B6 - FYZIKÁLNÍ POLE

B6.1 Stav ozonové vrstvy nad územím ČR

Poznámky k obrázkům:

Obr. B6.1.1 Odchylky měsíčních průměrů celkového ozonu od dlouhodobých normálů, 1994–2004
Obr. B6.1.2 Roční průměry celkového ozonu, 1962–2004

Dobsonova jednotka, mezinárodně označovaná D.U., je množství ozonu obsažené ve vertikálním sloupci zemské atmosféry, které by po stlačení na 1013 hPa při teplotě 0 °C vytvořilo vrstvu silnou 0,001 cm. Např. celkové množství ozonu 300 D.U. by vytvořilo za uvedených podmínek vrstvu silnou 3 mm.

Dlouhodobý normál je vypočítaný z měření v ČHMÚ Hradec Králové za období 1962–1990 pomocí národního referenčního ozonového spektrofotometru D074.

B6.2 Radiační situace

Právní rámec pro systém radiační ochrany vytváří spolu s příslušnými prováděcími předpisy zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ze dne 24. ledna 1997, ve znění platných předpisů, který mimo jiné vymezuje i úkoly státu v systému monitorování radiační ochrany situace na území ČR. Tyto úkoly jsou odraženy v kompetencích a povinnostech Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), MF ČR, MO ČR, MV ČR, MZe ČR, MŽP ČR a držitelů povolení podle tohoto zákona. Součástí monitorovacího systému je celostátní radiační monitorovací síť, jejíž funkce a organizace je upravena vyhláškou SÚJB č. 319/2002 Sb. ze dne 13. června 2002.

Radiační monitorovací síť (RMS), která je koncipována jako soustava měřicích míst a systém prostředků odborně, technicky a personálně vybavených a organizačně propojených, zajišťuje monitorování radiační situace na území České republiky, včetně přenosu dat a správy informačního systému za účelem:

RMS pracuje ve dvou režimech: v normálním režimu (obvyklá radiační situace), kdy je monitorování zaměřeno zejména na sledování časové a prostorové distribuce dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů ve složkách životního prostředí za účelem stanovení dlouhodobých trendů a včasného zjištění odchylek od nich; toto monitorování zároveň slouží k udržování organizační, technické a personální připravenosti složek monitorovací sítě k monitorování v případě vzniku či podezření na vznik radiační mimořádné situace, tj. monitorování v havarijním režimu; a v havarijním režimu, kdy je monitorování zaměřeno zejména na potvrzení vzniku radiační mimořádné situace, hodnocení vzniklé radiační situace a přípravu podkladů pro rozhodování o ochranných opatřeních, včetně určení území, kde jsou tato opatření z hlediska vzniklé radiační mimořádné situace doporučována, a na hodnocení účinnosti realizovaných ochranných opatření.

Ve složkách životního prostředí a potravních řetězců jsou monitorovány umělé radionuklidy, které tvoří významný podíl na jejich kontaminaci v případě radiační havárie a které se v nich vyskytují i v současné době (především v důsledků zkoušek jaderných zbraní a radiačních havárií) v měřitelných hodnotách. Jedná se o:

V roce 2004 prováděly v normálním režimu monitorování radiační situace na území ČR tzv. stálé složky RMS:

1. Síť včasného zjištění (SVZ), kterou tvoří systém měřicích míst provádějících nepřetržité měření dávkového příkonu na území České republiky a neprodlené informování o případném zvýšení příkonu nad obvyklé hodnoty. Součástí SVZ je teledozimetrický systém, kterým jsou prostředky pro soustavné nepřetržité měření dávek, dávkových příkonů, aktivity radionuklidů a jejich časového integrálu umístěné v prostorách jaderného zařízení. Jeho účelem je při radiační mimořádné situaci nebo podezření na ni zaznamenat a vyhodnotit únik radionuklidů do ovzduší a do vodotečí. Činnost SVZ zajišťují resorty SÚJB, MŽP ČR (ČHMÚ) a prostřednictvím teledozimetrického systému i ČEZ, a. s.

2. Síť termoluminiscenčních dozimetrů (TLD), kterou je systém pro měření dávky záření gama a která se skládá:

3. Měřicí místa kontaminace ovzduší, kterými jsou prostředky pro měření dávkového příkonu a pro zajištění odběrů vzorků aerosolů a spadů a pro jednoduché stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích, provozovaných resorty SÚJB MŽP ČR (ČHMÚ) a ČEZ, a. s.

4. Měřicí místa kontaminace potravin, kterými jsou prostředky pro odběr vzorků a stanovení aktivity radionuklidů ve článcích potravních řetězců; činnost těchto měřicích míst je zajištěna resorty SÚJB a MZe ČR (Státní veterinární ústav Praha, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, VÚLHM) a ČEZ, a. s.

5. Měřicí místa kontaminace vody, kterými jsou prostředky pro odběr vzorků a stanovení aktivity radionuklidů ve vodě, říčních sedimentech a ve vybraných vzorcích vodních živočichů; činnost těchto měřicích míst je zajišťována resorty SÚJB a MŽP ČR (VÚV T.G.M. a ČHMÚ) a ČEZ, a. s.

6. Laboratorní skupiny a Centrální laboratoř monitorovací sítě, které zajišťují odběry vzorků z životního prostředí a provádějí spektrometrické, popř. radiochemické analýzy. Centrální laboratoř provádí rovněž měření vnitřní kontaminace osob.

Poznámky k tabulkám:

Tab. B6.2.2 Průměrné roční hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu Hx (nSv.h-1) a jejich směrodatné odchylky (s) naměřené lokálními sítěmi TLD, 2001–2004

V r. 2004 nebyl zaznamenán žádný mimořádný únik radionuklidů do životního prostředí, rovněž nebylo na žádném z měřicích míst zaznamenáno překročení stanovených vyšetřovacích úrovní. Variace v hodnotách dávkového příkonu jsou způsobovány fluktuacemi přírodního pozadí.

Tab. B6.2.3 Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs v ovzduší v aerosolech, spadech a vybraných potravinách v r. 2004

V r. 2004 nebyly zaznamenány žádné závažné odchylky v obsahu umělých radionuklidů od dlouhodobých průměrů. Objemové aktivity 137Cs činily maximálně jednotky µBq.m-3. Část aktivity 137Cs v ovzduší pochází z globálního spadu, který je důsledkem dřívějších jaderných zkoušek, část z havarované JE v Černobylu.

Tab. B6.2.4 Objemová aktivita 3H, 90Sr, 137Cs v pitné vodě z vybraných zdrojů v r. 2004

Objemové aktivity 137Cs i 90Sr v pitné vodě jsou velmi malé (desetiny až jednotky mBq.l-1), případně pod mezí detekovatelnosti. Objemové aktivity 3H jsou rovněž nízké, dosahují jednotek Bq.l-1 a v průběhu času se výrazně nemění.

Tab. B6.2.5 Objemová aktivita 3H, 90Sr, 137Cs v povrchové vodě z vybraných zdrojů v r. 2004

Objemové aktivity 3H jsou nízké a vyjma řek Vltavy, Dyje a Moravy jsou ve všech vodotečích stejné. Nevýznamné zvýšení objemové aktivity 3H v řekách Vltavě, Dyji a Moravě je způsobeno výpustmi z jaderných elektráren Temelín a Dukovany.

Tab. B6.2.7 Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs ve vzdušném aerosolu, spadech a vybraných potravinách v okolí JE Temelín v r. 2004

Podobně jako v jiných letech ve složkách/komoditách životního prostředí a potravních řetězců v okolí jaderných elektráren nebyly nalezeny významné rozdíly v obsahu radionuklidů ve srovnání s ostatními částmi území ČR.

Na celotělovém počítači SÚRO v Praze pokračovalo i v r. 2004 monitorování vnitřní kontaminace 137Cs u referenční skupiny celkem 30 osob (15 mužů, 15 žen), převážně obyvatel Prahy ve věku od 22 do 64 let. Průměrná aktivita 137Cs v těle jedné osoby byla na základě těchto měření odhadnuta na 22 Bq.

Stejně jako v uplynulých letech byl proveden celostátní průzkum vnitřní kontaminace 137Cs prostřednictvím měření aktivity 137Cs vyloučeného močí za 24 hodiny. Bylo sledováno 42 žen a 30 mužů, kteří svými stravovacími návyky představují zhruba průměrnou populaci. Průměrná hodnota aktivity 137Cs, vyloučená močí za 24 hodin, byla 0,21 Bq a tomu odpovídající přepočtený průměrný obsah (retence) aktivity 137Cs v těle 35 Bq.

Odhad úvazku efektivní dávky, založený na výsledcích celostátního průzkumu, je pro 137Cs roven 1,1 µSv. Meziroční změny vnitřní kontaminace 137Cs jsou téměř nepozorovatelné, obdobně jako tomu bylo v delším časovém období po zkouškách jaderných zbraní v atmosféře (viz „Zpráva o radiační situaci na území ČR v roce 2004“, SÚRO/SÚJB, 2004).

