního pole) pro hustotu indukovaného proudu v těle.
Note: Compliance
with the reference values ensures compliance with the basic limits given
for the specific absorption rate and (in the case of low frequency fields)
for the density of electric currents induced in the body.
Zdroj: SZÚ, NRL, WHO
Source: SZÚ, NRL, WHO
Tab. B6.5.3 |
Intenzity elektromagnetického pole v okolí TV věže v Mahlerových sadech, 1992–2005 Intensites of the electromagnetic field in the vicinity of the transmitter in Mahler’s Park, 1992–2005 |
|
Riegrovy sady |
Škroupovo náměstí |
Ulice Olšanská |
|||||||||||||||
1992 |
1993 |
1997 |
2003 |
2004 |
2005 |
1992 |
1993 |
1997 |
2003 |
2004 |
2005 |
1992 |
1993 |
1997 |
2003 |
2004 |
2005 |
|
V.m-1 |
||||||||||||||||||
DCS 1800 MHz |
. |
. |
. |
0,014 |
0,230 |
0,540 |
. |
. |
. |
0,130 |
0,046 |
0,340 |
. |
. |
. |
0,220 |
0,097 |
1,100 |
GSM 900 MHz |
. |
. |
. |
0,160 |
0,092 |
1,300 |
. |
. |
. |
0,055 |
0,092 |
0,140 |
. |
. |
. |
0,140 |
0,160 |
0,790 |
DVB-T, TV digitální/digital |
. |
. |
. |
. |
. |
0,041 |
. |
. |
. |
. |
. |
0,084 |
. |
. |
. |
. |
. |
0,022 |
TV UHF pásmo/band |
. |
. |
. |
0,065 |
0,082 |
0,290 |
. |
. |
. |
0,120 |
0,200 |
0,380 |
. |
. |
. |
0,230 |
0,210 |
0,430 |
VKV FM, rozhlas/rádio |
. |
. |
. |
0,380 |
0,880 |
0,580 |
. |
. |
. |
0,820 |
0,900 |
1,100 |
. |
. |
. |
0,210 |
0,230 |
0,210 |
Součet bez frekv. rozlišení |
1,000 |
1,100 |
. |
0,750 |
1,300 |
2,700 |
1,000 |
1,100 |
1,200 |
1,100 |
1,200 |
2,000 |
0,500 |
0,700 |
0,500 |
0,800 |
0,700 |
2,500 |
Pozn.: Měření před r. 2003 neumožňovalo frekvenční rozlišení.
Note.: Measurements
before the year 2003 are without frequency separation.
Zdroj: SZÚ, NRL
Source: SZÚ, NRL
Tab. B6.5.4 |
Intervaly naměřených úrovní intenzit elektromagnetického pole
v okolí vysílačů základnových stanic, 2001–2005 Intervals of measured levels of electromagnetic field near the base stations, 2001–2005 |
Frekvenční pásmo |
Město vč. bytů a obyvatelstvu přístupných míst |
Terén v okolí základnových stanic |
||||||
Procento z příslušné referenční hodnoty/Percentage of corresponding reference value |
||||||||
Medián |
Maximum |
Minimum |
Počet měření |
Medián |
Maximum |
Minimum |
Počet měření |
|
GSM 935-960 MHz: ref. hodnota/ |
0,030 |
10 |
0,000027 |
46 |
0,0026 |
0,28 |
0,000012 |
67 |
DCS 1805-1880 MHz: ref. hodnota/ |
0,00061 |
0,14 |
0,000010 |
32 |
0,000067 |
0,00068 |
0,0000085 |
28 |
Pozn.: Hustoty zářivého toku porovnány s referenční hodnotou pro ostatní
osoby podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb.
Note: Power densities compared
with the reference level for the general public declared in Government
Regulation No. 480/2000 Coll.
Zdroj: NRL
Source: NRL