Výsledky monitorování výpustí jaderných elektráren ČEZ, a. s., Temelín a Dukovan do ovzduší a vodotečí a okolí těchto elektráren v r. 2004 ukázaly, že do ovzduší bylo v JE Dukovany vypuštěno pouze 0,43 %, v JE Temelín 1,99 % autorizovaných limitů; podobně do vodotečí v JE Dukovany 32,78 % a v JE Temelín 46,20 % autorizovaných limitů (podrobné výsledky – viz Zpráva o radiační situaci na území ČR v roce 2004 a www.sujb.cz; www.cez.cz).

B6.3 Radonové riziko

Expozice obyvatel dceřiným produktům radonu v ovzduší budov se v ČR, v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, posuzuje podle dlouhodobého (ročního) průměru objemové aktivity radonu (dále OAR) v ovzduší místností. Jak ukázal výběrový průzkum OAR v bytovém fondu, patří Česká republika s průměrnou hodnotou OAR = 116 Bq.m-3 ke státům s nejvyšší expozicí obyvatelstva dceřinými produkty radonu v celosvětovém měřítku.

V r. 1999 byla zahájena další etapa tzv. Radonového programu schválená usnesením vlády ČR č. 538 ze dne 31. května 1999 – o Radonovém programu ČR, novelizovaném v důsledku změny územní správy usnesením č. 970 ze dne 7. října 2002. V rámci této etapy pokračuje vyhledávání objektů se zvýšeným rizikem radonu a nadále je poskytován státní příspěvek na realizaci protiradonových opatření u bytů a domů, školských zařízení a veřejných vodovodů.

Česká republika patří – rozsahem vyhledávacího programu i prováděním protiradonových opatření – k zemím s nejrozvinutějším radonovým programem na světě.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B6.3.1 Výsledky programu na vyhledávání domů s vyšším radonovým rizikem, 1994–2004

Od začátku průzkumu do konce r. 2004 (včetně výsledků z 80. let) bylo provedeno měření ve více než 145 000 bytech, zejména v rodinných domech, z toho ve více než 25 000 z nich byly zjištěny hodnoty OAR, které přesahují hodnotu 400 Bq/m3 (tj. směrnou hodnotu pro zásah, která je stanovena vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb.). V roce 2004 bylo takových domů/bytů identifikováno 423.

Tab. B6.3.2 Radonový program – počet provedených protiradonových opatření v jednotlivých typech objektů, 1999–2004

V přehledu nejsou uvedeny počty objektů z rynholeckého škvárobetonu ozdravených nebo vykoupených státem, které byly zahrnuty do údajů ve Statistické ročence životního prostředí České republiky 1996. Nejsou započítány rozestavěné objekty a zařízení, ale pouze ty, kde byla v daném roce ozdravná opatření  kolaudována.

Po r. 1998 došlo při poskytování státního příspěvku na zjišťování rizik vyplývajících z přítomnosti radonu ve vnitřním ovzduší staveb a ve vodách pro veřejné zásobování a na realizaci protiradonových opatření k několika změnám. Zatímco do r. 1997 se vycházelo z nejvyšší koncentrace radonu v pobytové místnosti objektu, od r. 1998 se vycházelo pro přiznání státního příspěvku z průměrné koncentrace radonu v pobytovém prostoru nad 400 Bq.m-3.

Od r. 2003 se státní příspěvek poskytuje dle vyhlášky č. 107/2003 Sb., v případě domů/bytů až po překročení úrovně průměrné objemové aktivity radonu 1000 Bq.m-3, v případě vybraných objektů pro děti a mládež 400 Bq.m-3. Zároveň byla zavedena důslednější kontrola čerpání státního příspěvku tím, že jeho proplacení je vázáno na provedení ozdravných opatření a prokázání jeho účinnosti kontrolním měřením.

Obr. B6.3.1 Mapování radonového indexu geologického podloží v měřítku 1 : 50 000

V r. 2004 zpracovala Česká geologická služba ve spolupráci s firmami z Asociace Radonové Riziko 31 map radonového indexu geologického podloží, čímž počet dokončených map vzrostl na 183 mapových listů z celkového počtu 214 listů, pokrývajících území České republiky. Mapování bylo soustředěno do oblasti severní Moravy. Mapy byly vytištěny a předány Ministerstvu životního prostředí, Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a do archivu České geologické služby. Kromě tištěné formy byly všechny dokončené mapy převedeny na interaktivní CD-ROM a pro veřejnost zpřístupněny na internetových stránkách www.geology.cz. V r. 2005 bude dokončeno zbývajících 29 listů map (na obrázku vyznačeno bíle), čímž bude kompletně pokryto území České republiky.

V rámci zpracování dat z map radonového indexu geologického podloží byla provedena pilotní studie závislosti koncentrací radonu na vzdálenosti od zlomových struktur v regionálním měřítku 1 : 50 000 (území ČR). Výsledky prokazují jednoznačnou závislost nárůstu koncentrací radonu a rozsahu hodnot zejména na měřených plochách, klasifikovaných vysokou kategorií radonového indexu. Lokalizace ploch v geologicky a radiometricky relativně homogenním podloží moravskoslezského kulmu rovněž ukazuje na souvislost s recentními geodynamickými jevy.

B6.4 Hluk

Hluk v životním prostředí je v čase velmi proměnlivý, protože je asi z 85 % způsobován dopravou. Pro popis akustické situace v životním prostředí se používá jako deskriptor ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq. Ekvivalentní hladina proměnného akustického tlaku má v daném časovém intervalu stejnou číselnou hodnotu jako akustický tlak v čase ustálený, vyjadřuje se v decibelech (dB). Roztřídění do hladinových intervalů po 5 dB odpovídá praxi OECD, limitní hodnoty stanovuje svými předpisy MZ ČR.

V ČR nebyl hluk v prostředí až dosud soustavně monitorován tak, jak je tomu ve všech ostatních zemích OECD. Výsledky konkrétních měření byly vesměs pořizovány pro jiné cíle a dílčí potřeby. V souladu s požadavky EU a OECD byla provedena pilotní studie v okrese Beroun a na ni navazující šetření v okresech Pardubického a Středočeského kraje. Jsou zpracovány emisní hlukové mapy kraje Plzeňského, Karlovarského a Libereckého. Perspektivním cílem je validní zmapování hlukové situace na celém území ČR a stanovení počtu osob zasažených hlukem ze silniční dopravy.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Obr. B6.4.1 Zatížení komunikační sítě hlukem z automobilové dopravy ve vybraných okresech Středočeského kraje v r. 2000

Situace v okresech Beroun a Benešov byla představena v předchozích ročenkách ŽP. K ilustraci hlukových poměrů na jiném místě je na obr. B6.4.1 zobrazeno zatížení komunikační sítě hlukem z automobilové dopravy v okrese Kladno v r. 2000.

Okres Beroun má rozlohu 662 km2, počet obyvatel je 75 348, ve srovnání s ním jsou rozloha okresu Benešov 1444 km2, počet obyvatel 93 220 a hustota zalidnění přibližně poloviční. Okres Kladno má rozlohu 691 km2, ale hustotu zalidnění 217 osob/km2, v jeho dvou průmyslových městech žije téměř polovina všech obyvatel okresu.

Tab. B6.4.3 Výsledky zjišťování zatížení populace hlukem v hl. m. Praze, 2000–2002

V letech 2001–2002 byla vypracována výpočtová hluková mapa města. Data v tabulce jsou získána z této hlukové mapy.

B6.5 Neionizující elektromagnetická záření a elektrická a magnetická pole

V lednu 2001 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Převzalo beze změn hygienické limity ze směrnice komise ICNIRP (Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením) a zahrnuje elektromagnetická pole z intervalu frekvencí od nuly (statická elektrická a statická magnetická pole) až po elektromagnetická záření s frekvencemi do 1,7.1015 Hz (krátkovlnná hranice ultrafialového záření). Pro nízké a rádiové frekvence nařízení stanoví nejvyšší přípustné hodnoty pro dozimetrické veličiny – hustotu elektrického proudu indukovaného v těle a pro měrný absorbovaný výkon, a současně stanoví referenční hodnoty pro parametry elektromagnetického pole, jejichž dodržení zaručuje, že nejvyšší přípustné hodnoty nemohou být překročeny. Pro obyvatelstvo („ostatní osoby“) jsou tyto hodnoty nižší než pro zaměstnance (viz tab. B6.5.3). Pro infračervené, viditelné a ultrafialové záření jsou stanoveny jen nejvyšší přípustné hodnoty, stejné pro ostatní osoby i pro zaměstnance.

Intenzity elektrických a magnetických polí a elektromagnetického záření překračující referenční hodnoty nebo nejvyšší přípustné hodnoty se vyskytují v blízkosti antén silných vysílačů a v některých speciálních provozech, kde jsou vodiče protékané velmi vysokými proudy, například u nízkofrekvenčních indukčních pecí. U drátů vzdušných vedení vysokého napětí klesne i při maximálním přenášeném výkonu magnetická indukce na hodnotu 100 mikrotesla (referenční hodnota pro ostatní osoby při frekvenci 50 Hz) již ve vzdálenosti rovné přibližně 2 m od kteréhokoli z vodičů. V současné době pokračuje systematické měření ve vozech s elektrickou trakcí s cílem ověřit, zda jsou stanovené limity splněny ve všech přístupných místech.

I v místech, kde nejsou překročeny hygienické limity, může přítomnost neionizujících elektromagnetických polí a záření nepříznivě působit na životní prostředí. Například v noci, kdy jsou oči přizpůsobeny tmě, je pohled do světla některých nevhodně řešených technických zdrojů s velkým jasem velmi nepříjemný a zhoršuje také prostředí pro noční živočichy, ptáky a hmyz v to počítaje. Nízkofrekvenční magnetické pole generované proudy protékajícími silovými kabely, jaké vedou například pod chodníky z měníren k trolejím tramvají, ruší i při hodnotách řádově nižších, než jsou hygienické limity, obraz na obrazovkách televizních přijímačů a počítačových monitorů s vakuovou obrazovkou a zhoršuje tím pohodu bydlení i podmínky pro práci.

Další a podrobnější informace o fyzikálním prostředí lze získat v následujících zdrojích:

„Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí“ (periodická souhrnná zpráva), vydal SZÚ Praha,
„Praha – životní prostředí“ (periodické ročenky), vydal IMIP Praha, http://www.hygpraha.cz/odbory/oddeleni1.htm,
archiv Státního zdravotního ústavu, viz též http://www.szu.cz,
„Radiační situace na území České republiky“ (periodické ročenky), vydal SÚRO Praha, http://www.suro.cz.

B6 - PHYSICAL FIELDS


B6.1 Condition of the Ozone Layer over the Czech Republic

Notes for Figures:

Fig. B6.1.1 Deviations of the total ozone monthly averages from the long-term normal values, 1994–2004
Fig. B6.1.2 Annual average total ozone, 1962–2004

The Dobson unit, internationally abbreviated to D.U., is the amount of ozone contained in a vertical column of the Earth’s atmosphere, that would form a layer 0.001 cm thick at a pressure of 1013 hPa and a temperature of 0 °C. For example, a total amount of ozone equal to 300 D.U. would form a layer 3 mm thick under these conditions.

The long-term normal value is calculated from measurements by ČHMÚ in Hradec Králové for the period 1962–1990 by the national reference ozone spectrophotometer D074.

B6.2 Radiation Situation

The legal foundation for the system of radiation protection creates, together with relevant implementing regulations, in Act No. 18/1997 Coll., on peaceful utilization of nuclear energy and ionising radiation (the Atomic Act), of January 24, 1997, as amended, which among others defines the tasks concerning the monitoring of radiation situation on the CR territory. These tasks are reflected in the competences and obligations of the State Office for Nuclear Safety (SÚJB), MF ČR, MO ČR, MV ČR, MZe ČR, MŽP ČR and licensees under this Act. A part of the radiation monitoring system is also the National Radiation Monitoring Network whose function and organization are defined by Decree No. 319/200 Coll., of June 13, 2002.

The Radiation Monitoring Network (RMN), which is conceived as a system of monitoring points and a system of the facilities scientifically, technically and personally equipped that are organisationally interconnected, ensures a monitoring of radiation situation on the territory of the Czech Republic including the data transfer and the information system management, for the purpose of:

  • evaluation of radiation situation for needs of monitoring and assessing the state of exposure;
  • making decision on the countermeasures to reduce or avert exposure in case of a radiation accident;
  • international exchange of information and data about a radiation situation; and
  • public release and promotion of data and information about the radiation situation on the territory of the Czech Republic.

The monitoring network operates in two modes: in the normal mode of operation (normal radiation situation) in which monitoring is mainly concentrated on the observation of time and spatial dose distributions, dose rates and radionuclide concentrations in the environmental components for the purpose determining long-term trends and early detection of any variations from these trends; this monitoring also serves for maintaining the organisational, technical and personal preparedness of RMN components for monitoring in the evant of emergency or suspicion of it; and in emergency mode of operation (radiation emergency) when the monitoring is mainly concentrated on confirmation of the occurence of radiation emergency, evaluation of the radiation situation that has arrived and the preparation of the data for making decision on the countermeasures, including the specification of the areas where the countermeasures shall be recommended, and evaluation of the efficiency of protective countermeasures being implemented.

Concerning environment and food-chains, artificial radionuclides which create an important part of contamination in case of radiological accident and which occur there (esp. due to nuclear weapons tests and radiological accidents) in measurable amounts are monitored. It means:

  • in the atmosphere 137Cs, 90Sr, 239+240Pu, 85Kr, 3H, 14C,
  • in foodstuff 137Cs, 90Sr, 3H,
  • in human bodies 137Cs.

In 2004, radiation monitoring on the territory of the CR was carried out in normal mode by the so called regular components, which are:

1. The Early Warning Network (EWN) which is composed of a system of monitoring points which perform continuous measurement of dose rates on the territory of the Czech Republic and give immediate information about a possible increase of dose rates above the normal value; a part of the EWN is a teledosimetric system which includes the equipment for systematic and continuous measurements of doses, dose rates, radionuclide concentrations and their time integrals at the site of a nuclear installation to record and evaluate releases to the atmosphere and watercourses during any radiological emergency or a suspicion on radiological emergency. EWN activities are ensured by departments of SÚJB and MŽP ČR (Czech Hydrometeorological Institute – ČHMÚ) and nuclear power plant (NPP) licensee, i. e. ČEZ, plc. by means of the teledosimetric system.

2. The thermoluminescent dosimeter network, which is a system for gamma dose measurements on the territory of the Czech Republic; this network is composed of:

  • so called territorial network operated by the department of SÚJB,
  • so called local network, i. e. measuring points in the NPPs vicinity, operated by the department of SÚJB and ČEZ, plc.

3. Air contamination monitoring points which are provided with the equipment for dose rate measurements, aerosol and fallout sampling, and simple radionuclide concentration evaluation in these samples; these monitoring points are operated by the departments of SÚJB, of MŽP ČR (ČHMÚ) and by ČEZ, plc.

4. Foodstuffs contamination monitoring points which are provided with the equipment to determine the radionuclide concentrations in food chains; these measuring points activities are ensured by the departments of SÚJB and by MZe ČR (State Veterinary Institute, Czech Agriculture and Food Inspection Authority, Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture, Forestry and Game Management Research institute) and ČEZ, plc.

5. Water contamination monitoring points which are provided with the equipment for the evaluation of radionuclide concentrations in water, river sediments and fish samples; these measuring points activities are ensured by the departments of SÚJB, of MŽP ČR (T.G.M. Water Research Institute and ČHMÚ) and by ČEZ, plc.

6. Laboratory groups and Central monitoring network laboratory that take the environmental samples and perform their spectrometric and/or radiochemical analyses. Central laboratory performs measurements of human internal contamination as well.

Notes for Tables:

Tab. B6.2.2 Mean annual photon dose equivalent rate values Hx (nSv.h-1) and their standard deviations (s) measured by the local TLD networks, 2001–2004

In 2004, no release of radionuclides into the environment was detected and no oversteps of stated intervention levels were registered at any of the monitoring sites. The variations in dose rate values are caused by fluctuations of the natural background.

Tab. B6.2.3 Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in 2004

In 2004 there were no serious deviations in the content of artificial radionuclides from the long-term average. The volume activity of 137Cs amounted to some µBq.m-3 at most. A part of the activity of 137Cs in atmosphere originates from global fallout, which is a consequence of earlier nuclear testing and partly from the accident at the Chernobyl NPP.

Tab. B6.2.4 Volume activities of 3H, 90Sr, 137Cs in drinking water from selected sources in 2004

Volume activity of 90Sr and 137Cs is very low (tenths to units of mBq.l-1) or below the detection limit. Volume activity of 3H is also low, reaching values of units of Bq.l-1, and does not change considerably much over time.

Tab. B6.2.5 Volume activities of 3H, 90Sr, 137Cs in surface waters from selected sources in 2004

The volume activities in all water bodies are low and, with the exception of the Vltava, Dyje and Moravia rivers, equal. Slightly higher values for the Vltava, Dyje and Moravia rivers are due to the effluents from the NPP at Dukovany and Temelín.

Tab. B6.2.7 Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in the vicinity of Temelín nuclear power plant in 2004

As in the preceding years, no remarkable differences between radionuclide contamination of components/commodities of the environment and food-chains taken from the nuclear power plants vicinities or other areas of the Czech Republic were found.

Monitoring of the internal exposure with 137Cs in a reference group of 30 persons (15 men, 15 women), mostly inhabitants of Prague, age 22 to 64 years continued on the whole body counter of the SÚRO in Prague in 2004 year. The mean activity in a body of one person estimated on the basis of these measurements was 22 Bq.

As well as in previous years, nationwide survey of 137Cs internal exposure was carried out by means of measurements of 137Cs activity excreted by 24 hours urine. The samples of urine from a group of 42 women and 30 men who with their nutritional habits approximately represented general population, were analysed.

The average activity of 137Cs excreted by 24 hours urine was equal to 0,21Bq. The calculated average content (retention) of 137Cs activity in a body under the assumption of continuous constant intake of 137Cs, amounts to 35 Bq.

Assessment of committed effective dose based on the results of the nationwide survey is equal to 1,1 µSv for 137Cs. Changes of 137Cs internal contamination during a year are almost negligible, analogous to the longer time period after the tests of nuclear weapons in the atmosphere (“Report on radiation situation on the territory of the Czech Republic in 2004”, SÚRO/SÚJB, 2004).

The results of monitoring discharges at the ČEZ, plc., Temelín, and Dukovany nuclear power plants into the atmosphere, water, and surroundings of these power plants in 2004 showed that the Dukovany power plant released only 0.43 % of the authorized limits into the atmosphere, while Temelín released 1.99 %. Similarly, Dukovany released 32.78 % of the authorized limits into the water, while Temelín released 46.20 %. A report on the radiation situation on Czech territories in 2004 can be found at www.sujb.cz and www.cez.cz.

B6.3 Radon Risk

Exposure of the population to the radon daughters in buildings in the Czech Republic is in compliance with Decree 307/2002 Coll., on radiation protection, evaluated as the long-term annual mean of radon concentration in the indoor environment. As it was shown in a survey of radon levels in dwellings, the Czech Republic, with its mean value of radon concentration – EEC – 116 Bq.m-3, is one of the states in the world with the highest exposure of the population to the radon daughters.

In 1999 another stage of the Radon Programme was launched; this program was approved by Government Decision No. 538 from May 31, 1999, concerning the Radon Programme of the Czech Republic, and was amended by Decision No. 970 of October 7, 2002. This stage required the continuation of the survey of homes with an elevated radon risk and continued to provide a state contribution for remediation in residences, school facilities, and the public water system.

Thanks to the extent of their search programmes and remediation programmes, the Czech Republic belongs among the countries with the most developed radon programmes in the world.

Notes for Tables and Figures:

Tab. B6.3.1 Results of the programme to identify buildings with elevated radon risk, 1994–2004

In the period up to 2004, an indoor radon survey was carried out in more than 145 000 flats or residential houses. In more than 25 000 of them, OAR higher than 400 Bq.m-3 were found (the intervention level set by Decree of SÚJB No. 307/2002 Coll. In 2004, totalling 423 of such dwellings were identified.

Tab. B6.3.2 Radon Program – number of anti-radon measures implemented in individual types of buildings, 1999–2004

The survey does not include the number of buildings made from Rynholec slag-concrete migrated or purchased by the state, which were included in the data in the Environmental Statistical Yearbook for the Czech Republic in 1996. The information does not include uncompleted mitigation in buildings and facilities, but only those that passed building inspections in the given year.

After 1998, the system of granting state financial support for identification of risk emerging from radon occurrence in living space and drinking water for public supply and relevant remedial measures was amended. Whilst till 1997, a maximum radon concentration in living room was decisive from 1998 it was the average radon concentration higher than 400 Bq.m-3.

Since 2003, according to Decree No. 107/2003 Coll., the financial support has been granted only if the level 1000 Bq.m-3 of average radon volume activity or in case of specific buildings served for children and young the level of 400 Bq.m-3 was overcome. In parallel, more consistent check of the remediation efficacy was introduced.

Fig. B6.3.1 Mapping of the radon index in the geological bedrock on a ratio scale 1 : 50 000

In 2004, the Czech Geological Survey, in cooperation with companies from the Radon Risk Association, prepared 31 maps of the radon index of the geological basement, increasing the number of completed maps to 183 map sheets of a total number of 214 sheets covering the area of the Czech Republic. The mapping was concentrated in the areas of northern Moravia. The maps were printed and submitted to the Ministry of the Environment, State Office for Nuclear Safety and the archives of the Czech Geological Survey. In addition to the printed forms, all the completed maps were also transferred to interactive CD-ROM and made available to the general public on the web site www.geology.cz. The remaining 29 pages of maps will be completed in 2005 (marked in white in the Figure), after which the entire territories of the Czech Republic will be covered.

Within the framework of processing data from the radon index map of the geological bedrock a pilot study was conducted to examine the link between radon concentrations and the distance from the fault structure in a regional scale of 1 : 50 000 (Czech territory). The results show a distinct link between the growth of radon concentrations and the extent of the values, particularly on measured areas classified as high radon index categories. The localization of areas in relatively homogenous geological and radiometric bedrock of the Moravian-Silesian carboniferous shale layers also show a connection to recent geological phenomena.

B6.4 Noise

Noise in the environment is very variable over time, due to the fact that about 85 % is caused by transportation. Thus, a description of acoustic conditions in the environment employs the equivalent level of acoustic pressure A, LAeq as a descriptor. The equivalent level of variable acoustic pressure for a given time interval has the same numerical value as the acoustic pressure at steady state and is expressed in decibels (dB). Classification in 5 dB intervals corresponds to OECD practice; the Ministry of Health of the Czech Republic sets limiting values in its regulations.

Noise in the environment has not until now been consistently monitored in the Czech Republic as in the other OECD states. The results of specific measurements are mostly obtained for other purposes and individual needs. In accordance with the EU and OECD requirements, a pilot study was carried out in the district of Beroun and a related study was carried out in districts of the Pardubice and Central Bohemian regions. Noise emission maps have been compiled for the Plzeňský, Karlovarský and Liberecký Regions. It is hoped that this will lead to valid mapping of noise conditions in the entire territory of the Czech Republic as well as to an overall count of the number of individuals affected by noise from the highway system.

Notes for the tables and figures:

Fig. B6.4.1 Noise levels in the highway network from automobile transport in selected districts of the Středočeský Region in 2000

Conditions in Beroun and Benešov were described in the previous environmental yearbooks. Noise levels at another place are illustrated in Fig. B6.4.1, depicting noise levels in the highway network from automobile transport in the Kladno district in 2000.

The Beroun district has an area of 662 km2, 75 348 inhabitants, while the area of the Benešov district is 1444 km2, with 93 220 inhabitants and approximately half the population density. The Kladno District has an area of 691 km2 but has a population density of 217 inhabitants/km2; nearly half of the district’s inhabitants live in the two industrial cities in this district.

Tab. B6.4.3 The results of a noise burden study in selected parts of the Capital City of Prague, 2000–2002

A calculated noise map for cities was prepared in 2001–2002. The data in the table were obtained from this noise map.

B6.5 Nonionizing Electromagnetic Radiation and Electrical and Magnetic Fields

In January 2001, a new Government Regulation No. 480/2000 Coll., on protection of health against nonionizing radiation, came into force. It adopted without any change the guidelines published in 1998 by ICNIRP (International Commission on Non-Ionising Radiation Protection). It covers electromagnetic fields in the frequency range from zero (static electric and static magnetic fields) up to electromagnetic radiation with frequencies of 1.7 . 1015 Hz (the short wave edge of ultraviolet radiation). Basic limits for exposure by low frequency and radiofrequency fields have been set for induced current density and for specific absorption rate (SAR) in the body. At the same time, reference levels which, if not exceeded, ensure that the basic limits cannot be exceeded, have been introduced for field intensities and power density. For general public, both basic limit values and reference levels are lower than for employees (see Tab. No. B6.5.3). For infrared, visible and ultraviolet radiation, only basic limits are set, without distinguishing between employees and the general public.

Electric and magnetic fields higher than the set reference values or basic limit values can be found near the antennas of high power transmitters and near special devices with conductors carrying strong low frequency currents, e.g. induction ovens. Near high voltage power lines, the magnetic induction already falls to the reference value for general public (100 microtesla) at a distance of about two metres from the conductor, even at maximum transmitted power. In electric traction vehicles (including trams and trains), systematic measurements continue to verify whether the guidelines are satisfied in all accessible places.

Nevertheless, even in places where the hygienic limits are not exceeded, fields and radiation may sometimes have an unfavourable impact on the environment. For example, at night, when the eyes are accustomed to darkness, some technical light sources with high brightness may cause an unpleasant feeling to humans and, certainly, negatively influence living conditions for nocturnal animals like owls, bats and insects. Low-frequency and slowly varying magnetic fields generated by currents flowing through underground power cables disturb the picture on vacuum ray tubes used in TV sets and PC monitors even at values an order of magnitude lower than the hygienic limits, thus worsening well-being and working conditions.

Further, more detailed information can be obtained from the following sources:

National Institute of Public Health – The system of monitoring the state of health of the population of the Czech Republic in relation to the environment (periodical summary report)
IMIP Prague – Prague – Environment (periodic yearbooks) http://www.hygpraha.cz/odbory/oddeleni1.htm
Archive of the National Institute of Public Health, see also http://www.szu.cz
“Report on radiation situation on the territory of the Czech Republic” (periodical summary report), http://www.suro.cz.


B6.2  Radiační situace
          Radiation Situation

Tab. B6.2.1 Čtvrtletní průměry příkonu fotonového dávkového ekvivalentu Hx (nSv.h-1) a jejich směrodatné odchylky (s) stanovené teritoriální sítí termoluminiscenčních dozimetrů v r. 2004
Quarterly average photon dose equivalent Hx rate (nSv.h-1) and its standard deviations (s), measured by the territorial TLD network in 2004

Region

Hl. m. Praha
Capital City
of Prague

Středočeský
Středočeský

Jihočeský
Jihočeský

Plzeňský
Plzeňský

Karlovarský
Karlovarský

Počet měřících míst        Number of measuring points

13

25

25

17

8

HX ± s

I/2004

122 ± 15

131 ± 35

143 ± 24

124 ± 22

121 ± 31

II/2004

121 ± 13

130 ± 37

164 ± 21

135 ± 20

129 ± 27

III/2004

124 ± 15

136 ± 37

162 ± 18

127 ± 21

125 ± 29

IV/2004

117 ± 12

129 ± 36

157 ± 24

138 ± 28

130 ± 37

Region

Ústecký
Ústecký

Liberecký
Liberecký

Královehradecký
Královehradecký

Pardubický
Pardubický

Vysočina
Vysočina

Počet měřících míst        Number of measuring points

16

8

12

6

14

HX ± s

I/2004

116 ± 28

119 ± 46

98 ± 17

113 ± 40

139 ± 34

II/2004

115 ± 22

133 ± 34

98 ± 19

114 ± 32

153 ± 30

III/2004

111 ± 25

125 ± 25

113 ± 14

132 ± 29

153 ± 26

IV/2004

104 ± 22

121 ± 33

116 ± 12

130 ± 35

147 ± 24

Region

Jihomoravský
Jihomoravský

Olomoucký
Olomoucký

Zlínský
Zlínský

Moravskoslezský
Moravskoslezský

 

Počet měřících míst        Number of measuring points

12

9

7

12

 

HX ± s

I/2004

116 ± 20

100 ± 16

103 ± 12

103 ± 19

 

II/2004

129 ± 17

119 ± 12

117 ± 6

120 ± 15

 

III/2004

128 ± 17

117 ± 17

118 ± 14

121 ± 19

 

IV/2004

126 ± 18

123 ± 14

112 ± 7

124 ± 12

 

Pozn.: Hx – průměrná hodnota, s – směrodatná odchylka
Notes: H
x – average value, s – standard deviation

Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO

Tab. B6.2.2 Průměrné roční hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu Hx (nSv.h-1) a jejich směrodatné odchylky (s) naměřené lokálními sítěmi TLD, 2001–2004
Mean annual photon dose equivalent rate values Hx (nSv.h-1) and their standard deviations (s), measured by the local TLD networks, 2001–2004

Oblast/Area

JE Dukovany/NPP Dukovany

JE Temelín/NPP Temelín

Pracoviště
Relevant workplaces

LRKO

SÚRO/RC Brno

LRKO

SÚRO/RC
Č. Budějovice

Počet měřících míst
Number of measuring points

37

12

34

9

 

HX ± s

2001

95 ± 15

131 ± 14

112 ± 12

131 ± 14

2002

97 ± 17

117 ± 22

119 ± 13

133 ± 14

2003

98 ± 18

120 ± 21

119 ± 11

138 ± 10

2004

93 ± 21

126 ± 23

115 ± 12

142 ± 15

Pozn.: Hx – průměrná hodnota, s – směrodatná odchylka
Položky typu SÚRO/RC při specifikaci pracoviště znamenají, že SÚRO provádí měření a zpracování výsledků, RC zajišťuje rozvoz a svoz dozimetrů.
Měřicí místa LRKO v okolí JE Dukovany jsou ve výšce 3 m nad úrovní terénu, zatímco všechna ostatní měřicí místa teritoriální i lokálních sítí TLD jsou ve výšce 1 m.

Note: Hx – average value, s – standard deviations
SÚRO/RC items means that SÚRO performs measurements and data processing and RC provides transport of dosemeters to/from measuring points.
LRKO measuring points in the vicinity of NPP Dukovany have been placed at a height of 3 m above the ground level while other measuring points of both territorial and local networks are at a height of 1 m.

Zdroj: SÚRO/SÚJB
Source: SÚRO/SÚJB

Tab. B6.2.3 Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs v ovzduší v aerosolech, spadech a vybraných potravinách v r. 2004
Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in 2004

Složka
Component

Jednotka
Unit

Střední hodnota
Mean value

95% meze tolerance1)
95% tolerance limit1)

Počet měření
Number of
measurements

Z toho > MVA2)
Of which,
> MSA2)

Aerosoly
Aerosols (SPM)

Bq.m-3

6,7E-7

1,6E-8 – 4,6E-6

430

170

Spady
Fallout

Bq.m-2

4,4E-2

1,4E-3 – 3,4E-1

97

35

Mléko
Milk

Bq.l-1

-

< 3,2E-3 – 8,0E-13)

127

98

Maso hovězí
Beef

Bq.kg-1

3,2E-1

5,9E-4 – 3,3E+0

174

88

Maso vepřové
Pork

Bq.kg-1

1,0E-1

2,8E-4 – 1,2E+0

113

42

Drůbež
Poultry

Bq.kg-1

3,7E-2

1,9E-4 – 5,5E-1

60

14

Zelenina
Vegetables

Bq.kg-1

-

< 1,0E-2 – 2,1E-13)

26

5

Ovoce
Fruit

Bq.kg-1

-

< 2,2E-2 – 1,4E-13)

21

7

Lesní plody
Wild berries

Bq.kg-1

-

< 9,1E-2 – 6,0E+23)

27

24

Houby lesní
Forest mushrooms

Bq.kg-1

-

1,0E-1 – 7,7E+33)

65

65

Pozn.: Výraz 1,0E+8 je hodnota 1,0.108. V tabulce jsou zahrnuty výsledky měření resortu SÚRO/SÚJB a MZe ČR.
Note: Expression 1,0E+8 is value 1,0.10
8. In the table, monitorng results of SURO/SUJB and MZe ČR are included.

1) 95% mez tolerance – interval, kde se očekává 95 % hodnot sledované veličiny.
95% tolerance limits – interval within which 95 % of the values of the monitored parameter can be expected to be found.

2) MVA – minimální významná aktivita pro hladinu spolehlivosti 95 %
MSA – minimum significant activity for 95 % confidence level

3) Jako charakteristika souboru dat je vzhledem k jeho vlastnostem použito rozpětí hodnot.
A range of values is used as a characteristic of the data-set due to the properties of this data-set.

Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO

Tab. B6.2.4 Objemová aktivita 3H, 90Sr, 137Cs v pitné vodě z vybraných zdrojů v r. 2004
Volume activities of 3H, 90Sr, 137Cs in drinking water from selected sources in 2004

Odběrové místo
Sampling site

Objemová aktivita 3H
Volume activities of 3H

Objemová
aktivita 137Cs
Volume
activities
of
137Cs

Objemová
aktivita 90Sr
Volume
activities
of
90Sr

[Bq/l]

1. čtvrtletí
1st quarter

2. čtvrtletí
2nd quarter

3. čtvrtletí
3rd quarter

4. čtvrtletí
4th quarter

Rok
Year

Rok
Year

Káraný (Jizera)

1,2E+0

1,0E+0

9,0E-1

1,1E+0

< 2,0E-4

< 2,9E-3

Jesenice (Želivka)

1,5E+0

1,3E+0

1,6E+0

1,6E+0

< 2,0E-4

< 8,2E-3

Kružberk (Odra)

1,1E+0

1,2E+0

< 6,0E-1

1,6E+0

3,5E-4

3,6E-3

Fláje (Ohře)

0,7E-1

1,5E+0

1,5E+0

1,0E+0

2,1E-3

3,9E-3

Křižanovice (Labe)

9,0E-1

< 6,0E-1

1,4E+0

< 6,0E-1

2,2E-4

< 2,0E-3

Vír (Morava)

< 6,0E-1

2,0E+0

1,4E+0

8,0E-1

< 3,0E-4

< 2,0E-3

Římov (Vltava)

< 6,0E-1

9,0E-1

9,0E-1

1,2E+0

< 4,0E-4

< 2,0E-3

Podolí (Vltava)

1,6E+1

4,1E+0

4,3E+0

8,7E+0

-

-

Pozn.: měření 90Sr a 137Cs ve všech zdrojích jednou za rok, měření 3H v každém čtvrtletí
Note: Measurement of
90Sr a 137Cs in all places – once a year, measurement of 3H once a quarter

znak „<“ – minimální významná aktivita (MVA) pro hladinu spolehlivosti 95 %
sign “<” – minimum significant activity (MSA) for confidence level 95 %

Vzorkování a měření: SÚRO Praha a VÚV T.G.M.
Sampling and measurement: SÚRO and VÚV T.G.M.

Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO

Tab. B6.2.5 Objemová aktivita 3H, 90Sr, 137Cs v povrchové vodě z vybraných zdrojů v r. 2004
Volume activities of 3H, 90Sr, 137Cs in surface waters in selected sources in 2004

Povodí – profil
Sampling site

Objemová aktivita 3H
Activity concentration of 3H

Objemová
aktivita 137Cs
Activity
concentration
of
137Cs

Objemová
aktivita 90Sr
Activity
concentration
of
90Sr

[Bq/l]

1. čtvrtletí
1st quarter

2. čtvrtletí
2nd quarter

3. čtvrtletí
3rd quarter

4. čtvrtletí
4th quarter

Rok
Year

Rok
Year

Odra – Bohumín

8,0E-1

1,1E+1

1,3E+0

< 6,0E-1

2,1E-3

4,4E-3

Odra – Kružberk
(Moravice)

1,2E+0

9,0E-1

9,0E-1

1,4E+0

< 3,0E-4

< 4,5E-3

Ohře – Fláje
(Flájský potok)

8,0E-1

< 6,0E-1

1,1E+0

1,6E+0

1,7E-3

5,6E-3

Ohře – Přísečnice
(Přísečnický potok)

< 6,0E-1

7,0E-1

1,2E+0

1,4E+0

< 3,0E-4

< 2,0E-3

Labe – Hřensko

11,6E+0

3,1E+0

2,6E+0

2,2E+0

2,0E-3

2,2E-3

Labe – Křižanovice
(Chrudimka)

1,1E+0

1,0E+0

1,3E+0

1,1E+0

4,0E-4

2,1E-3

Morava – Moravský
Svatý Ján

1,5E+0

9,7E+0

12,6E+0

10,3E+0

1,4E-3

< 2,0E-3

Morava – Vír (Svratka)

< 6,0E-1

1,3E+0

9,0E-1

1,1E+0

< 4,0E-4

3,4E-3

Vltava – Švihov (Želivka)

8,0E-1

< 6,0E-1

1,5E+0

1,3E+0

< 5,0E-4

< 2,0E-3

Vltava – Římov (Malše)

9,0E-1

1,2E+0

< 6,0E-1

1,7E+0

7,0E-4

< 2,0E-3

Pozn.: měření 90Sr a 137Cs ve všech zdrojích jednou za rok, měření 3H v každém čtvrtletí
Note: measurement of
90Sr a 137 in all – once a year, measurement of 3H once a quarter

znak „<“ – minimální významná aktivita (MVA) pro hladinu spolehlivosti 95 %
sign “<” – minimum significant activity (MSA) for confidence level 95 %

Vzorkování Povodí, a. s., měření Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.
Sampling by River Board, monitoring by Masaryk Water Research Institute in Prague

Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO

Tab. B6.2.6 Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs ve vzdušném aerosolu, spadech a vybraných potravinách v okolí JE Dukovany v r. 2004
Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in the vicinity of Dukovany nuclear power plant in 2004

Složka
Component

Střední
hodnota
Mean value

95% toleranční
interval
95% tolerance limit

Počet měření
Number of
measurements

Z toho > MDA
Of which > MDA

137Cs

 

Aerosoly/Aerosols

-

< 3,0E-06*

52

0

Spady celkové/Fallout

-

< 4,0E-01*

12

0

Půda/Soil

2,90E+01

1,8E-01 – 1,4E+03

7

7

Voda povrchová/Surface water

-

< 1,4E-02*

12

0

Voda pitná/Drinking water

-

< 1,4E-02*

7

0

Voda podzemní/Ground water

-

< 1,4E-02*

12

0

Mléko/Milk

-

< 4,0E-02 - 1,3+02*

36

1

Obilovinya)/Cerealsa)

-

< 8,0E-02*

2

0

Jablka&)/Apples&)

-

< 8,0E-02*

1

0

Zelí&)/Cabbage&)

-

< 8,0E-02*

1

0

Brambory&)/Potatoes&)

-

< 8,0E-02*

1

0

Krmivoa)/Feeda)

-

8,0E-02 – 4,6E-01*

3

1

Sedimenty odp. kanál
Sediments – sewer

-

2,10E+00

1

1

Sedimenty ostatní/Other sediments

-

3,9E+00 – 2,9E+01*

2

2

90Sr

 

Voda povrchová/Surface water

-

< 8,0E-03*

10

0

Mléko/Milk

-

< 1,0E-02 – 1,1E-02*

3

1

Jablka&)/Apples&)

-

< 3,0E-02*

1

0

Zelí&)/Cabbage&)

-

< 3,0E-02*

1

0

Brambory&)/Potatoes&)

-

1,2E-01*

1

0

Obilovinya)/Cerealsa)

-

5,0E-02 – 6,0E-02*

2

2

Krmivoa)/Feeda)

-

1,1E-01 – 1,9E-01*

3

3

3H

 

Voda povrchová1)/Surface water1)

7,80E+01

5,8E+00 – 4,8E+02

32

31

Voda povrchová2)/Surface water2)

-

< 1,0E+01*

20

0

Voda podzemní, vrty – okolí EDU
Ground water, holes – EDU vicinity

-

< 1,0E+01 – 5,2E+01*

72

4

Voda podzemní, studně – areál EDU
Ground water, wells – EDU facility

2,50E+02

4,1E+00 – 3,2E+03

24

24

Voda podzemní, vrty – areál EDU
Ground water, holes – EDU facility

-

< 1,0E+01 – 6,4E+01*

144

15

Voda pitná/Drinking water

2,30E+01

1,2E+00 – 2,0E+02

16

11

Pozn./Notes:

* jako charakteristika souboru dat je vzhledem k jeho vlastnostem použito rozpětí hodnot
A range of values is used as a characteristic of the data-set due to the properties of this data-set

&) směsný vzorek
Composite sample

a) komodita zahrnuje uvedený počet směsných vzorků
Commodity includes the stated number of composite samples

1) povrchová voda ovlivněná výpustmi z JE
Surface water influenced by effluents from NPP

2) povrchová voda neovlivněná výpustmi z JE
Surface water not influenced by effluents from NPP

MDA značí minimální detekovatelnou aktivitu
MDA – minimum detectable activity for 95 % confidence level

Zdroj: Zpráva elektrárny Dukovany
Source: Dukovany NPP Report

Tab. B6.2.7 Objemová, plošná a hmotnostní aktivita 137Cs ve vzdušném aerosolu, spadech a vybraných potravinách v okolí JE Temelín v r. 2004
Volume, surface and mass activities of 137Cs in atmospheric aerosol, fallout and in selected foodstuffs in the vicinity of Temelín nuclear power plant in 2004

Složka
Component

Střední
hodnota
Mean value

95% toleranční
interval
95% tolerance limit

Počet měření
Number of
measurements

Z toho > MDA
Of which > MDA

137Cs

 

Aerosoly/Aerosols

-

< 9,9E-06

53

0

Spady celkové/Fallout

< 1,2E-01*

12

0

Půda/Soil

2,90E+01

6,7E-01 – 5,8E+02

8

8

Voda povrchová/Surface water

-

< 4,0E-03*

43

0

Voda pitná/Drinking water

-

< 4,0E-03*

4

0

Voda podzemní/Ground water

< 5,0E-03*

16

0

Mléko/Milk

-

< 1,6E-01

26

1

Obiloviny&)/Cereals&)

-

< 1,7E-01*

5

0

Jablka&)/Apples&)

< 3,0E-01

-

1

0

Lesní plody/Wild berries

2,30E+00

-

1

1

Ryby/Fishes

-

< 4,0E-01 – 1,3E+00*

5

1

Krmivo&)/Feed&)

< 2,7E-01

 

1

0

Sedimenty odp. kanál3)
Sediments – sewer3)

-

2,4E+01 – 5,0E+01*

2

2

Sedimenty ostatní/Other sediments

1,40E+00

-

1

1

90Sr

 

Voda povrchová/Surface water

-

< 2,5E-02*

3

0

Mléko/Milk

-

< 1,6E-01*

12

0

3H

 

Voda povrchová1)/Surface water1)

-

< 6,0E+00 – 4,6E+01*

40

7

Voda povrchová2)/Surface water2)

-

< 8,5E+00*

12

0

Voda podzemní, monitorovací vrty –
okolí ETE/Ground water, monitoring
holes – ETE vicinity

-

< 8,8E+00*

22

0

Voda podzemní, studně – okolí ETE
Ground water, wells – ETE vicinity

-

< 8,3E+00*

6

0

Voda podzemní, monitorovací vrty –
areál ETE/Ground water, monitoring
holes – ETE facility

-

< 8,8E+00*

12

0

Voda podzemní, odvodňovací vrty –
areál ETE/Ground water, drainage
holes – ETE facility

-

< 6,5E+00 - 1,5E+02*

36

5

Voda pitná/Drinking water

-

< 8,5E+00*

30

0

Pozn./Note:

* jako charakteristika souboru dat je vzhledem k jeho vlastnostem použito rozpětí hodnot
A range of values is used as a characteristic of the data-set due to the properties of this data-set

&) vztaženo na sušinu
Related to dry matter

1) povrchová voda ovlivněná výpustmi z JE
Surface water influenced by effluents from NPP

2) povrchová voda neovlivněná výpustmi z JE
Surface water not influenced by effluents from NPP

3) odběry sedimentů jsou prováděny v místech odběru pov. vod přibližně 2 km a 35 km pod vyústěním obecní kanalizace
Samplings of sediments are carried out in sampling places of surface water, below the mouth of sewer cca 2 km and 35 km

MDA značí minimální detekovatelnou aktivitu
MDA – minimum detectable activity for 95 % confidence level

Zdroj: Zpráva elektrárny Temelín
Source: Temelin NPP Report

B6.3  Radonové riziko
          Radon Risk

Tab. B6.3.1 Výsledky programu na vyhledávání domů s vyšším radonovým rizikem, 1994–2004
Results of the program to identify buildings with elevated radon risk, 1994–2004

Rok
Year

Počet změř. domů
Number of houses measured

Počet budov, kde byla nalezena OAR v uvedeném rozmezí (v Bq.m-3)
Number of houses with radon concentration in the given range (in Bq.m-3)

400–599

600–1200

nad 1200
over 1200

1994

24 252

1 219

1 487

410

1995

21 614

1 567

1 321

367

1996

13 563

1 719

2 343

1 030

1997

5 334

556

1)

1)

19982)

5 634

925

773

316

19992)

5 257

533

455

183

20002)

6 760

668

684

218

20012)

11 546

1 107

802

178

20022)

10 841

850

722

177

20032)

6 599

606

494

111

20042)

3 453

251

127

45

1) V r. 1997 byly sledovány jiné ukazatele.
In 1997 other ranges were used.

2) Od r. 1998 se klasifikuje podle průměrné OAR v objektu.
The classification based on mean values in the living space has been used since 1998.

Zdroj: SÚJB/SÚRO
Source: SÚJB/SÚRO

Tab. B6.3.2 Radonový program – počet provedených protiradonových opatření v jednotlivých typech objektů, 1999–2004
Radon Program – number of anti-radon measures implemented in individual types of buildings, 1999–2004

 

1999

2000

2001

2002

2003

2004

 

Obytné budovy

329

265

184

1)

162)

15

Residential buildings

Dětská zařízení

16

17

13

7

0

0

Children’s facilities

Veřejné vodovody

12

22

9

13

8

5

Public water mains

1) Pro r. 2002 není údaj k dispozici.
Data for 2002 is not available.

2) důsledek zvýšení kritéria pro poskytování státního příspěvku, zavedení regionální samosprávy a kontroly účinnosti opatření
Implication of implementation of new stricter criteria for recieving financial support, new regional authority and implementation of stricter checking of remediation efficacy.

Zdroj: Meziresortní radonová komise (do r. 1999), SÚJB, MF ČR
Source: Interministerial Radon Commission (to 1999), SÚJB, MF ČR

Tab. B6.3.3 Zpracované prognózní mapy radonového rizika, 1999–2004
Radon risk prognosis maps, 1999–2004

 

1999

2000

2001

2002

2003

2004

 

Počet prognózních map

16

40

33

36

30

31

Number of prognosis maps

% pokrytí území ČR
prognózními mapami

7,5

18,7

15,4

16,8

14,0

14,5

% of Czech Republic
covered by prognosis maps

Zdroj: ČGS
Source: ČGS

B6.4  Hluk
          Noise

Tab. B6.4.1 Zatížení osob hlukem ze silniční, železniční a letecké dopravy v r. 2004
Exposure of the population to noise from road, railway and air transport in 2004

Ekvivalentní hladina
akustického tlaku A v dB
Equivalent sound
pressure level A in dB

% populace1)        % population1)

Silniční doprava
Road transportation

Železniční doprava
Railway
transportation

Letecká doprava
Air transportation

den   day

noc   night

den   day

noc   night

65,0–69,9

18,1

13,2

5,1

0,5

70,0–74,9

3,9

1,1

1,7

0,2

75,0 a více

1,0

0,5

0,1

0,1

1) orientační hodnoty s přesností + 25 %
orientative values with a precision of 25 %

Pozn.: Údaje jsou odborné odhady.
Note: Information coresponds to expert estimates.

Zdroj: CENIA, SZÚ, MD ČR, Techson
Source: CENIA, SZÚ, MD ČR, Techson

Tab. B6.4.2 Počet obyvatel okresu Kladno zasažených hlukem ze silniční dopravy v pětidecibelových pásmech v r. 2003
Number of inhabitants in the Kladno district affected by noise from highway transport in five-decibel ranges in 2003

Sídlo
Settlement

Počet obyvatel
Number of inhabitants

LAeq [dB]

celkem
Total

hodnocených
Evaluated

do 50

50–55

55–60

60–65

65–70

70–75

nad 75

Venkovská sídla
Rural settlements

63 829

24 390

3 198

6 160

9 341

4 111

1 562

18

0

Město Kladno
City of Kladno

71 132

45 422

6 699

10 576

11 134

10 169

6 766

78

0

Město Slaný
City of Slaný

15 237

10 574

1 402

3 048

2 585

2 263

1 143

133

0

Celkem/Total

150 198

80 386

11 299

19 784

23 060

16 543

9 471

229

0

Zdroj: CENIA
Source: CENIA

Tab. B6.4.3 Výsledky zjišťování zatížení populace hlukem v hl. m. Praze, 2000–2002
The results of a noise burden study in selected parts of the Capital City of Prague, 2000–2002

Městská část
District

Počet
obyvatel
Number of
inhabitants

Počet hod-
nocených
obyvatel
Number of
evaluated

inhabitants

LAeq

< 55

55–60

60–65

65–70

70–75

> 75

dB

Praha 1/Prague 1

35 568

15 291

22 277

1 089

2 486

4 729

3 433

1 554

Praha 2/Prague 2

52 871

34 053

4 932

2 886

3 992

11 097

8 991

2 155

Praha 3/Prague 3

75 419

35 767

6 062

1 970

3 384

13 667

9 655

1 028

Praha 4/Prague 4

148 057

66 928

20 012

12 925

11 950

14 807

7 840

801

Praha 5/Prague 5

126 067

53 890

17 329

6 677

7 007

10 650

11 485

744

Praha 6/Prague 6

111 022

50 612

14 653

8 603

10 006

11 940

5 127

284

Praha 7/Prague 7

42 601

23 045

4 377

1 051

2 307

8 184

5 922

1 214

Praha 8/Prague 8

110 555

44 492

18 494

8 217

8 262

5 350

3 644

525

Praha 9/Prague 9

96 882

33 062

13 024

5 225

5 697

4 453

4 559

104

Praha 10/Prague 10

128 599

64 337

19 341

9 031

11 157

14 919

9 342

640

Praha 11/Prague 11

84 567

30 542

24 388

4 229

888

1 020

16

0

Praha 12/Prague 12

57 113

18 707

14 227

2 120

1 562

613

170

16

Praha 13/Prague 13

52 099

13 041

11 734

829

365

110

4

0

Praha 14/Prague 14

35 966

10 415

4 714

2 037

2 596

979

90

0

Praha 15/Prague 15

27 353

9 381

5 630

814

1 642

1 074

213

8

1) procenta počítána pouze z hodnocených obyvatel
percentages calculated only from the evaluated inhabitants

Pozn.: Údaje jsou převzaty z výpočtové mapy hlukové zátěže. Hluková zátěž je vypočtena pro denní dobu.
Note: Data from the calculation map of distribution of the noise load. The noise load is calculated for the whole day.

Zdroj: IMIP
Source: IMIP

Tab. B6.4.4 Zpracované hlukové mapy sídel
Completed noise maps of settlements

Velikost sídla
Size of settlement

Rok
zpracování
Year

Velikost sídla
Size of settlement

Rok
zpracování
Year

Jihlava – 51 500 obyvatel/inhabitants

2000

Praha, automobilová doprava – 1 184 800 obyvatel1)
Prague, motor-vehicle traffic – 1 184 800 inhabitants1)

2001

Olomouc – 103 000 obyvatel/inhabitants

2000

Jičín – 16 500 obyvatel/inhabitants

2002

Praha, tramvajová doprava – 1 165 600 obyvatel1)
Prague – tram transport – 1 165 600 inhabitants1)

2002

Praha, součtová mapa tramvajové a silniční dopravy – 1 165 600 obyvatel1)
Prague, summary map of tram and road transport – 1 165 600 inhabitants1)

2002

Kladno – 71 000 obyvatel/inhabitants

2004

Mladá Boleslav – 45 000 obyvatel/inhabitants

2004

1) Jedná se o denní mapu a noční mapu.
Including day map and night map.

Zdroj: CENIA
Source: CENIA

B6.5  Neionizující elektromagnetická záření a elektrická a magnetická pole
          Nonionizing Electromagnetic Radiation and Electrical and Magnetic Fields

Tab. B6.5.1 Některé technické parametry základnových stanic (ZS) a mobilních telefonů (MT)
Some technical parameters of base stations (ZS) and mobile phones (MT)

Frekvenční pásmo
Frequency band

GSM 900 MHz

DCS 1800 MHz

UMTS 2100 MHz4)

Typický maximální výkon na svorkách jedné antény
Typical maximal output power per sector

40 W1)

40 W2)

40 W1)

Počet antén (směrů) ZS
Number of sectors (cells)

3

3

-

Referenční úroveň hustoty zářivého toku pro
ostatní osoby podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb.
Reference power density according to Government
Regulation No 480/2000 Coll.

4,5 W.m-2

9 W.m-2

9,5 W.m-2

Typická vzdálenost, ve které je hustota zář. toku
rovna referenční hodnotě3)
Typical distance where the power density equals
the reference level
3)

6 m

4 m

4 m

Zisk antény, typická hodnota
Typical antenna gain

17 dBi

18 dBi

17 dBi

Zářivost
Radiance

160 W.sr-1

200 W.sr-1

160 W.sr-1

Frekvenční pásma pro downlink5)
Frequency bands, downlink5)

935–960 MHz

1805–1880 MHz

2110–2170 MHz6)
1900–1920 MHz7)
2020–2025 MHz7)

Maximální okamžitý výkon na anténě MT
Maximal output power of MT

2 W

1 W

2 W

Nejvyšší přípustný lokálně absorbovaný výkon8)
Local SAR limit8)

2 W.kg-1

2 W.kg-1

2 W.kg-1

Frekvenční pásma pro uplink5)
Frequency bands, uplink
5)

870–915 MHz

1710–1780 MHz

1920–1980 MHz6)
1900–1920 MHz7)
2020–2025 MHz7)9)

1) výkonová třída typicky používaná v ČR pro ZS ve volné krajině
Power class typically used in open landscape

2) maximální výkon do jedné antény v pásmu DCS 1800 MHz
Maximal output power per antenna

3) parametry antény: směrová anténa, typický zisk 17 dBi, výkon 40 W
Antenna parameters: Directional antenna with typical gain 17 dBi, output power 40 W

4) UMTS je Univerzální mobilní komunikační systém.
UMTS – Universal Mobile Telecomunications System

5) „Downlink“ je sestupná linka od ZS k MT, „uplink“ je naopak vzestupná linka od MT k ZS.
“Downlink” – base transmitting, mobile receiving, “Uplink” – mobile transmitting, base receiving

6) režim FDD, kmitočtově dělený duplex, terminály pozemní složky UMTS
Frequency Division Multiplex for terestrial transmitters

7) režim TDD, časově dělený duplex, pásmo pro uplink i downlink
Time Division Duplex, uplink and downlink

8) Používá se hodnota pro ostatní osoby podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb.
  The value in Government Regulation No 480/2000 Coll. for general public is used

9) vlastní koordinace
Self-coordinated mode

Zdroj: NRL
Source: NRL

Tab. B6.5.2 Referenční hodnoty pro intenzitu elektrického pole a pro velikost magnetické indukce pro zaměstnance a pro ostatní osoby (obyvatelstvo) podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb.1) pro nejčastěji se vyskytující frekvence (nepřetržitá expozice)
Reference values for the electric field intensity and magnetic flux density for employees and for other persons (the general public) pursuant to Czech Governmental Regulation No. 480/2000 Coll.1), for most common frequencies (continuous exposure)

Frekvence
Frequency

Zaměstnanci        Employees

Ostatní osoby        General public

intenzita
elektrického pole
electric field strength
V/m

magnetická indukce
magnetic flux density
µT

intenzita
elektrického pole
electric field strength
V/m

magnetická indukce
magnetic flux density
µT

50 Hz

10 000

500

5 000

100

100 MHz

61

0,2

28

0,092

900 MHz

90

0,3

41

0,14

1800 MHz

127

0,42

58

0,2

1) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb. převzalo beze změn Směrnici ICNIRP 1998, doporučenou Radou Evropy.
Governmental Regulation No. 480/2000 Coll. adopted the limits of ICNIRP guidelines 1998, recommended by the Council of Europe.

Pozn.: Nejsou-li překročeny referenční hodnoty, nemohou být překročeny ani nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro měrný absorbovaný výkon a (u nízkofrekvenčního pole) pro hustotu indukovaného proudu v těle.
Note: Compliance with the reference values ensures compliance with the basic limits given for the specific absorption rate and (in the case of low frequency fields) for the density of electric currents induced in the body.

Zdroj: SZÚ, NRL, WHO
Source: SZÚ, NRL, WHO

Tab. B6.5.3 Intenzity elektromagnetického pole v okolí TV věže v Mahlerových sadech, 1992–2005
Intensites of the electromagnetic field in the vicinity of the transmitter in Mahler’s Park, 1992–2005

 

Riegrovy sady

Škroupovo náměstí

Ulice Olšanská

1992

1993

1997

2003

2004

2005

1992

1993

1997

2003

2004

2005

1992

1993

1997

2003

2004

2005

V.m-1

DCS 1800 MHz

.

.

.

0,014

0,230

0,540

.

.

.

0,130

0,046

0,340

.

.

.

0,220

0,097

1,100

GSM 900 MHz

.

.

.

0,160

0,092

1,300

.

.

.

0,055

0,092

0,140

.

.

.

0,140

0,160

0,790

DVB-T, TV digitální/digital

.

.

.

.

.

0,041

.

.

.

.

.

0,084

.

.

.

.

.

0,022

TV UHF pásmo/band

.

.

.

0,065

0,082

0,290

.

.

.

0,120

0,200

0,380

.

.

.

0,230

0,210

0,430

VKV FM, rozhlas/rádio

.

.

.

0,380

0,880

0,580

.

.

.

0,820

0,900

1,100

.

.

.

0,210

0,230

0,210

Součet bez frekv. rozlišení
all bands summarized

1,000

1,100

.

0,750

1,300

2,700

1,000

1,100

1,200

1,100

1,200

2,000

0,500

0,700

0,500

0,800

0,700

2,500

Pozn.: Měření před r. 2003 neumožňovalo frekvenční rozlišení.
Note.: Measurements before the year 2003 are without frequency separation.

Zdroj: SZÚ, NRL
Source: SZÚ, NRL

Tab. B6.5.4 Intervaly naměřených úrovní intenzit elektromagnetického pole v okolí vysílačů základnových stanic, 2001–2005
Intervals of measured levels of electromagnetic field near the base stations, 2001–2005

Frekvenční pásmo
celulární komunikační sítě
Frequency range
of cellular network

Město vč. bytů a obyvatelstvu přístupných míst
City incl. flats, offices and accessible places

Terén v okolí základnových stanic
Open landscape around base stations

Procento z příslušné referenční hodnoty/Percentage of corresponding reference value

Medián
Median

Maximum

Minimum

Počet měření
Number of
measurements

Medián
Median

Maximum

Minimum

Počet měření
Number of
measurements

GSM 935-960 MHz: ref. hodnota/
ref. value 4,5 W.m-2

0,030

10

0,000027

46

0,0026

0,28

0,000012

67

DCS 1805-1880 MHz: ref. hodnota/
ref. value 9,0 W.m-2

0,00061

0,14

0,000010

32

0,000067

0,00068

0,0000085

28

Pozn.: Hustoty zářivého toku porovnány s referenční hodnotou pro ostatní osoby podle nařízení vlády č. 480/2000 Sb.
Note: Power densities compared with the reference level for the general public declared in Government Regulation No. 480/2000 Coll.

Zdroj: NRL
Source: NRL

Obr. B6.1.1 Odchylky měsíčních průměrů celkového ozonu od dlouhodobých normálů, 1995–2004
Deviations of the total ozone monthly averages from the long-term normal values, 1995–2004
Obr. B6.1.2 Roční průměry celkového ozonu, 1962–2004
Annual average total ozone, 1962–2004
Obr. B6.3.1 Mapování radonového indexu geologického podloží v měřítku 1 : 50 000
Mapping of the radon index in the geological bedrock on a ratio scale 1 : 50 000
Obr. B6.4.1 Zatížení komunikační sítě hlukem z automobilové dopravy v okrese Kladno v r. 2000
Noise levels in the roadway network from automobile transport – District of Kladno in 2000

OBSAH

Hlavní strana / Main page

CONTENTS